Kočičí AIDS jménem FIV
FIV je obávaným virovým onemocněním koček. Způsobuje pomalý rozvrat imunitního systému, podobně jako lidský virus HIV. Jaká je příčina a průběh této zákeřné nemoci a jak vypadá její konečné stádium?
Jedním z nejčastěji skloňovaných kroků v souvislosti s výchovou štěněte je bezpochyby jeho socializace. Každý, kdo si domů přinesl malinkého chlupáče, o tom určitě už něco slyšel. A kdyby náhodou ne, měl by ho hned při první návštěvě poučit veterinář. Ale proč je to vlastně tak důležité?
Začnu tím, co to vlastně znamená. Jednoduše řečeno, socializací psa se rozumí jeho začleňování do smečky (a to jak té psí, tak i té lidské). Nejedná se o jednorázovou záležitost, pes se učí a osvojuje si nové věci po celý svůj život. Nenechme se však zmást, že tak můžeme výchovu chlupáče odkládat, začít by se mělo již od štěněte. To totiž ještě nemá do života potřebné zkušenosti, které budou v budoucnu formovat jeho povahu.
Měla jsem to štěstí mít doma 6 malých neposedů - štěňátek naší první psí parťačky. A tak vím, že své první zkušenosti štěně začíná sbírat krátce po narození, a to nejen od své matky a sourozenců, ale také od chovatele a členů jeho rodiny. Základem správné socializace by mělo být seznamování s nejrůznějšími podněty, které chceme, aby znal. V tomto případě by se mohlo říct, že platí: čím více, tím lépe. Samozřejmě se to ani s rozmanitostí nesmí přehánět a zvířeti to trochu kouskovat.
Štěně by mělo poznávat nejen nové věci, situace a prostředí, ale především nové dvounohé a čtyřnohé kamarády. Tohle je určitě důležité nepodcenit. Psí mládě by si mělo zvykat nejen na svou lidskou rodinu a hledat v ní společně s páníčkem, který mu vysvětlí, co smí a nesmí, a kdo koho vlastně poslouchá, své místo. Mělo by také vědět, že i ostatní lidé a zvířata jsou jeho přátelé. Určitě by tedy nemělo být drženo v izolaci od okolního světa. A to, i když ještě není plně proočkované. Já vždycky naše chlupáče nejdříve seznamovala se svými přáteli a jejich psy. A kdy tedy začít?
V každé knížce o psech se dočtete, že socializace probíhá nejintenzivněji od 7 do 12 týdnů věku štěněte. Pes je v tomto období nejvíce tvarovatelný. Je proto dobré mu ukázat, jak správně reagovat a jaké je vlastně naše očekávané chování. To okoukává nejen od páníčka a jeho rodiny, ale také od ostatních psů. Vždyť jeho druh je mu nejblíže. Jen pozor, pejsci se od druhých velmi rádi učí i lumpárnám :-). Pokud se k vám dostal starší pes, který měl tuto fázi zanedbanou, určitě neházejte flintu do žita. Vše lze napravit, jen to bude vyžadovat o trochu více času, trpělivosti a vaší pozornosti.
Důležité je v tomto období psa pozitivně motivovat (chválit, odměňovat a hrát si s ním) a nepodporovat v něm bázlivost a strach (křikem či tresty). Ne nadarmo se říká: jaký pán, takový pes. Pokud je páníček neklidný, bude i jeho pes neklidný. Párkrát jsem se setkala s tím, že pejskaři-začátečníci, měli obavy nechat štěně hrát si s cizími psy a být na volno. Jenže to je právě to nejdůležitější - socializovat chlupáče nejen ve smečce psů kamarádů, ale seznámit ho s co nejvíce psy nejrůznějších velikostí, plemen a věku.
Pes se musí naučit komunikovat, a to nejen se svým pánem, ale i s ostatními psy. A když je pes ještě štěně, má obrovskou výhodu, že ho většina psů při nejhorším toleruje. Například já se vždycky ptám, jestli můžu svého psa pustit, aby se mohli seznámit a pohrát si. Se štěnětem stačí přidat informaci, že máte psí mládě. Ne každý pejsek je snáší dobře, přeci jen takový mladý psí puberťák může psího seniora přes míru otravovat.
Pokud je tedy druhý pejsek přátelský, není potřeba mít strach, i kdyby došlo k nedorozumění a štěně bylo drzé, starší pes se po něm maximálně trochu ožene a vysvětlí mu, že takhle ne. Příště už bude vědět. No, a kdyby nebylo po ruce dost svolných pejskařů, tak to jistí cvičiště. Tam by případně měli i poradit, jak postupovat, když by se pejsek zdál bázliví nebo i agresivní vůči ostatním. Pokud si pes získá zdravou sebedůvěru, je to půl úspěchu jeho výchovy.
A jak probíhala socializace u vašeho chlupáče?
FIV je obávaným virovým onemocněním koček. Způsobuje pomalý rozvrat imunitního systému, podobně jako lidský virus HIV. Jaká je příčina a průběh této zákeřné nemoci a jak vypadá její konečné stádium?
Jídlo, stejně jako pro člověka, je i pro psy jednou z nejzákladnějších potřeb. Jak zajistit, aby se pejskovi dostalo všech potřebných živin? A pokud se rozhodnu pro granule, jaká krmiva jsou na výběr? A podle čeho mezi nimi vybírat?
Většina z nás řeší složení obsahu pytlů s granulemi, ale zamysleli jste se někdy nad obaly samotnými? Víte, do čeho se granule balí, jak se od sebe jednotlivé materiály liší a jaké vychytávky můžete na pytlích od granulí najít?
Barmu poznáte hlavně podle její hedvábné srsti s krásným, hlubokým leskem a typickými znaky barvy, které se u žádného jiného plemene nevyskytují. Kromě lesklého kožíšku se toto plemeno vyznačuje i skvělým charakterem, který z těchto koček dělá bezvadné...
Jezevčíci, od hladkosrstých přes hrubosrsté a krátkosrsté až po dlouhosrsté, patří k oblíbeným společníkům, a to nejen u nás, ale i ve světě. A že jsou to společníci výborní! I když mají vlastní hlavu.
Rádi pečete a nemáte pro koho? Psí parťák vás nejspíš nenapadl, přitom i jemu můžete doma ukuchtit chutné a zdravé dobroty. Povím vám, jak na to.
Přes zimu se v těle hromadí nejvíce toxinů, a proto je jaro k detoxikaci tím nejlepším obdobím. Vše se začíná probouzet a lidé očišťují svá těla, tak proč do toho nezahrnout i naše nejbližší parťáky?
Jen malé procento ztráty vody může u psa způsobit vážné problémy. I přesto ale jeho pitný režim často nesledujeme a jeho důležitost podceňujeme. Kdy dehydratace hrozí, jak jí předejít a jak ji poznat?
Granule s vyšším podílem masa mohou nejen působit blahodárně na psí organismus, ve správném zpracování potěší i jazýček těch nejvybíravějších gurmánů, kteří normálně nad suchým krmivem ohrnují nos. Díky holistickému přístupu navíc udržíte psa zdravého...
Dny se pomalu oteplují a naši psí a kočičí parťáci začínají shazovat zimní kožichy. To se neblaze projevuje na stavu zachlupacení domácnosti. Jak na to, abyste alespoň trochu tuto chlupatou kontaminaci omezili a celý proces línání urychlili?
Kočky mohou kousat z mnoha důvodů, a pokud je toto nežádoucí chování chcete odnaučit, je důležité pochopit, proč to vlastně dělají. Základem je sice eliminace příčiny, ale můžeme si i dále pomoci.
Také jen těžce odoláváte nutkání pomazlit se se psem, ať už s tím svým, nebo s úplně cizím? Není se čemu divit, nová studie ukazuje, že takovýto kontakt se psem na lidský mozek funguje jako droga.