Určitě už jste o této vývojové vadě u chlupáčů slyšeli. Nejčastěji se s ní setkáváme u psů velkých plemen. Jedná se o takzvaně dědičně podmíněné onemocnění. A ačkoli se všechna štěňata rodí se zdravým kyčelním kloubem, na vzniku DKK se krom genetických predispozic podílí řada dalších faktorů. Některé z nich můžeme ovlivnit i my jako majitelé, proto je nepodceňujme!
Soužití s našimi chlupáči nám přináší nejen radosti, ale někdy bohužel i starosti, například jsou-li nemocní nebo trpí-li nějakou vadou. Dysplazie kyčelního kloubu nebo také zkráceně DKK se řadí mezi jeden z těch zdravotních neduhů, které můžou končit i smutně. Proto je velmi důležitá prevence a také správná péče! Ta nezahrnuje jen kvalitní krmivo, pravidelné procházky a udržování čtyřnohého chlupáče v kondici, ale i naše celková vnímavost. Narážím na příběh jednoho našeho psího kamaráda, který zřejmě tímto onemocněním trpí. Jeho majitelé si to ovšem vůbec nepřipouštějí, ačkoli byli několikrát upozorněni ostatními pejskaři na klinické projevy, jako jsou např. rychlá únava a ulehání uprostřed hry s ostatními psy, bunny hopping (králičí hopsání), tahání zadních tlapek a přenášení váhy na přední. Někdy může být těžké připustit si, že z malého chlupáče nevyroste šampion, tak jak jsme si plánovali. Ale není fér zvíře odepsat k utrpení v necelém roce života tím, že budeme ignorovat jasné signály bez konzultace s veterinářem. Proto je potřeba o DKK mluvit, aby i majitelé byli lépe informovaní a chybný vývoj se podchytil včas.
Co to vlastně DKK je a jak ji poznat? Pokusím se vám krátce shrnout nejdůležitější informace, které jsem se dočetla v moc pěkném, ale pro obyčejného smrtelníka příliš odborném článku (odkaz níže). Jedná se o růstovou poruchu, kdy hlavice stehenní kosti nesedí v kyčelní jamce. Jak hlavice kosti tlačí na ještě měkké chrupavčité tkáně jamky tam, kde nemá (např. na jejím okraji), jamka se začne špatně vyvíjet (zplošťovat). A zplošťuje se i samotná hlavice. Vzniká tak volnější spojení v kyčelním kloubu, které nestabilní kloub dále přetěžuje, a může se vyvinout DKK. Úplně zjednodušeně by se dalo říct, že jamka kyčelního kloubu a hlavice stehenní kosti nespolupracují. Kvůli volnému spojení kloubu a kosti v kyčli se pak může rozvinout artróza a celé to může skončit až nehybností končetiny. DKK můžeme, ale nemusíme poznat jejími klinickými projevy. Vedle výše zmíněných to může být např. i odlišný postoj tlapek (ten se měří takzvaným Norberg-Olsonovým úhlem), kulháním i odmítáním určitých pohybových úkonů, např. skoků. Při pohybu kloubu může být slyšet i takzvané “klikání”. V takovém případě honem na veterinu!
Co můžeme udělat my jako majitelé psů, abychom snížili riziko vzniku DKK? Podle odborníků jsou velmi důležité první 3 měsíce života štěněte, kdy malý chlupáč velmi rychle roste. Proto by měl mít pes krmivo odpovídající jeho věku (puppy, junior, dospělý, senior) a hmotnosti v dospělosti. Např. krmiva pro juniory zpomalují růst, dokud se nevyvinou všechny kosti, klouby a chrupavky. Zatížení ještě nedovyvinutého těla jeho nadměrnou vahou by mohlo mít za důsledek právě vznik DKK. Velmi často se teď setkávám s tím, že pejskaři dávají svým psím parťákům chondroprotektiva - výživové doplňky na posílení kloubů. Stejně jako na nevhodnou stravu bychom si měli dát pozor i na přehnanou fyzickou zátěž. Délku i náročnost terénu bychom vždycky měli přizpůsobit věku psa. V prvních měsících jsme na radu veterináře na pěších túrách střídali půl hodinku po svých s půlhodinkou v psím batohu, kde si pes odpočinul. Neznamená to ale, že by pes neměl mít pohyb žádný. V takovém případě by mohla vedle nedostatečného osvalení hrozit i obezita, která může krom rizika vzniku DKK vést k potížím se srdcem, plícemi a krevním oběhem. Vystříhat bychom se měli i častým skokům, kluzkým povrchům i dlouhým schodům. Vedle těchto faktoru, které mohou přispět k vzniku DKK, může být tento zdravotní neduh trápící pejsky i důsledkem úrazu.
DKK bohužel nelze kvůli jejím degenerativním účinkům léčit, je možné ji jen zmírňovat, např. Dornovou metodou. Někteří majitelé volí cestu endoprotézy, ta je však relativně finančně náročná a vždy záleží na věku i zdravotním stavu chlupáče. Novější alternativou je takzvaná denervace, kde se odstraněním nervů v kyčli utlumí bolest, která nutila pejska kulhat. Kloub se tak tolik nenamáhá a DKK se nezhoršuje. Když se DKK odhalí včas, např. díky rentgenu kyčlí (ideálně okolo druhého roku života psa), stane se sice omezením, ale i tak může chlupáč prožít plnohodnotný a šťastný život.
(Zdroje: www.hovawartbert.estranky.cz/clanky/chovatelske-strasti/dysplazie-kycelniho-kloubu-.html a
www.vetcentrum.cz/stodulky/dkk/181/dysplazie-kycelniho-kloubu-dkk)
Jestli letos plánujete venčit svého psa na pláži a nejen to, kromě článku Se psem k moři by se vám mohlo hodit také cestovní pojištění. Pojistka vám pomůže pokrýt náklady na nečekané nehody na cestách, jako jsou úrazy, nemoci a podobně.
Často se nás v poradně Brita ptáte, čím to je, že dobře krmený a pravidelně odčervovaný pejsek ne a ne přibrat. Po zdravotní stránce je v pořádku, ale je mlsný. Nebo jí s chutí, ale stejně je jen kost a kůže. Řešíte stejný problém? Máme pro vás hned...
Lukáš, zkušený fotograf psů, pro vás připravil další díl miniseriálu o focení psů – neváhejte si ho přečíst, ať vaše album z dovolené stojí za to :) Hlavní pravidla přípravy k focení podle Lukáše zní následovně:
Říká se, že je horší stěhovat se s kočkou než se psem. Že se kočka vrací na místo, kde bydlela dřív, a ujde třeba i stovky kilometrů. Nevím, co je na tom pravdy, ale za sebe to potvrdit nemůžu. Naše Racy vyrůstala v panelákovém bytě a po přestěhování...
Granule jsou sice suché a tváří se, že vydrží všechno, ale záleží i na tom, jak s nimi nakládáte.
Snad každý, kdo má doma psa, by chtěl mít jeho fotky, nejlépe pořízené vlastní rukou. Slíbila jsem vám proto sérii článků o focení psů, takže hurá do toho. S tím, jak zaujmout psa při focení, aby se hezky tvářil, jak ho na focení připravit, jak vybrat...
Itálii si pejskaři obecně dost chválí.
Sotva to začalo chodit, už to milovalo balóny. Ještě to nemělo tlamku dost velkou ani na golfový míček, ale odhodlaně se to snažilo zakousnout tenisák. To je celá Kulajda. Jenomže tahle zprvu roztomilá vášeň postupně přerostla v nepříjemný zlozvyk.
Houbařská sezóna začala, je na čase vyrazit do lesa a podívat se, jestli už rostou. Pokud máte jistotu, že vám pes neuteče za zvěří a že se nikde v okolí nepotulují myslivci s nabitými puškami, vezměte si ho na pomoc. Jestli utíká, zkuste ho nejprve...
Pokud cestujete, nemáte nikoho, kdo by byl ochotný pohlídat vám psa nebo kočku a hotel pro zvířata není to pravé pro vás, je tu ještě jedno řešení. Obyčejní lidé :) Takovým řešením jsem se pro Radku stala i já.
Ne vždy si můžete vzít psa s sebou na dovolenou a ne každý z nás má příbuzné nebo známé, kteří se nám o něho postarají. Jsou destinace, kam bych s sebou Kulajdu ani brát nechtěla, třeba kvůli nebezpečným parazitům nebo náročným podmínkám, jako jsou...
Zahrádky už ožily a všechen ten rybíz, jahody, ředkvičky a spousty dalších dobrot lákají nejen nás, ale i naše psy. Něco z naší sklizně jim prospívá a něco naopak vyloženě škodí. Připravila jsem pro vás stručný přehled toho, co by pes mohl v divočině...
