Přes hory a pouště Čínou - přesně tudy se vydala malá fenka Gobi, když se připojila během závodu k australskému ultramaratonci Dionu Leonardovi na jedné z nejnáročnějších běžeckých tras světa. Gobi se okamžitě stala psí hrdinkou obdivovanou po celé planetě.
O tom, jak se vytvoří silné pouto mezi člověkem a psem, ale také o tom, jak se z neznámého asijského oříška stane ze dne na den jeden z nejznámějších psů planety, by mohl vyprávět běžec Dion Leonard. Ten na světovém ultramaratonovém závodě pouští Gobi (Čína), po které malá fenečka dostala své jméno, z čista jasna druhý den závodu narazil na psí doprovod. Gobi Diona doprovázela přibližně polovinu z celých 250 kilometrů délky trasy. Vzhledem k tomu, že na to nikdy nebyla trénovaná a jejímu malinkému tělu, je to neuvěřitelný výkon.
Podle Leonarda je to navzdory její velikosti velmi houževnatý pejsek s velkým odhodláním. Ačkoli prý byla zpočátku spíše vyjukaná, závodění v ní rozvinulo zdravé sebevědomí, které je potřebné pro spokojený život každého psího chlupáče. Běh z ní udělal úplně jiného psa, říká často do médií její nový majitel. Na druhou stranu se v ní nezapřou geny. S největší pravděpodobností je kříženkou border teriréra, loveckého plemena, které je známé svým neohroženým temperamentem, obecnou čilostí a aktivitou a v neposlední řadě vedle inteligence také obrovskou oddaností a poslušností.
Oddaná láska se projevila hned několikrát, a to jak hned během samotného závodu, tak i krátce po jeho závěru. Gobi si Diona vybrala. Hned první noc následující po dni, kdy se k němu připojila, naprosto přirozeně nakráčela k němu do stanu a lehla si k jeho nohám. Od té doby se stali nerozlučnou dvojkou. Zvrat přišel ve chvíli, kdy se Gobi ztratila poté, co Dion odletěl zpět do Skotska vyřídit potřebné adopční dokumenty a vše kolem převozu psa z Číny do Velké Británie. Pravidla cestování se zvířaty v evropských zemích jsou v tomto ohledu relativně přísná.
Jakmile se vrátil zpět do čínského města Urumqi, kde ji ponechal v dočasné péči, zorganizoval pátrání a Gobi se opět našla. Můžeme říct, že v tomto případě jde asi opravdu o osudové propojení člověka se psem. Město Urumqi má totiž tři miliony obyvatel a šance najít ji byly tedy minimální. Vedle záchrany Gobi běžec Dion uspořádal charitativní sbírku a vybrané prostředky věnoval na opuštěná zvířata a psy v nouzi, čímž opět dojal celý svět.
To, co se v životě Gobi odehrávalo před červnem 2016, kdy se závod uskutečnil, nikdo neví. Dnes je součástí Leonovy rodiny, do které podle jeho slov zapadla naprosto skvěle. V běžcově domácnosti ve skotském Edinburgu žije ještě spolu s kočkou, kterou si Leon pořídil dříve před osudovým setkáním s Gobi. Dnes Gobi Diona doprovází na téměř všech bězích a pravděpodobně je tak nejslavnější psí ultramaratonistkou :).
Pro mě tento příběh přináší hned dvě ponaučení, a proto jsem jej pro vás vybrala. Nikdy nepodceňujte malé psíky co do fyzických výkonů. Jsou totiž nejen skvělí mazlové, ale také velmi šikovní sportovci. A dále - to, že jsou malí velikostí, neznamená, že jsou malí srdcem a láskou, kterou nám dávají. Jsou to naše malé velké psí lásky.
Nakrmit psa rozhodně není totéž jako nakrmit kočku. A nejde jen o to, komu je snazší se jídlem zavděčit. Složení jejich krmiv a rituály krmení se v mnohém liší. O nejzásadnějších rozdílech jsem si popovídala s odborníkem na výživu Ing. Martinem Kvášem:
Podzim je asi nejfotogeničtější roční období, proto jsem požádala Lukáše Skalického, aby se s fanoušky Britu podělil o svoje bohaté zkušenosti se zachycováním psů uprostřed barevného listí. Tady jsou jeho postřehy:
Že vlk a pes nejsou stejní, je známá věc a leckdo by si řekl, že už není potřeba ji dál „rozmazávat“. Mě osobně ale sledování oněch drobných nuancí, které je dělají jiným druhem po psychické stránce, zkrátka baví. Díky výzkumům, které provádějí dámy...
Jel jsem s Michalem a bylo to fajn, jelikož řídil tam i zpět (samozřejmě nejen kvůli tomu). Není vůbec špatný se nechat vozit. To z práce fakt neznám.
Dnes nemám chuť na odborná témata. Nemám myšlenky na výživu, výchovu nebo péči o zvířata. Tentokrát se chci věnovat vzpomínání.
Počasí je na nás přísné, tak jsem tentokrát zvolila trošku odlehčenější téma: spánek a pohoda. Určitě to sami dobře znáte – občas se v pohodlné posteli převalujete, ne a ne usnout, a když se odevzdaně vydáte strávit zbytek noci u televize, zaberete na...
Bílá zvířata s nadýchaným kožíškem jsou krásná – ovšem jen pokud se o ně dobře staráte. Každodenní česání a mytí nejeden pejskař vyřeší praktickým ostříháním. Jak se ale vypořádat s nažloutlými a načervenalými skvrnami, které se psům a kočkám objevují...
Podávání krmiva je obřad, který slouží k budování vztahů mezi člověkem a psem. Pokud člověk ví, jak na to, je jídlo významným nástrojem upevňování jeho pozice ve smečce, tedy vůči jeho psovi. Detaily o vhodném krmení mi prozradil výživový odborník...
Už několikrát jsem se setkala s tvrzením, že chůze ze schodů může být pro štěňata, a pro malá plemena i v dospělosti, nezdravá. Prý je náročná pro jejich páteř a může způsobit trvalé následky zapříčiněné skřípnutým nervem, zablokovaným obratlem a tak...
Podzim a línání přicházejí ruku v ruce. Výměna srsti se ale u psů změnila v závislosti na jejich soužití s člověkem. Může se zdát, že probíhá celý rok nebo naopak téměř vůbec. A snadno ji lze zaměnit i s nemocí. Pokud se vám zdá, že se letošní...
Vycvičit loveckého psa můžete, i když s ním na skutečný hon třeba nikdy nevyrazíte. Je to zábavný způsob výchovy a navíc v přírodě. O svých začátcích mi vyprávěla Irena Schneiderová, hrdá majitelka německé krátkosrsté ohařky Arlety. Když začala působit...
Život v teráriu může být pro hlodavce dokonce příjemnější než „divočina“. Zvlášť pokud uděláte všechno pro jejich spokojenost – to se týká i péče o jejich sociální vyžití. Ne všechny druhy hlodavců žijí ve volné přírodě o samotě a bez vhodné...
