V tomto cyklu se společně podíváme, jak se daří kočkám a psům ve světě. Kde je lidé hýčkají a předcházejí si je, kde naopak mazlíci strádají a jejich situace je kritická. Dnes vám představím ostrovy, kde žije víc koček než lidí.
V Japonsku najdete hned několik kočičích ostrovů, asi tak tucet. Říká se jim tak proto, že kočičí populace zde vysoce přesáhla tu lidskou. Jedním z takových ostrovů je Aoshima. Zde žije přibližně 8x více koček než lidí. Jde o malinkatý ostrůvek dlouhý jen asi kilometr a půl.
Lidé na ostrov začali vozit kočky před 380 lety, aby se zbavili myší, které trápily rybářské lodě. V roce 1945 zde ještě žilo na 900 lidí. Dnes tu ale najdete jen 16 lidí, převážně důchodců, kterým se po druhé světové válce nepodařilo najít práci. Koček tu ale žije přes 140 a místní říkají, že je to tu pro ně ráj.
Kočky krmí hlavně turisté, kterých tu není zrovna málo. No řekněte, kdo z vás by nechtěl vidět ostrov plný koček :). Chlupáči tu okupují hlavně opuštěné domy nebo se předvádí v rybářské vesničce. A nejsou nijak vybíravé. Přežívají hlavně na rýžových kuličkách, energetických tyčinkách nebo bramborách. Žijí tu ale beze strachu z přirozených predátorů. Avšak nedávno byli obyvatelé ostrova nuceni požádat o pomoc. V zimě zde turistický ruch kvůli rozbouřenému moři utichl a tak kočky začaly hladovět. Po výzvě začalo krmení proudit z celého Japonska a kočky prý nikdy nebyly šťastnější.
Na ostrově nenajdete žádné auto ani obchod, restauraci nebo jen stánek s občerstvením. Dvakrát denně sem jezdí trajekt s limitem 34 návštěvníků denně a kočičí milovníci si nestěžují.. Kočičí populace se tu začala nekontrolovaně rozmnožovat asi před 10 lety, kdy počet zde žijících lidí klesl a nebyl nikdo, kdo by počet koček redukoval. Dnes je tu asi jen 10 kastrovaných koček.
Galerii Thomase Petera si můžete prohlédnout zde.
Druhým kočičím ostrovem je Tashijorima. I zde se populace po druhé světové válce snížila z 1000 asi na 100 obyvatel. Většina z nich se živí rybolovem nebo v turistickém průmyslu. Zde už naproti Aoshimě najdete několik značených turistických tras i nějaké to bistro.
I když v roce 2011 postihlo ostrov tsunami a přineslo s sebou mnoho škod, kočičí populace tuto katastrofu přežila téměř netknutě. Sem byly kočky naváženy také kvůli myším, které v tomto případě neterorizovaly rybářské lodě, ale bource morušového, housenku chovanou pro hedvábí. Časem začalo lidí na ostrově ubývat, zatímco nekastrovaná populace koček se rozrůstala. Dnes 6x převyšuje tu lidskou.
Tady lidé věří, že krmení koček přinese bohatství a štěstí. Podle této tradice zde postavili i kočičí svatyni, známou jako Neko-Jinja. Nachází se zhruba ve středu ostrova, mezi dvěma vesnicemi. Kočky chodívaly žebrat do hostinců za rybáři, kteří se tu zdržovali přes noc. Ti si časem pro kočky vyvinuli slabost a začali jim přisuzovat věštecké schopnosti. Podle jejich chování určovali, jaké bude počasí nebo hojnost ryb.
Taky byste se chtěli, stejně jako já, na některý z kočičích ostrovů podívat?
Záliba Malajsijců ve zvířátkách chovaných jen pro radost je velká, takže se nemusíte bát do těchto končin vyrazit. Skvěle se tam najíte vy, i váš pes. Malajsijská kuchyně je vyhlášená pro svoje chutná a voňavá koření. Zažívání vašeho čtyřnohého kámoše...
Určitě jste si všimli, že každý pes si hraje jinak a každý proto také upřednostňuje jiné hračky. Jestli nevíte, co svému chlupáčovi pořídit pro zábavu, třeba vám pomůže náš malý průzkum.
V článku o tom, jak jsem Kulajdu léčila po otravě, jsem vám slíbila, že se rozepíšu o podávání prášků. Se psy je to na rozdíl od koček jednoduché. Většinou všechno zhltnou a nestarají se, co by mohlo být uvnitř. Vnímají chuť jen na povrchu a často ani...
Pořád ještě se mi honí hlavou myšlenka pořídit si nového psa. Udělala jsem si celkem jasno v tom, jak si ho vybrat. Nemám teď na mysli vzhled ani povahu psa, ale jeho původ. Rozhodně totiž nechci podporovat množírny psů.
Při výběru štěněte je potřeba brát ohled na několik zásadních věcí. Jsou tak samozřejmé, že nás paradoxně často ani nenapadnou.
Kulajdina falešná březost mě přivedla na myšlenku adopce. Ne pro mě, ale pro ni. Poslední dobou je sama doma častěji než dřív. Nudí se a přemýšlí o nesmyslech. Veterinář mi řekl, že ji mám přivést na jiné myšlenky. Jenomže venku pořád pršelo a ve městě...
Před nějakým časem jsem narazila na článek o zajímavém výzkumu, který uskutečnila Friederike Rangeová z vídeňské Univerzity veterinární medicíny. Nebojte se, žádné zvířátko při něm netrpělo.
Posledně jsem vám doporučila stříhat pejska doma, pokud nerad navštěvuje psí salóny. To se ale snadno řekne, že. Abych vám práci na vizáži vašeho chlupáče usnadnila, přidávám k dobru ještě moje vlastní zkušenosti s domácím stříháním. Třeba se vám můj...
Chtěli byste vycestovat se psem na Island? Pokud ano, raději se na to pečlivě připravte.
Když po mně chtěl veterinář vzorek Kulajdiny moči poprvé, nevěřícně jsem na něj vykulila oči a v duchu si říkala, jestli bych se neměla poohlédnout po doktorovi, který není blázen. Všiml si mého výrazu a dal mi potřebné instrukce:
Léto se blíží a já už pomalu rozmýšlím, kam na dovolenou. Vybírám si samozřejmě místa, na kterých můžu strávit příjemný týden i se psem. Kulajda je maličká a nejsou s ní problémy (až na to, že si často a ráda hraje na alarm). I přesto pokaždé pečlivě...
Posledně jsem vám slíbila, že se tu rozepíšu o tom, co mi řekne veterinář ke Kulajdině falešné březosti. Návštěva ordinace už proběhla a já mám pro vás od doktora Šímy a od výživáře Kváše odpovědi na nejzásadnější otázky:
