Kastrovat či nekastrovat I. - feny

Kastrace je stále celkem ošemetné a velmi konzultované téma. Já vám dnes představím fakta o tomto zákroku a o jeho důsledcích a podělím se také o svůj názor.

V mém okolí se stále i v této době setkávám s názorem, že kastrace je proti přírodě. Podle mě je v současnosti, kdy pes žije v bytě, je očkován, podáváme mu antibiotika a krmíme ho granulemi, tento argument bezpředmětný.

Další takový argument je, že psa smečka vyloučí a nebude schopný se s ostatními psy kamarádit, nepřijmou ho. Přátelení psů ale přeci není závislé na hormonech. Zakládá se na psí komunikaci, na výchově a vedení majitelem a také na kvalitě socializace. Mám kastrovaného psa a nemá problém v komunikaci s ostatními - i neznámými psy. To samé platilo i u mé kastrované feny.

Já, stejně jako všechny spolky na ochranu zvířat a většina veterinářů, kastrace podporuji a snažím se o všeobecnou osvětu. Nejen z toho důvodu, že jsou útulky plné opuštěných psů a spousty z nich nikdy nenajdou svůj domov, ale také pro zdravotní stav zvířete. Kastrací se můžete vyhnout několika závažným zdravotním komplikacím u fen:

Nádory mléčné žlázy

Jedná se o nejvýznamnější skupinu nádorových onemocnění u fen. Počet nádorových buněk v mléčné žláze feny se zvyšuje s každým háráním. Mezi významné faktory pro jejich vznik a rozvoj patří hormony, které vznikají ve vaječnících (estrogeny, progesteron). Právě kastrace je možnou prevencí výskytu těchto nádorů. Při odstranění vaječníků před prvním háráním je riziko vzniku nádorů pouze 1 %, po prvním hárání 7 %. Při kastraci po dalších říjích je vliv na omezení výskytu nádorů tohoto typu již menší, ale stále významný. Operace mléčné žlázy je narozdíl od kastrace riskantní, dosti nákladný zákrok s dlouhou a komplikovanou rekonvalescencí.

Cukrovka

Diabetes představuje nejčastější hormonální onemocnění fen. Způsobuje ho nedostatek inzulinu nebo jeho nízký účinek. Jedná se o nemoc zvířat středního a vyššího věku, přičemž feny jsou postiženy asi dvakrát častěji než psi. Při cukrovce dochází ke zvýšenému močení a žíznivosti. I přes dobrou chuť k příjmu krmiva zvíře hubne a postupně se objevuje celá řada zdravotních komplikací. Kastrace patří u fen k významným preventivním opatřením vzniku cukrovky. Pokud se diabetes objeví v období po hárání a příznaky netrvají déle než tři týdny, může být kastrace i jediným terapeutickým zákrokem bez nutnosti celoživotního podávání inzulinu.

Hnisavý zánět dělohy (pyometra)

Jde o nejčastější onemocnění pohlavního systému starších nekastrovaných fen. Veterinární statistiky uvádí, že se jedná o závažnou a často smrtelnou zdravotní komplikaci, která postihne 25 % fen v produktivním věku. Kastrací v mladém věku dosáhneme snížení tohoto rizika až o 90 %. Příznaky zánětu se často odhalí, až když je pozdě. Pak je nutná okamžitá operace, kdy je třeba odstranit celou dělohu. Ovšem operace v takto oslabeném stavu bývá příčinou častého úhynu fenky.

Cysty a nádory dělohy a vaječníků

Vyskytují se po 3. roce života u zhruba 60 % fen. Nádory vaječníků jsou obvykle vysoce smrtelné. Kastrací před prvním háráním lze snížit riziko rakoviny vaječníků až o 99 %, i při kastraci po dalších háráních je však snížení rizika tohoto druhu zhoubné choroby velmi vysoké.

Falešná březost

Nebezpečím je hlavně intenzivní laktace, kdy hrozí zadržení mléka a následný nebezpečný zánět mléčné žlázy. Při opakujících se potížích s nepravou březostí se u starších a nechovných fen doporučuje vždy kastrace.

Hormonální disbalance (nerovnováha)

Některá onemocnění přímo souvisejí s hormony produkovanými vaječníky. K nejčastějším patří různé kožní potíže jako vypadávání chlupů, zvýšené množství pigmentu nebo zeslabení kůže a sekundární bakteriální infekce.

Negativní vlivy kastrace

Kastrace s sebou ale samozřejmě nese i možná rizika. Jedná se přeci jen o chirurgický zákrok. Především je to riziko narkózy, proto je vhodné provést řádné předoperační vyšetření.

U kastrovaných fen je možnost výskytu močové inkontinence. Je dávána do souvislosti s poklesem produkce estrogenů. Riziko je vyšší u starších fen větších plemen a u obézních jedinců, i tak pouze asi v 1 - 3 % případů. Nutno podotknout, že tato komplikace je velmi dobře ovlivnitelná podáváním šetrných přípravků na zvýšení svalového tonusu.

Dalším možným mínusem může být obezita. Vykastrovaná fena má nižší spotřebu energie, a proto nezměněné dávky krmiva po kastraci mohou vést k ukládání přebytečné energie ve formě tuku. Řešením je zvýšení fyzické aktivity, případně snížení dávek krmiva nebo podávání krmiva Light či přímo granulí pro kastrované psy.

Hlavními, byť vzácnými, pooperačními komplikacemi jsou infekce a krvácení. Rizika jejich vzniku je možné minimalizovat dodržováním standardních postupů, nicméně zcela vyloučit je nikdy nelze.

Pokud jde o mě, rizika kastrace u feny jsou proti jejich pozitivům naprosto zanedbatelná. Vycházím i ze své zkušenosti. Nikdy jsem se ve svém okolí nesetkala s tím, že by mělo zvíře některé z komplikací po operaci.

Naopak případů, kdy pes nebo (a to převážně) fena zemřeli na onemocnění, kterému se kastrací dalo zabránit, bylo obrovské množství. Z velké části tito majitelé svoje zvířátko nekastrovali kvůli neinformovanosti - nevěděli, čemu všemu mohou tímto zákrokem zabránit. A to je také důvod tohoto článku. Ne proto, abych někoho ke kastraci přemlouvala, ale abych informovala.

Související články

Co mají kočky pod kožichem aneb Stavba těla kočky

Kočka je dokonalým nástrojem pro lov. Vděčí za to desítkám let evoluce.  Zatímco u psů byly jejich tělesné znaky zdůrazněny nebo potlačeny, kočkám zůstaly krom několika výjimek jejich hlavní rysy stavby těla nezměněny. Krom smyslů je právě stavba těla...

První pomoc při otravě III. - sinice

Ať jsme v prevenci sebedůkladnější, může nastat situace, kdy se pes nebo kočka k pro ně jedovaté věci dostane, ať už naší nepozorností, nebo cizím zaviněním. Proto není od věci se na možnost otravy připravit a vědět nejen, co v takové situaci dělat,...

Umíte správně vytáhnout klíště?

Na tom, jestli správně vytáhnete klíště z psího nebo kočičího kožichu, může záviset, jestli se zvíře nakazí lymskou boreliózou nebo jiným zákeřným onemocněním přenášeným klíšťaty. Máte na to tu správnou techniku a pomůcky?

Jak u psa poznat nakažení lymskou boreliózou

Stejně jako u lidí, je také u psů borelióza velmi závažným onemocněním. Nakažených je v České republice odhadem 20 % klíšťat. A protože i přes použití antiparazitik může váš pes sem tam nějaké to klíště chytit, je dobré vědět, jak se toto bakteriální...

Jak se chovat na psích hřištích

Už není žádnou zvláštností, když obec zřídí psí park nebo hřiště. Vzhledem k časté regulaci pohybu psa na volno by to mělo být mnohdy i povinností. Víte, jak se na takových místech chovat, abyste neobtěžovali ostatní návštěvníky a nedocházelo ke...

I kočky mají své drogy

O šantě kočičí už jsem psala, dnes se podíváme na ostatní méně známé drogy. Ne všechny kočky totiž reagují na každou a ne na vše reagují stejně. Pokud jste tedy se šantou neuspěli, možná budete mít štěstí s nějakou z následujících.

Mořský vlk není jen druh ryby!

Na pobřeží tichého oceánu v Britské Kolumbii můžete najít zvláštní vlky - říká se jim “mořští vlci” a žijí dvěma tlapami v oceánu. Plavou z ostrova na ostrov a živí se mořskými živočichy.

Kočky trávu potřebují

Kočky trávu milují. Okusují ji ať už proto, aby si vyčistily bříško od chlupů, nebo jen tak pro zábavu. Navíc pokud kočce pořídíte její vlastní květináč, máte naději, že vaše ostatní kytky nechá na pokoji :).