Se separační úzkostí se setkává řada majitelů psů. Projevuje se velkým stresem psa při odloučení od svého pána. Separační úzkost může vést k destruktivnímu chování a hlasitému štěkání. Velká míra stresu, kterou pes zažívá, nezhoršuje jen sousedské vztahy, ale může mít také nepříznivý dopad na jeho zdraví a duševní pohodu.
Je na vás váš pes závislý? V článku vám poradíme, jak tento problém zvládnout a zajistit, aby byl schopen spokojeně trávit čas o samotě.
Separační úzkost
Separační úzkost je stav, kdy pes prožívá extrémní stres z odloučení. Často se projevuje u psů, kteří zažili nějaký traumatický zážitek, jako je ztráta člena rodiny, nebo byli zcela opuštěni. K separační úzkosti mohou být náchylní také psi z útulků, kteří ke svému novému majiteli velmi rychle přilnou. Někdy se úzkost z odloučení také projevuje u štěňat, která si na samotu nezvykala postupně.
Separační úzkost se zpravidla projevuje destruktivním chováním, štěkáním či vytím v době vaší nepřítomnosti, močením v domácnosti, ale i pokusy o útěk. Známky separační úzkosti můžete vypozorovat také podle zvýšené nervozity během příprav k odchodu.
Pomalé krůčky
Separační úzkost je stresující jak pro psy, tak pro jejich pány, je proto důležité snažit se zabránit tomu, aby si ji váš pes vypěstoval. Jakmile si donesete domů štěně, je dobré ho postupně učit, že pobyt o samotě je normální součástí dne a vy se vždy vrátíte domů. U psů z útulku nebo u psů, kteří si na vaši neustálou přítomnost už zvykli, je to o něco těžší, ale postup zůstává stejný. Základem je, aby si pes na samotu zvykal postupně a nejlépe byste ho měli učit trávit čas o samotě ještě v době, kdy jste stále doma.
Jakmile bude klidný, když ho necháte v jiné místnosti, můžete začít krátkými odchody a postupně prodlužovat dobu, kdy psa necháte o samotě. Pochopí tak, že se vždy vrátíte a váš odchod není trvalý. Vaše odchody i příchody by se měly obejít bez velkých emocí, ideálně tak, aby si toho pes vůbec nevšiml. Ukážete mu tak, že se jedná o běžnou součást dne a nemusí se vaším odchodem zbytečně stresovat.
Pocit bezpečí
Každý pes by měl mít své místo, kde se bude cítit bezpečně a kde bude odpočívat a trávit chvíle o samotě. Může se jednat o pelíšek nebo nějak ohraničený prostor, boudičku nebo klec. Pes by měl mít poblíž tohoto místa také misku s vodou a místo, kde ho pravidelně krmíte. Ideální je, pokud má ve svém pelíšku nebo kleci hračky, které ho zabaví, nebo třeba svou oblíbenou deku, o které ví, že patří jen jemu. Vytvoříte mu tak místo, kde se bude cítit doma a v bezpečí i v době vaší nepřítomnosti.
Přestože se vám může klec zdát jako drastické řešení, je dobré vědět, že tomu tak není. Klec může pro psa představovat útočiště, ve kterém se bude cítit dobře. Důležité je ho naučit pobývat v kleci a ukázat mu, že se jedná o bezpečný prostor, kde netráví čas za trest.
V neposlední řadě před odchodem dopřejte svému psovi dostatek vyžití, aby byl v době vašeho odchodu příjemně unavený a vaši nepřítomnost využije k zaslouženému odpočinku. Nezapomínejte, že žádný pes by neměl zůstávat doma sám příliš dlouho!
Vzteklina není v Česku běžná, ve světě ale představuje velké zdravotní riziko. Podle dostupných dat za loňský rok se situace příliš nezlepšila a některé případy nákazy zvířat tímto onemocněním se nedávno objevily i u nás. Co bychom jako majitelé...
Ochrana práv zvířat je celosvětovou záležitostí. Radost i bolest cítí zvířata všude na světě úplně stejně. Tak jako lidé jsou i ona chráněna nejrůznějšími zákony. Na jejich dodržování po celém světě dohlíží nestátní neziskové organizace a další...
Inovace se nevyhýbají ani trhu s chovatelskými potřebami. Stále se na něm objevují novinky ať už pro vaši a chlupáčovu zábavu, usnadnění péče nebo pro sledování či udržování kondice vašeho miláčka.
Zatímco v přírodě se jejich jídelníček řídí přirozenými instinkty a potřebami, v domácím prostředí hlodavci a jiná malá zvířata vyžadují pravidelný a vyvážený přísun potravy. Co patří a nepatří na jídelníček potkana a čemu by se naopak měl vyhnout?...
Mainská mývalí kočka je populární americké plemeno, a to nejen proto, že jde o největší domestikované kočičí plemeno vůbec. Oblibě se těší i díky své přizpůsobivosti a přátelské povaze. Typický je pro ni dlouhý límec a krásná hustá polodlouhá srst.
Tento mini hlodavec, původem ze stepí jižní a střední Sibiře, je po křečkovi zlatém tím nejchovanějším druhem křečka. Věděli jste, že samečci křečíka džungarského pomáhají samičkám při porodu a následně i s péčí o jejich mláďata?
Pokud přemýšlíte, že si do rodiny adoptujete psího chlupáče, měli byste dobře zvážit, co život se psem obnáší. Velikost plemene hraje při rozhodování bezpochyby velmi důležitou roli. Jaké (ne)výhody přináší pořízení malého plemene?
Vlastnosti jako barva a délka srsti nebo třeba stavba těla jsou podmíněné geneticky. Jestliže tedy znáte vlastnosti rodičů a prarodičů plánovaných koťat, lehce určíte i jejich přibližný vzhled.
Zima je konečně pryč. Květiny a stromy začínají pomalu kvést a nastává období sluníčka a teplého počasí. Stejně jako pro člověka, tak i pro vašeho pejska nebo kočku začíná nové roční období, se kterým se musí vypořádat každý po svém.
Vlk, který se ale daleko víc chová jako pes. Temperamentní, svérázný, neúnavný, zato oddaný svému pánovi až za hrob. Československý vlčák je vzhledem a povahou podobný vlkovi karpatskému, po německém ovčákovi zdědil hlavně pracovitost a oddanost...
Život bez svého mazlíka si dokáže představit málokterý chovatel. Stejně tak si řada cestovatelů neumí představit život bez nových zahraničních dobrodružství. Co když máte možnost vyrazit na cestu kolem světa, ale zároveň už jste do rodiny přijali...
Více než polovina obyvatel naší planety vlastní nějakého domácího mazlíčka. Nejvíce „mazlíčkofilů“ žije ve Spojených státech amerických, Jižní Americe a Rusku a nejméně naopak v Asii. V Evropě vedou kočky nad psy. V Latinské Americe preferují malé...
