Se separační úzkostí se setkává řada majitelů psů. Projevuje se velkým stresem psa při odloučení od svého pána. Separační úzkost může vést k destruktivnímu chování a hlasitému štěkání. Velká míra stresu, kterou pes zažívá, nezhoršuje jen sousedské vztahy, ale může mít také nepříznivý dopad na jeho zdraví a duševní pohodu.
Je na vás váš pes závislý? V článku vám poradíme, jak tento problém zvládnout a zajistit, aby byl schopen spokojeně trávit čas o samotě.
Separační úzkost
Separační úzkost je stav, kdy pes prožívá extrémní stres z odloučení. Často se projevuje u psů, kteří zažili nějaký traumatický zážitek, jako je ztráta člena rodiny, nebo byli zcela opuštěni. K separační úzkosti mohou být náchylní také psi z útulků, kteří ke svému novému majiteli velmi rychle přilnou. Někdy se úzkost z odloučení také projevuje u štěňat, která si na samotu nezvykala postupně.
Separační úzkost se zpravidla projevuje destruktivním chováním, štěkáním či vytím v době vaší nepřítomnosti, močením v domácnosti, ale i pokusy o útěk. Známky separační úzkosti můžete vypozorovat také podle zvýšené nervozity během příprav k odchodu.
Pomalé krůčky
Separační úzkost je stresující jak pro psy, tak pro jejich pány, je proto důležité snažit se zabránit tomu, aby si ji váš pes vypěstoval. Jakmile si donesete domů štěně, je dobré ho postupně učit, že pobyt o samotě je normální součástí dne a vy se vždy vrátíte domů. U psů z útulku nebo u psů, kteří si na vaši neustálou přítomnost už zvykli, je to o něco těžší, ale postup zůstává stejný. Základem je, aby si pes na samotu zvykal postupně a nejlépe byste ho měli učit trávit čas o samotě ještě v době, kdy jste stále doma.
Jakmile bude klidný, když ho necháte v jiné místnosti, můžete začít krátkými odchody a postupně prodlužovat dobu, kdy psa necháte o samotě. Pochopí tak, že se vždy vrátíte a váš odchod není trvalý. Vaše odchody i příchody by se měly obejít bez velkých emocí, ideálně tak, aby si toho pes vůbec nevšiml. Ukážete mu tak, že se jedná o běžnou součást dne a nemusí se vaším odchodem zbytečně stresovat.
Pocit bezpečí
Každý pes by měl mít své místo, kde se bude cítit bezpečně a kde bude odpočívat a trávit chvíle o samotě. Může se jednat o pelíšek nebo nějak ohraničený prostor, boudičku nebo klec. Pes by měl mít poblíž tohoto místa také misku s vodou a místo, kde ho pravidelně krmíte. Ideální je, pokud má ve svém pelíšku nebo kleci hračky, které ho zabaví, nebo třeba svou oblíbenou deku, o které ví, že patří jen jemu. Vytvoříte mu tak místo, kde se bude cítit doma a v bezpečí i v době vaší nepřítomnosti.
Přestože se vám může klec zdát jako drastické řešení, je dobré vědět, že tomu tak není. Klec může pro psa představovat útočiště, ve kterém se bude cítit dobře. Důležité je ho naučit pobývat v kleci a ukázat mu, že se jedná o bezpečný prostor, kde netráví čas za trest.
V neposlední řadě před odchodem dopřejte svému psovi dostatek vyžití, aby byl v době vašeho odchodu příjemně unavený a vaši nepřítomnost využije k zaslouženému odpočinku. Nezapomínejte, že žádný pes by neměl zůstávat doma sám příliš dlouho!
Při návštěvě některé z asijských zemí si nelze nevšimnout spousty volně se potulujících psů. Většina z nich je navíc ve zbídačeném stavu. Často jsou nemocní a nevrlí. Boj o přežití je pro ně každodenní záležitostí.Díky aktivitám a osvětě místních...
Občanský zákoník z roku 2014 zvýšil ochranu zvířat, když uznal, že smysly nadaní živí tvorové nejsou věci. Přesto stále slýcháme o kauzách týrání hospodářských i domácích zvířat. Co dělat, když se s týráním zvířecích mazlíků setkáte ve vašem okolí?
Ekologové odhadují, že v Česku dnes žije okolo pěti až šesti vlčích smeček. Na naše území se vlci začali vracet zhruba před třiceti roky. A přestože se počet smeček v posledních dvou letech téměř zdvojnásobil, mohou být čeští vlci opět v ohrožení.
Někdy jsou nazýváni „mazlíčci do kapsy“, a to především kvůli jejich malé velikosti. Mezi oblíbené hlodavce doma i ve světě bezpochyby patří křečci syrští, kteří jsou typičtí svou zlatou barvou srsti a její saténovou strukturou.
Jiný kraj, jiný mrav. To platí i pro chov domácích mazlíčků. V některých zemích světa se v několika posledních letech rozmohl nový a rychle rostoucí trend, a sice nechat svého zvířecího miláčka žít věčně.
Asi vás nepřekvapí, že německý ovčák je nejen nejrozšířenějším pracovním plemenem ve světě, ale i nejrozšířenějším psím plemenem vůbec. Jsou to inteligentní, vytrvalí a neohrožení psi, kteří rádi pracují - a jen tak jsou spokojení.
Aby vaše kočka prospívala, byla spokojená a zdravá, je třeba věnovat jí náležitou péči. Krom naší pozornosti a kvalitní stravy se musíme starat i o její kožíšek, drápky, uši, oči a chrup. A ačkoli potřeby se samozřejmě liší podle plemene, typu srsti i...
Tím nejznámějším a nejrozšířenějším kočičím plemenem ve světě je bezesporu perská dlouhosrstá kočka. Mimo jiné pro její velmi vyrovnanou a přítulnou povahu. Péče o její srst je ale dosti náročná.
Strávit několik dní mimo civilizaci - v lese, na hřebenech hor - daleko od ruchu měst, v divoké přírodě a ideálně se svým psem. Pomyslný návrat k přírodě je trendem, který se nevyhnul ani světu domácích mazlíčků. Co je ale vlastně na divočině tak...
Rozhodnutí pořídit si domácího mazlíčka neznamená pouze koupit mu potřebné věci. Jedná se o změnu v chodu celé rodiny a jejího denního rytmu. Musíme počítat s tím, že každé zvíře má svá specifika a je jedinečné, proto bychom měli mít na paměti, že mu...
Možná si říkáte, že naše země je malá, ne tak bohatá na přírodu nebo hory jako u našich sousedů. Přesto se u nás ale před nedávnem konal už 22. ročník Šediváčkova longu - jednoho z nejtěžších závodů psích spřežení na dlouhé vzdálenosti v Evropě. Víte,...
Je jistě bez pochyb, že labrador patří mezi ta nejznámější a nejoblíbenější psí plemena. Může za to jeho mimořádná všestrannost, přizpůsobivost, inteligence a oddanost. Podobně jako britská krátkosrstá kočka tak dokáže být i labradorský retrívr...
