Mistrovství světa FCI IPO Švédsko – závěr
Naposledy tímto zdravím všechny ty, kteří drželi pěsti českému týmu – moc všem děkujeme!
O to v podstatě v tomto poměrně novém psím sportu jde - pást balóny. Cíl je stejný jako při pasení ovcí, tedy dostat všechny míče do branky. A nepleťte se, v treibballu se nenajde místo jen pro ovčácké psy. Cvičit můžete se psem jakékoliv rasy, velikosti i věku.
Treibbal vymyslel Holanďan žijící v Německu. Původním cílem bylo zaměstnat jeho ovčácké psy, když zrovna neměli práci. U nás se sport poprvé objevil na semináři v roce 2010 a první kurz se konal až o dva roky později. Dnes už tu ale fungují 3 soutěžní třídy a 2 velikostní kategorie.
Vždy jde o to, přemístit určitý počet balonů rozestavěných do trojúhelníku do branky za co nejkratší čas a s co nejméně penalizacemi. Penalizují se chyby jako pomoc rukou či nohou nebo opuštění brankoviště.
Obtížnost se pohybuje od jednoho balonu až k přemístění osmi balonů na dvacetimetrovou vzdálenost.
A nemyslete si, že treibball je vhodný jen pro ovčácká plemena. Cvičit ho můžete se všemi psy bez rozdílu velikosti, rasy nebo věku. Na rozdíl od ostatních sportů není tak náročný na pohybový aparát, a proto se v něm mohou najít i ne zrovna “namakaní” psi.
Stejně tak není tento sport tak náročný ani pro psovoda. Pokud tedy nemáte chuť lítat za svým čtyřnohým parťákem při agility, třeba si oblíbíte právě treibball. Tento sport dává prostor i méně zdatným lidským i psím sportovcům k vyžití, strávení společných chvil a sblížení.
K tréninku navíc nepotřebujete ani žádné speciální drahé vybavení. Bude vám stačit jen 1 - 8 gymnastických míčů (v průměru 40 - 70 cm) a rovný prostor bez hrbolů. K vyznačení branky postačí nějaké tyče nebo kužely. Pokud máte tu možnost, ideálně vám poslouží fotbalové hřiště. Tam se nemusíte zaobírat ani vyráběním branky.
Naposledy tímto zdravím všechny ty, kteří drželi pěsti českému týmu – moc všem děkujeme!
Mezi malým a velkým zvířetem je znatelný rozdíl, to dá rozum. Občas si to ale neuvědomíme a krmíme všechny psy stejně jako sebe, velikost, nevelikost. Jenomže bišonek vyžaduje zcela jiný způsob stravování, než třeba vlčák, a jeho potřebám je při volbě...
Včerejší ne úplně ideální den jsme hodili za hlavu a do soboty vstoupili s novými očekáváními a nadějemi. Ráno v 6.54 měla poslušnost Míša Kuncová, a tak jsme posbírali síly, vypotáceli se z vyhřátých postelí a jeli jí fandit na stadion. Studené ráno...
Pokud budeme vzpomínat na páteční den na Mistrovství světa ve Švédsku, tak asi jako na smolný, poznamenaný především stopami Petra Foltyna a Jirky Čejky. Bohužel Péťův Auzzy dostal 45 bodů, Jirka 0, nicméně postupně…
Na stopách mi bude stačit „tolik a tolik“, slyšela jsem sem tam z našeho týmu v předchozích dnech. Ovšem to ještě všichni počítali s hlínou, resp. uvláčenou podmítkou, a tak hypotetické odhady závodníků nebyly nijak nereálné. Ovšem skutek utek aneb...
Středa byla prvním dnem, kdy už se toho opravdu hodně dělo. A začala pro mne telefonátem z kanceláře závodu, že se mění program, a to posunem zkušebního psa na 14.30 a porady vedoucích týmu na 15.30. Čekala jsem, kdy se co dalšího ještě změní, nicméně...
Zase jednou jsem narazila na něco nového. Slyšeli jste někdy o „domestikačním syndromu“? Jestli ne, můžete si přečíst aspoň můj stručný překlad článku, ze kterého tuto informaci mám.
Včera jsem zmiňovala, že k nám má večer přijet na návštěvu slovenský tým, a tak se i stalo. Takže jsme sestěhovali stoly z teras, usadili se okolo nich, nachystali něco dobrého k jídlu a k tomu si nalili dobré pití. Vašek Kejř mě požádal, ať dojdu do...
Druhá noc na švédských matracích už byla pro některé členy naší výpravy malinko neklidnější, jednak za to mohou příliš měkké matrace, a pak se nám začíná krátit čas do samotného závodu... Nicméně atmosféra je stále uvolněná a pohodová. Dnes jsem s...
Konečně jsme se s Lukášem prokousali nezbytnými technickými základy focení a můžeme se věnovat postřehům z praxe psího fotografa. Někteří psi se fotí sami, s jinými je to trochu těžší. Lukáš pro vás napsal, jak hodnotí své modely on (a předpokládám, že...
Je to tu! V pátek vyvrcholily poslední naše přípravy na cestu, dostali jsme s sebou skvělé dárky od sponzorů, zadali kódy do navigace, přestěhovali své životně důležité věci do aut a – v sobotu ráno konečně cesta do švédského Malmö, kynologické Mekky...
Taky to vašemu psovi tolik chutná? A smutně kouká? A nezaslouží si jíst pořád dokola to samé? A proto dostane něco dobrého tu z ledničky, tu pod stolem? Jeden lichý argument za druhým. Jediný důvod, proč pořád dokola slyšíme, že se to nemá, je ten, že...