Pes a hlodavec pod jednou střechou

Uvažujete o tom, že si za nového domácího mazlíčka pořídíte nějakého hlodavce, ale bojíte se, že se nesnese pod jednou střechou s vaším chlupáčem?Nemějte obavy, protože psi a hlodavci to spolu hravě zvládnou. Důležité je vést psího chlupáče již od raného věku k tomu, aby věděla, že druhá zvířátka se neobtěžují. Jestli pejsek přišel do rodiny jako první nebo jako druhý v pořadí už pak nehraje roli.

Kdo by se bál, že se pes nesnese s hlodavcem, tak nemusí. Psi a hlodavci se totiž pod jednou střechou snesou. Každý psí chlupáč by při dobré výchově měl zvládat respektovat i jiná domácí zvířata v domácnosti. Pokud zvolíte správnou výchovu, jde to dokonce i s plemeny, která byla k lovu hlodavců přímo vyšlechtěna. Navíc zvykáte-li psa na další mazlíčky již od štěněte, nemělo by být jejich společné soužití žádný problém.

Psi dokáží do smečky přijmout jakékoli zvíře. Navíc v sobě mají zakořeněnou poslušnost, se kterou lze v tomto případě skvěle pracovat. Záleží tedy nejen na povaze psa, ale i na přístupu alfy, tedy na tom vašem. Obava, že pes bude chtít každé drobné domácí zvířátko ulovit, tak není nutná. U nás doma právě teď také zažíváme jedno rodící se „přátelství“ psa s potkanem. A to jsou naší fence už tři roky. Zvykali jsme je na sebe postupně a dnes už tvoří takřka nerozlučnou dvojku.

Co bych vám na základě naší čerstvé zkušenosti poradila?

Důvěřujte svému psovi. Posílíte v něm zdravou sebedůvěru.
Nespěchejte, vše má svůj čas. I přátelství mezi psem a hlodavcem.
Nejprve nechte psa, aby si zvířátko prohlédl, dokud je v bezpečí terária nebo klece.
Připravte si pamlsky. Pes rád slyší pochvalu. A i hlodavec se nechá rád odměnit.
Pokud se pes tváří klidně, přistupte k dalšímu kroku - očuchávání.
Oba budou na toho druhého zvědaví. Čtěte řeč těla vašeho psa.
Hlodavce si nejprve ponechte v ruce.
Pozorujte vzájemné reakce a pokud je potřeba, zasáhněte. S klidem, ne zbrkle.
Nebojte se, strach z vás zvířata vycítí. Navíc by vás váš pes mohl chtít bránit.
Od maličkého chlupáče neočekávejte , že bude ostražitý. Přirozené instinkty se především u laboratorních myšek a podobných hlodavců vytratily.
Na svého psího chlupáče stále mluvte. Pomůžete mu se zorientovat a nabýt přesvědčení, že ta malá chlupatá kulička je opravdu jeho kamarád.
Nenechte ale malého myšáka dělat pesanovi nic, co by mu mohlo být nepříjemné. Třeba mu okusovat tlapky nebo čenich.
Nikdy psa ale netrestejte, pokud by se v reakci na to třeba po hlodavčíkovi ohnal. Celý zážitek by si jinak spojil s negativní zkušeností. Upozorněte ho povelem „fuj” nebo “nesmíš“.
Když si pes zvykne na zvuky, pohyby a pach nového člena smečky, tehdy můžete nechat oba volně běhat po pokoji.
Pokud pes po chvilce ztrácí o hlodavčí rozruch kolem sebe zájem, je to dobré znamení.
I když svého psa znáte velmi dobře, nikdy jej nenechávejte s hlodavcem o samotě.

Rozhodně je nutné dobře znát svého psa. Proto bych s hlodavcem raději neseznamovala odrostlejší a zbrklé štěně. Sledujte postoj, jaký pes zaujme, když zvířátko vidí. Pokud má ocas dole, uši vzadu a naježený hřbet, nejspíš se bojí (ano, i takoví psi se najdou), může se vyplašit a hlodavcovi ublížit. Uši natočené dopředu, hlava na stranu, vztyčený ocas nebo přikrčené přední nohy mohou znamenat chuť si hrát, což je dobré znamení. Někteří psi si holt nikdy nezvyknou, ale vy to můžete odhalit už ve fázi „držení hlodavce v ruce“.

Pokud máte obavy, že by váš pejsek vzájemné soužití dlouhodobě nezvládl, zkuste to nejprve na zkoušku. Můžete se domluvit s někým z přátel, kteří nějakého hlodavce chovají, že s pejskem přijdete na návštěvu. Uvidíte, jaké budou jeho reakce a podle toho postupujte dál. I pro psího chlupáče je to často nová zkušenost a potřebuje na seznámení čas.

Jaké jsou vaše zkušenosti z vzájemného soužití psa s hlodavcem?