O to v podstatě v tomto poměrně novém psím sportu jde - pást balóny. Cíl je stejný jako při pasení ovcí, tedy dostat všechny míče do branky. A nepleťte se, v treibballu se nenajde místo jen pro ovčácké psy. Cvičit můžete se psem jakékoliv rasy, velikosti i věku.
Treibbal vymyslel Holanďan žijící v Německu. Původním cílem bylo zaměstnat jeho ovčácké psy, když zrovna neměli práci. U nás se sport poprvé objevil na semináři v roce 2010 a první kurz se konal až o dva roky později. Dnes už tu ale fungují 3 soutěžní třídy a 2 velikostní kategorie.
Vždy jde o to, přemístit určitý počet balonů rozestavěných do trojúhelníku do branky za co nejkratší čas a s co nejméně penalizacemi. Penalizují se chyby jako pomoc rukou či nohou nebo opuštění brankoviště.
Obtížnost se pohybuje od jednoho balonu až k přemístění osmi balonů na dvacetimetrovou vzdálenost.
A nemyslete si, že treibball je vhodný jen pro ovčácká plemena. Cvičit ho můžete se všemi psy bez rozdílu velikosti, rasy nebo věku. Na rozdíl od ostatních sportů není tak náročný na pohybový aparát, a proto se v něm mohou najít i ne zrovna “namakaní” psi.
Stejně tak není tento sport tak náročný ani pro psovoda. Pokud tedy nemáte chuť lítat za svým čtyřnohým parťákem při agility, třeba si oblíbíte právě treibball. Tento sport dává prostor i méně zdatným lidským i psím sportovcům k vyžití, strávení společných chvil a sblížení.
K tréninku navíc nepotřebujete ani žádné speciální drahé vybavení. Bude vám stačit jen 1 - 8 gymnastických míčů (v průměru 40 - 70 cm) a rovný prostor bez hrbolů. K vyznačení branky postačí nějaké tyče nebo kužely. Pokud máte tu možnost, ideálně vám poslouží fotbalové hřiště. Tam se nemusíte zaobírat ani vyráběním branky.
Často se nás v poradně Brita ptáte, čím to je, že dobře krmený a pravidelně odčervovaný pejsek ne a ne přibrat. Po zdravotní stránce je v pořádku, ale je mlsný. Nebo jí s chutí, ale stejně je jen kost a kůže. Řešíte stejný problém? Máme pro vás hned...
Lukáš, zkušený fotograf psů, pro vás připravil další díl miniseriálu o focení psů – neváhejte si ho přečíst, ať vaše album z dovolené stojí za to :) Hlavní pravidla přípravy k focení podle Lukáše zní následovně:
Říká se, že je horší stěhovat se s kočkou než se psem. Že se kočka vrací na místo, kde bydlela dřív, a ujde třeba i stovky kilometrů. Nevím, co je na tom pravdy, ale za sebe to potvrdit nemůžu. Naše Racy vyrůstala v panelákovém bytě a po přestěhování...
Granule jsou sice suché a tváří se, že vydrží všechno, ale záleží i na tom, jak s nimi nakládáte.
Snad každý, kdo má doma psa, by chtěl mít jeho fotky, nejlépe pořízené vlastní rukou. Slíbila jsem vám proto sérii článků o focení psů, takže hurá do toho. S tím, jak zaujmout psa při focení, aby se hezky tvářil, jak ho na focení připravit, jak vybrat...
Itálii si pejskaři obecně dost chválí.
Sotva to začalo chodit, už to milovalo balóny. Ještě to nemělo tlamku dost velkou ani na golfový míček, ale odhodlaně se to snažilo zakousnout tenisák. To je celá Kulajda. Jenomže tahle zprvu roztomilá vášeň postupně přerostla v nepříjemný zlozvyk.
Houbařská sezóna začala, je na čase vyrazit do lesa a podívat se, jestli už rostou. Pokud máte jistotu, že vám pes neuteče za zvěří a že se nikde v okolí nepotulují myslivci s nabitými puškami, vezměte si ho na pomoc. Jestli utíká, zkuste ho nejprve...
Pokud cestujete, nemáte nikoho, kdo by byl ochotný pohlídat vám psa nebo kočku a hotel pro zvířata není to pravé pro vás, je tu ještě jedno řešení. Obyčejní lidé :) Takovým řešením jsem se pro Radku stala i já.
Ne vždy si můžete vzít psa s sebou na dovolenou a ne každý z nás má příbuzné nebo známé, kteří se nám o něho postarají. Jsou destinace, kam bych s sebou Kulajdu ani brát nechtěla, třeba kvůli nebezpečným parazitům nebo náročným podmínkám, jako jsou...
Zahrádky už ožily a všechen ten rybíz, jahody, ředkvičky a spousty dalších dobrot lákají nejen nás, ale i naše psy. Něco z naší sklizně jim prospívá a něco naopak vyloženě škodí. Připravila jsem pro vás stručný přehled toho, co by pes mohl v divočině...
Líbí se vám Kulajda na úvodní fotce tady na blogu? Mně moc. Hlavně proto, že si pokaždé, když ji vidím, vzpomenu na to divadýlko okolo.
