Tip na vánoční dárek? Vodítko pro výcvik i jako doplněk

Vodítko je nepostradatelnou součásti života se psem nejen ve městě, ale i pro vycházky v přírodě. Potřebují ho jak chlupáči poslušní, tak i ti zlobivější. Není to jen obyčejná šňůra, je to jak doplněk, tak i základní pomůckou výcviku. Je prodlouženou rukou páníčka. Dnešní pejskaři mohou vybírat z tolika typů, a to nejen podle účelu, ke kterému ho pořizují, ale i vzhlednosti, např. tak aby co nejlépe ladilo s barvou srsti čtyřnohého chlupáče. Pokud jsou funkční i designové požadavky naplněny, je potřeba ověřit, že sedí i takzvaně “do ruky”. Dobrou vychytávkou v tomto směru je polstrování “ucha”, za které vodítko držíme. A jaké kategorie vodítek jsou tedy dnes k mání? Asi nejjednodušeji by se dali řadit podle délky šňůry počtu karabin a podle příležitostí, ke kterým je používáme. Když jsem si sepsala všechny typy, byla jsem vcelku překvapená, kolik jich je. Já jich napočítala celkem osm, napadají vás ještě nějaké další než ty, které uvádím níže? Podělte se s námi! A teď jaké typy se objevily na “mém” seznamu.

Začnu tím nejzákladnějším, tedy klasickým vodítkem, které má na jedné straně karabinu k připnutí za obojek či postroj, a na straně druhé “ucho”, za které vodítko držíme. Délkou se v průměru pohybuje od 1 do 2 metrů. To je asi nejčastější typ vodítka, který máme doma téměř všichni (pejskaři). Chceme-li ale něco o chlup delšího, může se hodit takzvané flexi vodítko. Oproti stopovacímu vodítku, které popíšu za chvilku, je samonavíjecí. Navíc je možné podle potřeby nastavit jeho délku zafixováním, a to buď ručně, nebo pomocí pojistky. Je šikovné v tom, že umožní chlupáčovi relativně volný pohyb (délka bývá od 5 do 10 m), zároveň ale pes zůstává pod kontrolou. Dá se sehnat jak pro malá, tak i pro obří plemena. Kvůli tomu, že zatěžuje relativně hodně krční svalstvo, tak by se mělo střídat i s jinými typy. Úplně ho tedy nedoporučuji pro štěňata, která jsou teprve ve vývinu.

Další z řady “dlouhých” šňůr je stopovací vodítko, zkráceně takzvaná stopovačka. To je jakousi prodlouženou variantou klasiky. Podobně jako flexi vodítko psovi dává možnost volně se proběhnout, a to až na vzdálenost 20 metrů. Já ho s chlupáči využívám nejčastěji pro pohyb v přírodě, kde musí být pes upoután na vodítku. Používali jsme ho i v době, kdy jsme chodili s chlupáči na cvičák, a to  nácviku přivolávacích povelů. Přesným opakem co se týče délky (kolem 30 cm), ale zároveň další z “výcvikových vodítek” je takzvaná couračka nebo také “ručka”. Ta se nejčastěji používáme pro trénink chůze u nohy. Ale i u velký plemen, kterým se nemusí odepínat. Já to využila pro naší vlkodavku. Alternativou mezi “krátkým” a “dlouhým” představuje takzvaná “přepínačka”. Vodítko s karabinami na obou koncích je možné nastavit libovolně pomocí několika kroužků po celé délce.

Speciální kategorii tvoří vodítka s moxon smyčkou. Ta pomocí parohového kroužku (dorazu) jistí, že se chlupáč nevyvlíkne. Na výstavu se bude hodit takzvané výstavní nebo předváděcí vodítko, tenoučká vodítka bez a s korálky a v barvě srsti psa. Moxon smyčku mají i lovecká nebo takzvaná vypouštěcí vodítka. Jejich největší výhodou je, že máte volné ruce. Nosí se totiž buď kolem těla, nebo přes rameno. A úplně poslední kategorií jsou vodítka reflexní s různými svítícími bezpečnostmi prvky. Pak už stačí jen vybrat tu správnou barvu, vzor, materiál, tvar (plochá / kulatá) a případně nějaký ze šikovných doplňku, jako jsou rozdvojky či amortizační šňůry, a je to. A podle čeho ještě vybírat, třeba podle toho, jestli tam nejsou ostré spoje, jestli jsou snadno vyměnitelné karabiny a jestli má vodítko třeba nastavovatelného jezdce (u varianty klasického vodítka prodloužení až o 1 m).

Máte v plánu pořídit něco vašemu čtyřnohému kamarádovi letos na Vánoce? Copak to bude?