Portréty oblíbených plemen doma i ve světě: Siamská kočka

Siamky jsou oblíbené pro své pružné a štíhlé tělo, typickou barvu srsti a mysticky modré oči. Vhodným mazlíčkem ale nejsou pro každého. Jsou to totiž extroverti, kterým není lehké se zavděčit.

Tyto elegantní kočky z Dalekého východu prošly celkem velkou proměnou. V 19. století, kdy se z Thajska (tehdejšího Siamu) dostaly do Anglie a Francie, měly ještě podstatně zavalitější stavbu těla a tvar hlavy byl kulatý, nikoli trojúhelníkovitý jako dnes. Za hlavní znak tohoto plemene, jeho nejvyšší ideál krásy a důkaz čistoty, byla tehdy považována šilhavost a znatelně zalomený ocas. Zajímavé ovšem je, že siamky chované v klášterech v Siamu tyto znaky nevykazovaly.

I dnes najdete majitele, kteří upřednostňují starý typ siamských koček. Ty ale neodpovídají dnešním standardům, a proto se chovají jako plemeno Apple Head (podle jejich kulatého tvaru hlavy). Můžete o nich slyšet i jako o Thai (thajské kočce).

První dovezené kočky z Thajska měly tzv. seal points zbarvení (černohnědé odznaky). Později se ukázalo, že takto zbarvené kočky spontánně rodí koťata jiných barev jako blue point, chocolate point a lilac point (s modrými, čokoládovými a lilovými odznaky). Tyto čtyři barvy jsou pro siamky klasické. Všechny ostatní, co se objevily později, pocházejí z křížení s jinými plemeny, například ruskými modrými kočkami nebo britskými krátkosrstými kočkami.

Zajímavé je to, že všechna koťata siamské kočky se rodí bílá a znaky, tzv. himalájské zbarvení, se vykreslují až později. Trvalá barva srsti se jim vyvine kolem tří let věku. Některé ovšem zůstanou čistě bílé trvale. Mnoho bílých koček s modrýma očima bývá hluchých, což ovšem neplatí o bílých siamkách. Ty se chovají pod jménem Foreign White a jejich modrá barva očí patří ke genomu siamek, zatímco u ostatních modrookých koček jde o gen současně s barvou očí způsobující i hluchotu.

Pozornosti potřebují sice hodně, ale péče o srst vám moc času nezabere, protože je krátká s hedvábnou strukturou a má velmi málo nebo žádnou podsadu, která se špiní pomalu. V období línání postačí mrtvé chlupy z kožíšku odstranit přetřením vlhkým semišovým hadříkem, eventuálně ji pročesat jemným hřebínkem.

Siamky mají dosti svébytný charakter, a proto se nehodí pro každého. Nestane se, že byste o její přítomnosti doma nevěděli. Svou přezdívku „pes mezi kočkami“ si toto plemeno nevysloužilo jen tak. Postroj snášejí velmi dobře a lehce je naučíte i aportovat. Jsou to velmi hovorné kočky a rozmlouvat mňoukáním, s vámi i mezi sebou, dokáží dlouhé hodiny. Jsou velmi sociální a nedostatek pozornosti vám dají dost zřetelně najevo, protože nevydrží dlouho osamotě. Pokud trávíte většinu času v práci, je vhodné si pořídit koček víc, nebo zvolit jiné plemeno.

Pokud ovšem toužíte po kočce, která vám vydrží hodiny ležet v klíně, nechat se mazlit a vůbec být středem pozornosti, siamská kočka je pro vás tím pravým společníkem. Jsou to také inteligentní, velmi hravé a po většinu času dobře naladěné kočky. Dokážou odhadnout vaši náladu a postarají se o rozptýlení.