Jak odnaučit psa loudit?

Žebrá váš pes u stolu o jídlo? Loudí i u cizích lidí, když jste v restauraci? Pak byste měli vědět, že za to s téměř stoprocentní jistotou můžete vy sami. Pokud se pes naučí žebrat o lidské jídlo, je to výchovná chyba. Dobrá zpráva ale je, že ho to můžete odnaučit.

Ideální samozřejmě je, když se pes nikdy loudit nenaučí. Ten můj s tím například nikdy problém neměl. A to se jinak jedná o celkem nezbedného pejska. Nikdy ale od nikoho jídlo od stolu ani třeba při krájení masa v kuchyni nedostal. Zafixoval si díky tomu, že když jí lidé, neznamená to, že bude jíst i on. Ví, že lidské jídlo zkrátka není pro něj, a proto se o něj ani nepokouší loudit.

Pokud ale ve štěněcím věku nevydržíte prosebný pohled psích očí a čas od času psíkovi dáte kousek jídla ze svého talíře, zvykne si, že pokaždé když jíte, může z toho pro něj kápnout nějaká dobrota. Pak se mu nemůžete divit, že loudí. Zkrátka se naučí, že se mu takové chování vyplatí a z jeho pohledu je dokonce odměněno pochoutkou.

Bohužel se může stát, že i když vy sami budete důsledně pejska učit, že žebrat nemá, tak mu někdo z vašich kamarádů nebo rodinných příslušníků sem tam tajně něco pod stolem dá. Dáte na pár dní někomu na hlídání nežebrajícího pejska a vrátí se vám místo něj prvotřídní loudil. Co s tím? Obrňte se trpělivostí a začněte loudícího pejska ignorovat. Tím ho jeho žebrací dovednosti můžete zase odnaučit.

Pokud při jídle pes přijde ke stolu, začne na vás vrhat srdcervoucí pohledy a případně začne kňučet nebo vám dávat čumák do klína, jednoduše si ho vůbec nevšímejte. Není dobré na něj začít mluvit laskavým tónem, protože to si může vyložit jako pozitivní signál, který jeho chování schvaluje.Ideální zkrátka je, pokud je pes během lidského stolování na svém místě, tedy třeba v pelíšku nebo na své dece a vůbec u stolu není. Jednoduše řečeno – než se pustíte do jídla, pošlete psího kamaráda na místo.  

Jestliže se ale pejsek vypraví k vám ke stolu, pošlete ho hned na jeho místo, aby mu bylo jasné, že u stolu není vítán a nic dobrého ho nečeká . Pokud by se pejsek po odeslání na místo vrátil zpátky k vám, vždy mu důrazně zavelte, ať se vrátí.

A ještě jedna rada na závěr – pokud byste někdy přece jen chtěli pejskovi dát například kousek masa, které krájíte v kuchyni nebo třeba kousek vlastního jídla (i když to rozhodně při vyvážené stravě není potřeba), dejte mu toto jídlo vždy do jeho vlastní misky. Pes si prostě musí zapamatovat, že své jídlo dostává pouze ve své vlastní misce, případně jako odměnu při výcviku a nikoliv z lidského talíře, ze kterého v té chvíli jíte i vy.

Pokud tedy doma psího žebráčka máte, snažte se být důslední a trpěliví a uvidíte, že se tohle nechtěné chování za čas odnaučí.

Související články

Nejúžasnější kočičí hrdinové

O psích hrdinech uslyšíte celkem často, jsou ale i kočky, které riskovaly vlastní životy, nebo se jinak zasadily o to, aby někoho zachránily. Ať už vlastní koťata, psí parťáky, nebo lidské členy rodiny. Podívejte se na pár takových příběhů.

Příběh psa Gobiho. Jak malý pes uběhl ultramaraton

Přes hory a pouště Čínou - přesně tudy se vydala malá fenka Gobi, když se připojila během závodu k australskému ultramaratonci Dionu Leonardovi na jedné z nejnáročnějších běžeckých tras světa. Gobi se okamžitě stala psí hrdinkou obdivovanou po celé...

Syndrom mrtvého ocasu. Jak mu předejít?

Že jste o ničem takovém nikdy neslyšeli? Nebojte, nejste v tom sami. Většina majitelů psů neví, o co jde, dokud se s tím u svých miláčků nesetká. Stejné to bylo i v mém případě. Přitom syndrom mrtvého, nehybného nebo také mrtvého ocasu není nic úplně...

5 tipů, co dělat během léta se psem ve městě

Letní horka dokáží proměnit městskou zástavbu v rozpálenou betonovou džungli. My dvounožci se můžeme zchladit sladkou zmrzlinou, limonádou nebo si odskočit do bazénu, ale co naši chlupáči? Dnes bych vám ráda poradila pět aktivit, kterými můžete...

Deset zajímavých faktů o potkanech

Také máte doma malou potkaní příšerku s korálkovýma očima a růžovýma ouškama? Kromě toho, že jsou potkani neuvěřitelně roztomilá domácí zvířata, jsou také neskutečně společenští a láskyplní. Je toho ale mnohem více, čím jsou tito malí hlodavci zajímaví.