Samozřejmě se tu nebudeme bavit o tom, jak psa naučit plavací techniku. Půjde nám o to, jak psa na vodu zvyknout a z plavání mu udělat pozitivní zážitek. Ne každý z nich totiž vodě důvěřuje, někteří se jí i bojí. Víte, jak ostýchavost k vodě překonat?
Můj pesan vodě nijak neholduje. Přesněji řečeno z ní měl hrůzu. Jeho první zážitek s plaváním byl totiž takový, že z asi metr vysokého svahu skočil do rybníka v domnění, že jde o louku (hladina byla porostlá řasou natolik, že to tak opravdu vypadalo). Sice děláme pokroky, loni už do vody i sám vlezl (sice asi jen proto, aby mě utopil - doplaval totiž ke mně a snažil se mi vylézt až na hlavu - ale i to se počítá :-)), nicméně pořád s vodou není kamarád, a tak moje práce nekončí.
Někteří ze psů s vodou žádný problém nemají a nemusejí se ani nic učit. Jsou prostě ve vodě jako doma. Jiní do ní vlezou, jen když musí, a někteří by do ní nevlezli, ani kdyby šlo o život. Samozřejmě, že si plavání nemusí oblíbit každý pes, stejně jako třeba aportování míčku. Jejich nelibost k plavání ale může vycházet i ze zmíněné nedůvěry nebo špatné zkušenosti. A pro takové případy jsem pro vás připravila pár tipů, jak na to, aby pro psa bylo koupání radostným zážitkem.
Vstup do vody by měl být vždy dobrovolný. Nikdy do ní psa neházejte nebo netahejte. Právě tak by mohla vzniknout ta špatná zkušenost, kvůli které se bude vody bát. Buďte trpěliví a smiřte se s tím, že do vody pes poprvé vůbec nevleze. A třeba ani podruhé či potřetí.
Nejdříve psa s vodou seznamte třeba v dětském bazénku nebo někde na mělčině. Když přejdete k větší vodě, třeba jezeru nebo rybníku, zvolte takové místo, kde je pozvolný přístup do vody a pejsek bude moci jednoduše jak do vody, tak z ní. Vyhněte se zatím řekám, kde by pes silnější proud nemusel zvládnout. Ne každý je stejně zdatný plavec a vy zatím nevíte, jak na tom právě ten váš je.
Každý pokrok odměňujte, ať už pamlskem, pochvalou, nebo pohlazením. Pokud pes od vody naopak couvá, nelitujte ho. Tím mu jen potvrdíte, že se bojí oprávněně. Prostě jeho rozhodnutí akceptujte a dál to neřešte.
Pejska můžete do vody zkusit i nalákat, třeba aportem nebo oblíbenou hračkou. Zprvu házejte aport ke břehu nebo na mělčinu a postupně začněte házet více do hloubky. Někomu se osvědčila i “piškotová cestička” od mělčiny do hloubky.
Jiný pes, který má vodu rád a nebojí se jí, vám v učení může pomoci. Když ten váš uvidí, jak ve vodě řádí jiní psi a jak si to užívají, může ho to popostrčit kupředu.
Jak je na tom váš pes? Je jedním z těch vodních řádilů, kteří by vydrželi skákat do vody celý den, nebo máte stejně jako já doma psího odpůrce? A máte nějaké další rady, jak pejskovi k vodě vybudovat kladný vztah?
Jsme uprostřed období, kdy na nás v jednom kuse něco leze. Chlad, vlhko, spousta bacilonosičů. U psů to není jinak. Ti nám ale neřeknou, že se necítí ve své kůži nebo je něco bolí. Je tedy na nás zavčasu si toho všimnout.
Úporná vedra pominula a lesy hrají všemi barvami. To je ideální čas na dogtrekking. Udělejte něco pro svoje i pejskovo zdraví a vyrazte do přírody v zápřahu!
Rozhodli jste se sobě anebo dětem pořídit mazlíka a volba padla na křečka? Tápete však jakého vybrat? Který druh je nejaktivnější, a který zase nejmazlivější? Pro koho se jaký vůbec hodí?
Chlorid sodný je velmi důležitou součástí psí stravy, stejně jako té naší. Udržuje v chodu několik důležitých procesů v těle. Nadbytek soli ale může mít na psa velmi negativní účinek hned v několika směrech.
American Curl má velmi nápadný zjev díky svým dozadu natočeným uším. Mimo Spojených států, kde toto plemeno vzniklo, je ještě celkem vzácností. Už i u nás ho ale najdete. Je to velmi společenská kočka, které doma nic neunikne.
V listopadu se koná překvapivě hodně akcí pro psy. Ať už jde o závody nebo výstavy. Zvláště v Praze je pak z čeho vybírat. Podívejte se, kam můžete se svým pejskem před zimou ještě vyrazit.
Ačkoli jde o malého psíka, teriéra v sobě prostě nezapře. Je to oddaný pes napumpovaný energií, který má v sobě stále pudy lovce krys.
Vědci došli k závěru, že majitelé koček jsou méně depresivní, úzkostní nebo uzavření. Vylučuje se to tedy s představou stereotypu “divných kočičích dam”, které si chlupaté parťáky pořizují kvůli osamělosti.
U psů začíná stáří mezi 5. a 8. rokem života. Vstupují tak do fáze, kdy se jejich potřeby mění, ať už jde o péči, pohyb nebo stravu. Aby si i nadále udrželi svou vitalitu a radost ze života, je potřeba to respektovat.
Jistě mi dáte za pravdu, že kočky se v pohádkách objevují docela často. Dnes se podíváme na českou klasiku. Pojďte si zavzpomínat a připomenout si dětství.
O nově vzniklém registru psích dárců krve už jsem psala. Pojďme se tedy podívat, jak samotné darování krve probíhá, kdo ho může podstoupit a proč je tak důležité. Třeba někoho z vás přesvědčím, aby se do registru se svým parťákem zapsal.
Je podzim a kočky se převlékají do svých zimních kabátů. My tuto skutečnost pociťujeme hlavně při uklízení domácnosti. Těch chomáčů chlupů je najednou víc, jsou větší a oblečení odchlupujeme dvakrát tak dlouho. Jak nad kočičími chlupy vyhrát nejen v...
