Povinné čipování
Mnozí z vás jistě zaznamenali, že 22. 5. 2014 se v Senátu konala evropská konference Stát a ochrana zvířat. Pořádala ji místopředsedkyně Senátu Miluše Horská. K ústřednímu tématu psích množíren se vyjádřila jasně:
Určitě už jste o této vývojové vadě u chlupáčů slyšeli. Nejčastěji se s ní setkáváme u psů velkých plemen. Jedná se o takzvaně dědičně podmíněné onemocnění. A ačkoli se všechna štěňata rodí se zdravým kyčelním kloubem, na vzniku DKK se krom genetických predispozic podílí řada dalších faktorů. Některé z nich můžeme ovlivnit i my jako majitelé, proto je nepodceňujme!
Soužití s našimi chlupáči nám přináší nejen radosti, ale někdy bohužel i starosti, například jsou-li nemocní nebo trpí-li nějakou vadou. Dysplazie kyčelního kloubu nebo také zkráceně DKK se řadí mezi jeden z těch zdravotních neduhů, které můžou končit i smutně. Proto je velmi důležitá prevence a také správná péče! Ta nezahrnuje jen kvalitní krmivo, pravidelné procházky a udržování čtyřnohého chlupáče v kondici, ale i naše celková vnímavost. Narážím na příběh jednoho našeho psího kamaráda, který zřejmě tímto onemocněním trpí. Jeho majitelé si to ovšem vůbec nepřipouštějí, ačkoli byli několikrát upozorněni ostatními pejskaři na klinické projevy, jako jsou např. rychlá únava a ulehání uprostřed hry s ostatními psy, bunny hopping (králičí hopsání), tahání zadních tlapek a přenášení váhy na přední. Někdy může být těžké připustit si, že z malého chlupáče nevyroste šampion, tak jak jsme si plánovali. Ale není fér zvíře odepsat k utrpení v necelém roce života tím, že budeme ignorovat jasné signály bez konzultace s veterinářem. Proto je potřeba o DKK mluvit, aby i majitelé byli lépe informovaní a chybný vývoj se podchytil včas.
Co to vlastně DKK je a jak ji poznat? Pokusím se vám krátce shrnout nejdůležitější informace, které jsem se dočetla v moc pěkném, ale pro obyčejného smrtelníka příliš odborném článku (odkaz níže). Jedná se o růstovou poruchu, kdy hlavice stehenní kosti nesedí v kyčelní jamce. Jak hlavice kosti tlačí na ještě měkké chrupavčité tkáně jamky tam, kde nemá (např. na jejím okraji), jamka se začne špatně vyvíjet (zplošťovat). A zplošťuje se i samotná hlavice. Vzniká tak volnější spojení v kyčelním kloubu, které nestabilní kloub dále přetěžuje, a může se vyvinout DKK. Úplně zjednodušeně by se dalo říct, že jamka kyčelního kloubu a hlavice stehenní kosti nespolupracují. Kvůli volnému spojení kloubu a kosti v kyčli se pak může rozvinout artróza a celé to může skončit až nehybností končetiny. DKK můžeme, ale nemusíme poznat jejími klinickými projevy. Vedle výše zmíněných to může být např. i odlišný postoj tlapek (ten se měří takzvaným Norberg-Olsonovým úhlem), kulháním i odmítáním určitých pohybových úkonů, např. skoků. Při pohybu kloubu může být slyšet i takzvané “klikání”. V takovém případě honem na veterinu!
Co můžeme udělat my jako majitelé psů, abychom snížili riziko vzniku DKK? Podle odborníků jsou velmi důležité první 3 měsíce života štěněte, kdy malý chlupáč velmi rychle roste. Proto by měl mít pes krmivo odpovídající jeho věku (puppy, junior, dospělý, senior) a hmotnosti v dospělosti. Např. krmiva pro juniory zpomalují růst, dokud se nevyvinou všechny kosti, klouby a chrupavky. Zatížení ještě nedovyvinutého těla jeho nadměrnou vahou by mohlo mít za důsledek právě vznik DKK. Velmi často se teď setkávám s tím, že pejskaři dávají svým psím parťákům chondroprotektiva - výživové doplňky na posílení kloubů. Stejně jako na nevhodnou stravu bychom si měli dát pozor i na přehnanou fyzickou zátěž. Délku i náročnost terénu bychom vždycky měli přizpůsobit věku psa. V prvních měsících jsme na radu veterináře na pěších túrách střídali půl hodinku po svých s půlhodinkou v psím batohu, kde si pes odpočinul. Neznamená to ale, že by pes neměl mít pohyb žádný. V takovém případě by mohla vedle nedostatečného osvalení hrozit i obezita, která může krom rizika vzniku DKK vést k potížím se srdcem, plícemi a krevním oběhem. Vystříhat bychom se měli i častým skokům, kluzkým povrchům i dlouhým schodům. Vedle těchto faktoru, které mohou přispět k vzniku DKK, může být tento zdravotní neduh trápící pejsky i důsledkem úrazu.
DKK bohužel nelze kvůli jejím degenerativním účinkům léčit, je možné ji jen zmírňovat, např. Dornovou metodou. Někteří majitelé volí cestu endoprotézy, ta je však relativně finančně náročná a vždy záleží na věku i zdravotním stavu chlupáče. Novější alternativou je takzvaná denervace, kde se odstraněním nervů v kyčli utlumí bolest, která nutila pejska kulhat. Kloub se tak tolik nenamáhá a DKK se nezhoršuje. Když se DKK odhalí včas, např. díky rentgenu kyčlí (ideálně okolo druhého roku života psa), stane se sice omezením, ale i tak může chlupáč prožít plnohodnotný a šťastný život.
(Zdroje: www.hovawartbert.estranky.cz/clanky/chovatelske-strasti/dysplazie-kycelniho-kloubu-.html a
www.vetcentrum.cz/stodulky/dkk/181/dysplazie-kycelniho-kloubu-dkk)
Mnozí z vás jistě zaznamenali, že 22. 5. 2014 se v Senátu konala evropská konference Stát a ochrana zvířat. Pořádala ji místopředsedkyně Senátu Miluše Horská. K ústřednímu tématu psích množíren se vyjádřila jasně:
Záliba Malajsijců ve zvířátkách chovaných jen pro radost je velká, takže se nemusíte bát do těchto končin vyrazit. Skvěle se tam najíte vy, i váš pes. Malajsijská kuchyně je vyhlášená pro svoje chutná a voňavá koření. Zažívání vašeho čtyřnohého kámoše...
Určitě jste si všimli, že každý pes si hraje jinak a každý proto také upřednostňuje jiné hračky. Jestli nevíte, co svému chlupáčovi pořídit pro zábavu, třeba vám pomůže náš malý průzkum.
V článku o tom, jak jsem Kulajdu léčila po otravě, jsem vám slíbila, že se rozepíšu o podávání prášků. Se psy je to na rozdíl od koček jednoduché. Většinou všechno zhltnou a nestarají se, co by mohlo být uvnitř. Vnímají chuť jen na povrchu a často ani...
Pořád ještě se mi honí hlavou myšlenka pořídit si nového psa. Udělala jsem si celkem jasno v tom, jak si ho vybrat. Nemám teď na mysli vzhled ani povahu psa, ale jeho původ. Rozhodně totiž nechci podporovat množírny psů.
Při výběru štěněte je potřeba brát ohled na několik zásadních věcí. Jsou tak samozřejmé, že nás paradoxně často ani nenapadnou.
Kulajdina falešná březost mě přivedla na myšlenku adopce. Ne pro mě, ale pro ni. Poslední dobou je sama doma častěji než dřív. Nudí se a přemýšlí o nesmyslech. Veterinář mi řekl, že ji mám přivést na jiné myšlenky. Jenomže venku pořád pršelo a ve městě...
Před nějakým časem jsem narazila na článek o zajímavém výzkumu, který uskutečnila Friederike Rangeová z vídeňské Univerzity veterinární medicíny. Nebojte se, žádné zvířátko při něm netrpělo.
Posledně jsem vám doporučila stříhat pejska doma, pokud nerad navštěvuje psí salóny. To se ale snadno řekne, že. Abych vám práci na vizáži vašeho chlupáče usnadnila, přidávám k dobru ještě moje vlastní zkušenosti s domácím stříháním. Třeba se vám můj...
Chtěli byste vycestovat se psem na Island? Pokud ano, raději se na to pečlivě připravte.
Když po mně chtěl veterinář vzorek Kulajdiny moči poprvé, nevěřícně jsem na něj vykulila oči a v duchu si říkala, jestli bych se neměla poohlédnout po doktorovi, který není blázen. Všiml si mého výrazu a dal mi potřebné instrukce:
Léto se blíží a já už pomalu rozmýšlím, kam na dovolenou. Vybírám si samozřejmě místa, na kterých můžu strávit příjemný týden i se psem. Kulajda je maličká a nejsou s ní problémy (až na to, že si často a ráda hraje na alarm). I přesto pokaždé pečlivě...