Jak rozumět etiketě krmiv

Nejlepší z cest, jak odhadnout kvalitu krmiva, je přečíst si pečlivě jeho etiketu. Jaké náležitosti musí mít, je pevně dané zákonem, ale i tak se ji někteří výrobci snaží poupravit ve vlastní prospěch. V následujícím textu se dozvíte, jak etiketu správně číst, abyste poznali, zda to s vámi výrobce myslí upřímně, nebo zkouší něco tak trochu zamaskovat. Jednotlivým ingrediencím na ní uváděným se budu podrobněji věnovat v příštích textech.

Je důležité znát detaily, protože krmivo je základním faktorem ovlivňujícím kvalitu života zvířete. Dobrý chovatel věnuje jeho výběru maximální pozornost.

Seznam surovin

Všechny suroviny, ze kterých jsou krmivo nebo pamlsek vyrobeny, musí být uvedeny v seznamu surovin. Vypisovány jsou v sestupném pořadí podle míry jejich zastoupení. To znamená, že surovin, které jsou v seznamu na předních místech, je v krmivu vždycky více, než surovin následujících.

Je ale nutné číst etiketu trochu pečlivěji. Někteří výrobci krmiv rozdělují méně žádoucí suroviny do malých částí (např. mletá kukuřice, dehydrovaná kukuřice, kukuřičná moučka namísto jednoduchého zmínění kukuřice), čímž žádoucí surovinu (živočišnou složku) posunou na začátek seznamu surovin. Čtěte tedy vždy celou etiketu, včetně surovin na konci seznamu.

Analytické složky

V této části etikety se klient dozví, kolik krmivo obsahuje bílkovin, tuku, vlákniny a popelovin. V mnoha případech, i když to ze zákona není povinné, je zde uveden i obsah minerálů, jako jsou vápník a fosfor, někdy zde bývá uveden i obsah sodíku. Z těchto údajů si může chovatel udělat daleko lepší obrázek o vhodnosti daného krmiva s ohledem na věk a velikost zvířete.

Seznam aditiv

Obsah vitamínů, mikroprvků a některých dalších látek, které jsou do krmiva přidávány, je uveden právě v této části etikety, někdy nadepsané jako nutriční složky. Krmná aditiva jsou uváděna způsobem, který určuje zákon. Mnoho zákazníků zde hledá i látky použité ke stabilizaci krmiva. Tzv. antioxidanty však zákon umožňuje zmínit pouze názvem této skupiny látek, uvádění konkrétních stabilizátorů závisí jen na dobré vůli výrobce.

Krmný návod

Tato část etikety má zákazníkovi podat informaci, kolik krmiva bude svému zvířeti denně podávat. Chovatel si tedy může vypočítat, kolik ho bude denní dávka stát. Součástí hodnocení krmiva je vedle kvality také posuzování jeho ceny, takže i tato informace může posloužit pro srovnání krmiv mezi sebou. Ale nenechte se zmást – levné krmivo ještě nemusí znamenat levné krmení psa. U lacinějších krmiv je velmi často nutné podávat zvířeti vyšší krmné dávky, takže vás ve výsledku vyjdou výrazně dráž, než ta tzv. drahá.

Lidé se mě velmi často ptají, jaké krmivo je pro jejich psa či kočku nejlepší. Tuto otázku nelze zodpovědět, žádné takové “univerzálně nejlepší” krmivo totiž neexistuje. O tom, jestli je krmivo pro zvíře vhodné, musí rozhodnout, a také rozhodne, pouze jeho reakce. Pokud jsou váš pes nebo kočka s granulemi spokojení, projeví se to na jejich vzhledu, kondici i náladě.

Proto je dobré mít na paměti, že jakmile chovatel najde vhodné krmivo, neměl by ho měnit. Pes i kočka mohou být celý život na jedné značce krmiva, jediná vhodná změna souvisí s rostoucím věkem zvířete – štěně by nemělo jíst totéž, co dospělý pes. Proto velmi rozšířený názor, že zvíře potřebuje pestrou stravu, aby se mu nějaké jídlo nepřejedlo, nemá reálný základ. Měnit krmivo má smysl pouze tehdy, jestliže na něj zvíře nepříznivě reaguje.

Ing. Martin Kváš