Kastrace je stále celkem ošemetné a velmi konzultované téma. Já vám dnes představím fakta o tomto zákroku a o jeho důsledcích a podělím se také o svůj názor.
V mém okolí se stále i v této době setkávám s názorem, že kastrace je proti přírodě. Podle mě je v současnosti, kdy pes žije v bytě, je očkován, podáváme mu antibiotika a krmíme ho granulemi, tento argument bezpředmětný.
Další takový argument je, že psa smečka vyloučí a nebude schopný se s ostatními psy kamarádit, nepřijmou ho. Přátelení psů ale přeci není závislé na hormonech. Zakládá se na psí komunikaci, na výchově a vedení majitelem a také na kvalitě socializace. Mám kastrovaného psa a nemá problém v komunikaci s ostatními - i neznámými psy. To samé platilo i u mé kastrované feny.
Já, stejně jako všechny spolky na ochranu zvířat a většina veterinářů, kastrace podporuji a snažím se o všeobecnou osvětu. Nejen z toho důvodu, že jsou útulky plné opuštěných psů a spousty z nich nikdy nenajdou svůj domov, ale také pro zdravotní stav zvířete. Kastrací se můžete vyhnout několika závažným zdravotním komplikacím u fen:
Nádory mléčné žlázy
Jedná se o nejvýznamnější skupinu nádorových onemocnění u fen. Počet nádorových buněk v mléčné žláze feny se zvyšuje s každým háráním. Mezi významné faktory pro jejich vznik a rozvoj patří hormony, které vznikají ve vaječnících (estrogeny, progesteron). Právě kastrace je možnou prevencí výskytu těchto nádorů. Při odstranění vaječníků před prvním háráním je riziko vzniku nádorů pouze 1 %, po prvním hárání 7 %. Při kastraci po dalších říjích je vliv na omezení výskytu nádorů tohoto typu již menší, ale stále významný. Operace mléčné žlázy je narozdíl od kastrace riskantní, dosti nákladný zákrok s dlouhou a komplikovanou rekonvalescencí.
Cukrovka
Diabetes představuje nejčastější hormonální onemocnění fen. Způsobuje ho nedostatek inzulinu nebo jeho nízký účinek. Jedná se o nemoc zvířat středního a vyššího věku, přičemž feny jsou postiženy asi dvakrát častěji než psi. Při cukrovce dochází ke zvýšenému močení a žíznivosti. I přes dobrou chuť k příjmu krmiva zvíře hubne a postupně se objevuje celá řada zdravotních komplikací. Kastrace patří u fen k významným preventivním opatřením vzniku cukrovky. Pokud se diabetes objeví v období po hárání a příznaky netrvají déle než tři týdny, může být kastrace i jediným terapeutickým zákrokem bez nutnosti celoživotního podávání inzulinu.
Hnisavý zánět dělohy (pyometra)
Jde o nejčastější onemocnění pohlavního systému starších nekastrovaných fen. Veterinární statistiky uvádí, že se jedná o závažnou a často smrtelnou zdravotní komplikaci, která postihne 25 % fen v produktivním věku. Kastrací v mladém věku dosáhneme snížení tohoto rizika až o 90 %. Příznaky zánětu se často odhalí, až když je pozdě. Pak je nutná okamžitá operace, kdy je třeba odstranit celou dělohu. Ovšem operace v takto oslabeném stavu bývá příčinou častého úhynu fenky.
Cysty a nádory dělohy a vaječníků
Vyskytují se po 3. roce života u zhruba 60 % fen. Nádory vaječníků jsou obvykle vysoce smrtelné. Kastrací před prvním háráním lze snížit riziko rakoviny vaječníků až o 99 %, i při kastraci po dalších háráních je však snížení rizika tohoto druhu zhoubné choroby velmi vysoké.
Falešná březost
Nebezpečím je hlavně intenzivní laktace, kdy hrozí zadržení mléka a následný nebezpečný zánět mléčné žlázy. Při opakujících se potížích s nepravou březostí se u starších a nechovných fen doporučuje vždy kastrace.
Hormonální disbalance (nerovnováha)
Některá onemocnění přímo souvisejí s hormony produkovanými vaječníky. K nejčastějším patří různé kožní potíže jako vypadávání chlupů, zvýšené množství pigmentu nebo zeslabení kůže a sekundární bakteriální infekce.
Negativní vlivy kastrace
Kastrace s sebou ale samozřejmě nese i možná rizika. Jedná se přeci jen o chirurgický zákrok. Především je to riziko narkózy, proto je vhodné provést řádné předoperační vyšetření.
U kastrovaných fen je možnost výskytu močové inkontinence. Je dávána do souvislosti s poklesem produkce estrogenů. Riziko je vyšší u starších fen větších plemen a u obézních jedinců, i tak pouze asi v 1 - 3 % případů. Nutno podotknout, že tato komplikace je velmi dobře ovlivnitelná podáváním šetrných přípravků na zvýšení svalového tonusu.
Dalším možným mínusem může být obezita. Vykastrovaná fena má nižší spotřebu energie, a proto nezměněné dávky krmiva po kastraci mohou vést k ukládání přebytečné energie ve formě tuku. Řešením je zvýšení fyzické aktivity, případně snížení dávek krmiva nebo podávání krmiva Light či přímo granulí pro kastrované psy.
Hlavními, byť vzácnými, pooperačními komplikacemi jsou infekce a krvácení. Rizika jejich vzniku je možné minimalizovat dodržováním standardních postupů, nicméně zcela vyloučit je nikdy nelze.
Pokud jde o mě, rizika kastrace u feny jsou proti jejich pozitivům naprosto zanedbatelná. Vycházím i ze své zkušenosti. Nikdy jsem se ve svém okolí nesetkala s tím, že by mělo zvíře některé z komplikací po operaci.
Naopak případů, kdy pes nebo (a to převážně) fena zemřeli na onemocnění, kterému se kastrací dalo zabránit, bylo obrovské množství. Z velké části tito majitelé svoje zvířátko nekastrovali kvůli neinformovanosti - nevěděli, čemu všemu mohou tímto zákrokem zabránit. A to je také důvod tohoto článku. Ne proto, abych někoho ke kastraci přemlouvala, ale abych informovala.
Tím nejznámějším a nejrozšířenějším kočičím plemenem ve světě je bezesporu perská dlouhosrstá kočka. Mimo jiné pro její velmi vyrovnanou a přítulnou povahu. Péče o její srst je ale dosti náročná.
Strávit několik dní mimo civilizaci - v lese, na hřebenech hor - daleko od ruchu měst, v divoké přírodě a ideálně se svým psem. Pomyslný návrat k přírodě je trendem, který se nevyhnul ani světu domácích mazlíčků. Co je ale vlastně na divočině tak...
Rozhodnutí pořídit si domácího mazlíčka neznamená pouze koupit mu potřebné věci. Jedná se o změnu v chodu celé rodiny a jejího denního rytmu. Musíme počítat s tím, že každé zvíře má svá specifika a je jedinečné, proto bychom měli mít na paměti, že mu...
Možná si říkáte, že naše země je malá, ne tak bohatá na přírodu nebo hory jako u našich sousedů. Přesto se u nás ale před nedávnem konal už 22. ročník Šediváčkova longu - jednoho z nejtěžších závodů psích spřežení na dlouhé vzdálenosti v Evropě. Víte,...
Je jistě bez pochyb, že labrador patří mezi ta nejznámější a nejoblíbenější psí plemena. Může za to jeho mimořádná všestrannost, přizpůsobivost, inteligence a oddanost. Podobně jako britská krátkosrstá kočka tak dokáže být i labradorský retrívr...
I u jednotlivých hlodavců najdme plemena, která jsou u chovatelů více oblíbená. Jedním takovým je americký teddy, typický svou zvláštní strukturou srsti, která mu propůjčuje vzhled plyšového medvídka.
Britská krátkosrstá kočka je bezesporu tím nejoblíbenějším kočičím plemenem nejen u nás, ale i ve zbytku Evropy. Může za to nejen její vzhled malého plyšového medvídka, ale i mírná bezproblémová povaha.
Věděli jste, že mezi naše smysly patří i vnímání magnetického pole? Zatímco u nás tato schopnost již téměř vymizela, psi ji stále mají a využívají ji každý den. Víte k čemu?
Pokud jste si všimli, že si váš chlupáč nadměrně olizuje či okusuje tlapky, neměli byste to nechat být jen tak. Příčin může být hned několik. Ať už jde o psychický problém, alergii, kvasinky nebo jiný problém, situaci je třeba řešit.
Spousta milovníků králíků si plemeno vybírá hlavně podle jeho vzhledu. Čím rozkošnější, tím lepší. Možná ale netuší, že v přírodě žije určitý druh z řádu zajícovců, kterému se co do roztomilosti vyrovná jen málokterý domácí králík. Stejně jako kdysi...
Pokud jste se rozhodli pořídit si čistokrevnou kočku, stále před sebou máte hodně otázek. Jaké plemeno vybrat? Kočku, nebo kocoura? Kotě, nebo dospěláka? Jen pokud vše pečlivě zvážíte, získáte toho pravého společníka právě pro vás.
Většina majitelů považuje doma chovaná zvířata za plnohodnotné členy rodiny. A rok od roku do nich investuje více a více peněz. Jen za krmivo pro psy a kočky Češi utrácejí ročně kolem osmi miliard korun. Byznys kolem domácích mazlíčků zažívá vedle...