Ne každá bezprizorní kočka najde svůj domov. Kolika se ale povede najít si domov na lodi? :)
Američanka Liz Clark cestuje na své plachetnici sama kolem světa. V roce 2013 si ale našla malou, asi šestiměsíční, společnici a zároveň prvního důstojníka - opuštěné kotě. Pojmenovala ji Amelia the Tropicat a po dobu dvou let objevovaly svět společně.
Kočička si na život obklopený vodou rychle zvykla a užívala si vše, co s sebou přinášel. Milovala lovení ryb přímo z paluby lodi, procházky po plážích i turistiku. Liz s Amelií společně překonaly přes 18 tisíc námořních mil. To je víc než 30 tisíc kilometrů!
zdroj: http://swellvoyage.com/
zdroj: http://swellvoyage.com/
Ještě před tím, než se Liz ujala Amelie, odolala touze si vzít na palubu mnoho jiných opuštěných koček a psů. Nikdy se jí totiž nezdálo fér zvíře přetáhnout do svého kočovného života, s životním stylem bez rutin. Se svými kapitánskými povinnostmi si zkrátka nebyla jistá, že by měla čas správně pečovat o domácího mazlíčka. V případě Amelie si ale nemohla pomoci a nedokázala odejít bez ní. Hned vycítila, že mají společnou touhu po dobrodružství.
zdroj: http://swellvoyage.com/
Než si Amelie zvykla na pohyb po kluzké palubě ze skelných vláken a mezi lanovím plachet, její akrobacie vedla k několika incidentům končících ve vodě. Rychle se ale naučila úctě k moři. Chybělo jí však šplhání po stromech a plížení ve vysoké trávě. Liz ji tedy začala brát s sebou na břeh na procházky po pláži nebo na výlety do džungle. Poprvé si myslela, že její kočičí společnice prostě uteče, protože se jí život na lodi nelíbí. Ona ale zůstala.
zdroj: http://swellvoyage.com/
zdroj: http://swellvoyage.com/
zdroj: http://swellvoyage.com/
Byla to hrdá a divoká kočka. Ráda lovila a nepotrpěla si na mazlení. Nenáviděla být rozmazlována. Sem tam se stočila na Lizin klín a nechala se pohladit, ale jen na tak dlouho, jak ona sama chtěla. Psi se jí báli a Liz od ní byla neustále poškrábaná. Přesto k sobě patřily. Obě milovaly výzvy a potřebovaly dobrodružství a lásku. Společně si rozuměly a chápaly se.
Jednoho dne, v lednu roku 2015, když jely v kanoi na břeh, Amelia uklouzla a spadla do moře. Liz ji rychle vytáhla. I když věděla, jak je vystrašená, nemohla se ubránit smíchu nad jejím vzhledem zmoklé slepice. Společně došly na pláž, kde se rozdělily a Liz si šla zasurfovat. Když se vrátila, Amelia byla pryč. Dva dny ji hledala po celém ostrově a litovala, že se jí předtím smála. Kočička se už neukázala. Buď byla zabraná do lovení ještěrek či krys, nebo ji odvezli jiní návštěvníci ostrova.
Část Liz malou společnici postrádala, ale druhá část věděla, že tato majestátní kočka se stejně jako ona potřebuje cítit svobodně. Liz věděla, že ji nikdy nevlastnila, vybraly si svou společnost navzájem. Poslední společný měsíc na moři si Liz všimla znudění a nepřítomného pohledu v očích Amelie.
Po dvou měsících ale měla Amelia asi už dost svého ostrovního dobrodružství. Přátelé zavolali Liz, že se kočička objevila, zdravá a silná. Takže jejich společné dobrodružství mohlo pokračovat dál :).
zdroj: http://swellvoyage.com/
zdroj: http://swellvoyage.com/
zdroj: http://swellvoyage.com/
zdroj: http://swellvoyage.com/
Často se nás v poradně Brita ptáte, čím to je, že dobře krmený a pravidelně odčervovaný pejsek ne a ne přibrat. Po zdravotní stránce je v pořádku, ale je mlsný. Nebo jí s chutí, ale stejně je jen kost a kůže. Řešíte stejný problém? Máme pro vás hned...
Lukáš, zkušený fotograf psů, pro vás připravil další díl miniseriálu o focení psů – neváhejte si ho přečíst, ať vaše album z dovolené stojí za to :) Hlavní pravidla přípravy k focení podle Lukáše zní následovně:
Říká se, že je horší stěhovat se s kočkou než se psem. Že se kočka vrací na místo, kde bydlela dřív, a ujde třeba i stovky kilometrů. Nevím, co je na tom pravdy, ale za sebe to potvrdit nemůžu. Naše Racy vyrůstala v panelákovém bytě a po přestěhování...
Granule jsou sice suché a tváří se, že vydrží všechno, ale záleží i na tom, jak s nimi nakládáte.
Snad každý, kdo má doma psa, by chtěl mít jeho fotky, nejlépe pořízené vlastní rukou. Slíbila jsem vám proto sérii článků o focení psů, takže hurá do toho. S tím, jak zaujmout psa při focení, aby se hezky tvářil, jak ho na focení připravit, jak vybrat...
Itálii si pejskaři obecně dost chválí.
Sotva to začalo chodit, už to milovalo balóny. Ještě to nemělo tlamku dost velkou ani na golfový míček, ale odhodlaně se to snažilo zakousnout tenisák. To je celá Kulajda. Jenomže tahle zprvu roztomilá vášeň postupně přerostla v nepříjemný zlozvyk.
Houbařská sezóna začala, je na čase vyrazit do lesa a podívat se, jestli už rostou. Pokud máte jistotu, že vám pes neuteče za zvěří a že se nikde v okolí nepotulují myslivci s nabitými puškami, vezměte si ho na pomoc. Jestli utíká, zkuste ho nejprve...
Pokud cestujete, nemáte nikoho, kdo by byl ochotný pohlídat vám psa nebo kočku a hotel pro zvířata není to pravé pro vás, je tu ještě jedno řešení. Obyčejní lidé :) Takovým řešením jsem se pro Radku stala i já.
Ne vždy si můžete vzít psa s sebou na dovolenou a ne každý z nás má příbuzné nebo známé, kteří se nám o něho postarají. Jsou destinace, kam bych s sebou Kulajdu ani brát nechtěla, třeba kvůli nebezpečným parazitům nebo náročným podmínkám, jako jsou...
Zahrádky už ožily a všechen ten rybíz, jahody, ředkvičky a spousty dalších dobrot lákají nejen nás, ale i naše psy. Něco z naší sklizně jim prospívá a něco naopak vyloženě škodí. Připravila jsem pro vás stručný přehled toho, co by pes mohl v divočině...
Líbí se vám Kulajda na úvodní fotce tady na blogu? Mně moc. Hlavně proto, že si pokaždé, když ji vidím, vzpomenu na to divadýlko okolo.
