Pes a dítě mohou být neodlučitelní kamarádi. Někdy může mít toto přátelství ale těžší začátky. Někteří psi totiž nemusí mít děti v lásce, hůře na ně reagují, nebo se jich dokonce bojí. Se strachem potom může bohužel přicházet také agresivní chování psa. Pokud si u pejska všimnete, že ho setkání s dětmi stresuje, je lepší situaci co nejrychleji řešit.
Důvodů ke strachu je více
Prvním z důvodů je nedostatečná socializace psa, kdy během svého dospívání nebyl s dětmi nijak seznámen. Děti jsou pro psy zcela jiné bytosti než dospělí lidé – voní jinak, mají jinou velikost, jinou tóninu hlasu. Jejich chování je navíc opravdu nevyzpytatelné. Pokud pes nebyl od malička vychován po boku malých dětí, mohou na něj působit jako něco cizího a potenciálně nebezpečného. Dětské, pro psa nepřirozené chování a hlasité zvuky můžou u psa vyvolat strach, který v krajních případech vyústí v agresivitu.
Druhým důvodem potom může být špatná zkušenost z minulosti. Děti se pohybují rychleji a jejich pohyb je často nestabilní. Navíc někdy nedokážou vnímat, co se pejskovi líbí a co ne – mají tendence pejska různě „láskyplně“ tahat, mačkat nebo ho příliš intenzivně mazlit. To vše může vést k situaci, kdy může dítě domácího mazlíčka i zcela neúmyslně zranit. Zkratkovitě pak mohou reagovat i rodiče dítěte, což situaci často ještě zhoršuje.
Důležité je strachu předcházet
Pokud si pořídíte štěňátko, je lepší ho na děti naučit postupně zvykat, a to i v případě, že malé děti nemáte. Vyhnete se tak nepříjemným situacím a pejska naučíte, že pro něj děti nepředstavují nebezpečí. Berte proto psa na místa, kde se přirozeně děti vyskytují a nechte ho, aby si na děti postupně zvykal. Malé štěně je hravé a zvídavé, pravděpodobně pro něj bude snazší si děti zamilovat. Nenechávejte pejska ale s dětmi samotného a dětem vždy vysvětlete, jak se k němu mohou chovat.
Naopak psa se snažte v přítomnosti dětí vést ke zcela přirozenému chování například ukládáním běžných povelů jako sedni a lehni. Důležité je psa za správně provedený povel odměnit pamlskem a psa nikdy netrestat za jeho instinktivní chování. Důležité je zkrátka dbát na to, aby se pes cítil dobře a v bezpečí.
Sledujte řeč těla a psa k ničemu nenuťte
Protože psi vám nemohou říct, co se jim líbí a co ne, musíte se naučit porozumět jejich řeči těla. Typickým projevem strachu je u psů vyhýbání se očnímu kontaktu, stažený ocas, ale také vrčení nebo kňučení. V nejhorších situacích se může pes po dítěti dokonce ohnat. V případě, že toto chování u psa neregistrujeme, pes na děti reaguje správně. Dbejte na to, abyste varovné signály neignorovali, psa uklidňujte pohlazením a klidným slovem. Od dítěte se postupně vzdalte. Dejte si pozor na to, aby vaše chování vůči psovi nebylo neklidné a podrážděné – to může jeho strach jen zesílit.
Postupné krůčky k vzájemnému přátelství
Pokud se váš pes cítí v blízkosti dětí ohrožen, nevěšte hlavu. I ve starším věku ho můžete naučit cítit se v dětské přítomnosti bezpečně. Dítěti vysvětlete, jak se má kolem pejska chovat – nechodit mu na jeho vytyčené území (do pelíšku nebo klece), nebrat mu hračky a nerušit ho při jídle. Důležité je začínat opravdu postupně a zprvu pejska s dítětem sbližovat na dálku, za každý krůček blíž potom pejska nezapomínejte odměnit něčím dobrým a nakonec uvidíte, že pes bude dítěti důvěřovat natolik, že se nechá pohladit a postupně se z nich stanou skvělí přátelé!
Houbařská sezóna začala, je na čase vyrazit do lesa a podívat se, jestli už rostou. Pokud máte jistotu, že vám pes neuteče za zvěří a že se nikde v okolí nepotulují myslivci s nabitými puškami, vezměte si ho na pomoc. Jestli utíká, zkuste ho nejprve...
Pokud cestujete, nemáte nikoho, kdo by byl ochotný pohlídat vám psa nebo kočku a hotel pro zvířata není to pravé pro vás, je tu ještě jedno řešení. Obyčejní lidé :) Takovým řešením jsem se pro Radku stala i já.
Ne vždy si můžete vzít psa s sebou na dovolenou a ne každý z nás má příbuzné nebo známé, kteří se nám o něho postarají. Jsou destinace, kam bych s sebou Kulajdu ani brát nechtěla, třeba kvůli nebezpečným parazitům nebo náročným podmínkám, jako jsou...
Zahrádky už ožily a všechen ten rybíz, jahody, ředkvičky a spousty dalších dobrot lákají nejen nás, ale i naše psy. Něco z naší sklizně jim prospívá a něco naopak vyloženě škodí. Připravila jsem pro vás stručný přehled toho, co by pes mohl v divočině...
Líbí se vám Kulajda na úvodní fotce tady na blogu? Mně moc. Hlavně proto, že si pokaždé, když ji vidím, vzpomenu na to divadýlko okolo.
Ať už se chystáte vyrazit kamkoli do zahraničí, před odjezdem vždy doveďte psa k veterináři, i když víte, že jste splnili základní požadavky pro cestování a de facto za hranice můžete. Mít v cestovním pasu čerstvé potvrzení o dobrém zdravotním stavu...
Všichni moc dobře víme, jak dovedou být třicetistupňová vedra nepříjemná. A teď si představte, že na sobě máte kožich a vaše tělo na všechno reaguje znatelně rychleji. Já bych v takovém počasí rozhodně nechtěla být v psí kůži. Zeptala jsem se pana...
Nevím, jak vy, ale já klíšťata prostě nesnáším. Miluju všechna zvířata včetně pavouků, hadů a škvorů, ale klíšťata prostě ne. Postrádají smysl. Možná že dřív žil nějaký živočišný druh, který se jimi živil, ale dnes už je ani nic nežere. Takže já důvody...
Já jsem se s vámi podělila o zážitky s Kulajdinou otravou, vy jste se zase podělili o svoje zkušenosti. Moc vám děkuji za rady. Napsala jsem i na jejich základě tento článek. Je určený nejen těm, kdo se starají o malé štěně, ale i ostříleným páníčkům s...
Jestli se letos chystáte na dovolenou k moři, tak vám zaprvé závidím a zadruhé pro vás mám pár užitečných pejskařských rad:
Vážně, není. Kulajdu sprchuji bez boje a naučím to i vás.
Už jsem tady zmiňovala, jak mi jeden veterinář řekl, že v Praze je víc pohotovostí pro zvířata, než pro lidi. Prolétla jsem internet a udělala pro vás seznam nejen pražských nonstop ambulancí seřazený abecedně podle jednotlivých měst z různých koutů...
