O to v podstatě v tomto poměrně novém psím sportu jde - pást balóny. Cíl je stejný jako při pasení ovcí, tedy dostat všechny míče do branky. A nepleťte se, v treibballu se nenajde místo jen pro ovčácké psy. Cvičit můžete se psem jakékoliv rasy, velikosti i věku.
Treibbal vymyslel Holanďan žijící v Německu. Původním cílem bylo zaměstnat jeho ovčácké psy, když zrovna neměli práci. U nás se sport poprvé objevil na semináři v roce 2010 a první kurz se konal až o dva roky později. Dnes už tu ale fungují 3 soutěžní třídy a 2 velikostní kategorie.
Vždy jde o to, přemístit určitý počet balonů rozestavěných do trojúhelníku do branky za co nejkratší čas a s co nejméně penalizacemi. Penalizují se chyby jako pomoc rukou či nohou nebo opuštění brankoviště.
Obtížnost se pohybuje od jednoho balonu až k přemístění osmi balonů na dvacetimetrovou vzdálenost.
A nemyslete si, že treibball je vhodný jen pro ovčácká plemena. Cvičit ho můžete se všemi psy bez rozdílu velikosti, rasy nebo věku. Na rozdíl od ostatních sportů není tak náročný na pohybový aparát, a proto se v něm mohou najít i ne zrovna “namakaní” psi.
Stejně tak není tento sport tak náročný ani pro psovoda. Pokud tedy nemáte chuť lítat za svým čtyřnohým parťákem při agility, třeba si oblíbíte právě treibball. Tento sport dává prostor i méně zdatným lidským i psím sportovcům k vyžití, strávení společných chvil a sblížení.
K tréninku navíc nepotřebujete ani žádné speciální drahé vybavení. Bude vám stačit jen 1 - 8 gymnastických míčů (v průměru 40 - 70 cm) a rovný prostor bez hrbolů. K vyznačení branky postačí nějaké tyče nebo kužely. Pokud máte tu možnost, ideálně vám poslouží fotbalové hřiště. Tam se nemusíte zaobírat ani vyráběním branky.
Záliba Malajsijců ve zvířátkách chovaných jen pro radost je velká, takže se nemusíte bát do těchto končin vyrazit. Skvěle se tam najíte vy, i váš pes. Malajsijská kuchyně je vyhlášená pro svoje chutná a voňavá koření. Zažívání vašeho čtyřnohého kámoše...
Určitě jste si všimli, že každý pes si hraje jinak a každý proto také upřednostňuje jiné hračky. Jestli nevíte, co svému chlupáčovi pořídit pro zábavu, třeba vám pomůže náš malý průzkum.
V článku o tom, jak jsem Kulajdu léčila po otravě, jsem vám slíbila, že se rozepíšu o podávání prášků. Se psy je to na rozdíl od koček jednoduché. Většinou všechno zhltnou a nestarají se, co by mohlo být uvnitř. Vnímají chuť jen na povrchu a často ani...
Pořád ještě se mi honí hlavou myšlenka pořídit si nového psa. Udělala jsem si celkem jasno v tom, jak si ho vybrat. Nemám teď na mysli vzhled ani povahu psa, ale jeho původ. Rozhodně totiž nechci podporovat množírny psů.
Kulajdina falešná březost mě přivedla na myšlenku adopce. Ne pro mě, ale pro ni. Poslední dobou je sama doma častěji než dřív. Nudí se a přemýšlí o nesmyslech. Veterinář mi řekl, že ji mám přivést na jiné myšlenky. Jenomže venku pořád pršelo a ve městě...
Před nějakým časem jsem narazila na článek o zajímavém výzkumu, který uskutečnila Friederike Rangeová z vídeňské Univerzity veterinární medicíny. Nebojte se, žádné zvířátko při něm netrpělo.
Posledně jsem vám doporučila stříhat pejska doma, pokud nerad navštěvuje psí salóny. To se ale snadno řekne, že. Abych vám práci na vizáži vašeho chlupáče usnadnila, přidávám k dobru ještě moje vlastní zkušenosti s domácím stříháním. Třeba se vám můj...
Když po mně chtěl veterinář vzorek Kulajdiny moči poprvé, nevěřícně jsem na něj vykulila oči a v duchu si říkala, jestli bych se neměla poohlédnout po doktorovi, který není blázen. Všiml si mého výrazu a dal mi potřebné instrukce:
Léto se blíží a já už pomalu rozmýšlím, kam na dovolenou. Vybírám si samozřejmě místa, na kterých můžu strávit příjemný týden i se psem. Kulajda je maličká a nejsou s ní problémy (až na to, že si často a ráda hraje na alarm). I přesto pokaždé pečlivě...
Posledně jsem vám slíbila, že se tu rozepíšu o tom, co mi řekne veterinář ke Kulajdině falešné březosti. Návštěva ordinace už proběhla a já mám pro vás od doktora Šímy a od výživáře Kváše odpovědi na nejzásadnější otázky: