Žebrá váš pes u stolu o jídlo? Loudí i u cizích lidí, když jste v restauraci? Pak byste měli vědět, že za to s téměř stoprocentní jistotou můžete vy sami. Pokud se pes naučí žebrat o lidské jídlo, je to výchovná chyba. Dobrá zpráva ale je, že ho to můžete odnaučit.
Ideální samozřejmě je, když se pes nikdy loudit nenaučí. Ten můj s tím například nikdy problém neměl. A to se jinak jedná o celkem nezbedného pejska. Nikdy ale od nikoho jídlo od stolu ani třeba při krájení masa v kuchyni nedostal. Zafixoval si díky tomu, že když jí lidé, neznamená to, že bude jíst i on. Ví, že lidské jídlo zkrátka není pro něj, a proto se o něj ani nepokouší loudit.
Pokud ale ve štěněcím věku nevydržíte prosebný pohled psích očí a čas od času psíkovi dáte kousek jídla ze svého talíře, zvykne si, že pokaždé když jíte, může z toho pro něj kápnout nějaká dobrota. Pak se mu nemůžete divit, že loudí. Zkrátka se naučí, že se mu takové chování vyplatí a z jeho pohledu je dokonce odměněno pochoutkou.
Bohužel se může stát, že i když vy sami budete důsledně pejska učit, že žebrat nemá, tak mu někdo z vašich kamarádů nebo rodinných příslušníků sem tam tajně něco pod stolem dá. Dáte na pár dní někomu na hlídání nežebrajícího pejska a vrátí se vám místo něj prvotřídní loudil. Co s tím? Obrňte se trpělivostí a začněte loudícího pejska ignorovat. Tím ho jeho žebrací dovednosti můžete zase odnaučit.
Pokud při jídle pes přijde ke stolu, začne na vás vrhat srdcervoucí pohledy a případně začne kňučet nebo vám dávat čumák do klína, jednoduše si ho vůbec nevšímejte. Není dobré na něj začít mluvit laskavým tónem, protože to si může vyložit jako pozitivní signál, který jeho chování schvaluje.Ideální zkrátka je, pokud je pes během lidského stolování na svém místě, tedy třeba v pelíšku nebo na své dece a vůbec u stolu není. Jednoduše řečeno – než se pustíte do jídla, pošlete psího kamaráda na místo.
Jestliže se ale pejsek vypraví k vám ke stolu, pošlete ho hned na jeho místo, aby mu bylo jasné, že u stolu není vítán a nic dobrého ho nečeká . Pokud by se pejsek po odeslání na místo vrátil zpátky k vám, vždy mu důrazně zavelte, ať se vrátí.
A ještě jedna rada na závěr – pokud byste někdy přece jen chtěli pejskovi dát například kousek masa, které krájíte v kuchyni nebo třeba kousek vlastního jídla (i když to rozhodně při vyvážené stravě není potřeba), dejte mu toto jídlo vždy do jeho vlastní misky. Pes si prostě musí zapamatovat, že své jídlo dostává pouze ve své vlastní misce, případně jako odměnu při výcviku a nikoliv z lidského talíře, ze kterého v té chvíli jíte i vy.
Pokud tedy doma psího žebráčka máte, snažte se být důslední a trpěliví a uvidíte, že se tohle nechtěné chování za čas odnaučí.
Tím nejznámějším a nejrozšířenějším kočičím plemenem ve světě je bezesporu perská dlouhosrstá kočka. Mimo jiné pro její velmi vyrovnanou a přítulnou povahu. Péče o její srst je ale dosti náročná.
Strávit několik dní mimo civilizaci - v lese, na hřebenech hor - daleko od ruchu měst, v divoké přírodě a ideálně se svým psem. Pomyslný návrat k přírodě je trendem, který se nevyhnul ani světu domácích mazlíčků. Co je ale vlastně na divočině tak...
Rozhodnutí pořídit si domácího mazlíčka neznamená pouze koupit mu potřebné věci. Jedná se o změnu v chodu celé rodiny a jejího denního rytmu. Musíme počítat s tím, že každé zvíře má svá specifika a je jedinečné, proto bychom měli mít na paměti, že mu...
Možná si říkáte, že naše země je malá, ne tak bohatá na přírodu nebo hory jako u našich sousedů. Přesto se u nás ale před nedávnem konal už 22. ročník Šediváčkova longu - jednoho z nejtěžších závodů psích spřežení na dlouhé vzdálenosti v Evropě. Víte,...
Je jistě bez pochyb, že labrador patří mezi ta nejznámější a nejoblíbenější psí plemena. Může za to jeho mimořádná všestrannost, přizpůsobivost, inteligence a oddanost. Podobně jako britská krátkosrstá kočka tak dokáže být i labradorský retrívr...
I u jednotlivých hlodavců najdme plemena, která jsou u chovatelů více oblíbená. Jedním takovým je americký teddy, typický svou zvláštní strukturou srsti, která mu propůjčuje vzhled plyšového medvídka.
Britská krátkosrstá kočka je bezesporu tím nejoblíbenějším kočičím plemenem nejen u nás, ale i ve zbytku Evropy. Může za to nejen její vzhled malého plyšového medvídka, ale i mírná bezproblémová povaha.
Věděli jste, že mezi naše smysly patří i vnímání magnetického pole? Zatímco u nás tato schopnost již téměř vymizela, psi ji stále mají a využívají ji každý den. Víte k čemu?
Pokud jste si všimli, že si váš chlupáč nadměrně olizuje či okusuje tlapky, neměli byste to nechat být jen tak. Příčin může být hned několik. Ať už jde o psychický problém, alergii, kvasinky nebo jiný problém, situaci je třeba řešit.
Spousta milovníků králíků si plemeno vybírá hlavně podle jeho vzhledu. Čím rozkošnější, tím lepší. Možná ale netuší, že v přírodě žije určitý druh z řádu zajícovců, kterému se co do roztomilosti vyrovná jen málokterý domácí králík. Stejně jako kdysi...
Pokud jste se rozhodli pořídit si čistokrevnou kočku, stále před sebou máte hodně otázek. Jaké plemeno vybrat? Kočku, nebo kocoura? Kotě, nebo dospěláka? Jen pokud vše pečlivě zvážíte, získáte toho pravého společníka právě pro vás.
Většina majitelů považuje doma chovaná zvířata za plnohodnotné členy rodiny. A rok od roku do nich investuje více a více peněz. Jen za krmivo pro psy a kočky Češi utrácejí ročně kolem osmi miliard korun. Byznys kolem domácích mazlíčků zažívá vedle...
