Jak jsem si všimla Kulajdiny falešné březosti

Neuběhly ani dva týdny ode dne, kdy se Kulajda otrávila, a hned ji trápí další problém – falešná březost. Že něco není v pořádku, jsem si uvědomila asi před týdnem. Kulajda totiž začala být doslova posedlá polštářem mého přítele.
Povýšila ho na polštář s velkým P. Odmítala se o Polštář s kýmkoli dělit. Vrčela a tvářila se šíleně, když jsme se k jejímu novému pelíšku snažili přiblížit nebo po ní chtěli, aby slezla. Těžko se ten výraz popisuje, ale věřím, že každý pán pozná, když se jeho pes tváří tak trochu jako psychopat. Nakonec už mě ani nepřiběhla pozdravit po příchodu domů, jen aby nemusela Polštář opouštět. Mého přítele ale zdravila. Nakonec se nejspíš smířila s tím, že spolu Polštář sdílejí.
Slyšela jsem o falešné březosti už dřív a samozřejmě mě napadlo, jestli s ní náhodou tahle fixace na Polštář nesouvisí. Podezření se mi potvrdilo záhy, když jsem kulajdu sušila po procházce. Všimla jsem si, že se jí jemné chloupky na bříšku slepily něčím světlým. Nečistotu se mi podařilo snadno sundat. Druhý den se ale objevila znovu a hned na dvou místech – kolem cecíků. V tu chvíli už o falešné březosti nebylo pochyb. Zkusila jsem zmáčknout cecík a skutečně z něj vykoukla kapička mateřského mléka. Kulajda je malý chlupáč, takže cecíky na první pohled nevypadaly nijak zduřené nebo jinak barevné. Až po bližším prohlédnutí mi došlo, že jsou trošku větší.
Slyšela jsem, že tvorba mléka může vést ke komplikacím, pokud jím fenka nemá koho nakrmit, takže ji hned zítra vezmu k lékaři. Jak to jen půjde, napíšu vám, co mi poradil.