Jak se využívá canisterapie při krizové intervenci

O tom, že přítomnost zvířat – konkrétně psů – má příznivé účinky na naši psychiku, jsme tu psali již několikrát. Canisterapie, tedy terapeutický proces, během nějž pes interaguje v různém rozsahu s pacientem nebo někým, kdo potřebuje ulevit od psychické i fyzické bolesti, je velmi účinný. Canisterapie se dá využívat i během krizové intervence. Na toto poměrně specifické téma jsme se ptali sociálnín terapeutky, zooterapeutky a trenérky zvířat v sociálních službách Andrey Tvrdé.

Canisterapie má široké terapeutické uplatnění. Jak často se využívá při krizové intervenci?

Pokud si ujasníme, co je to krizová intervence (KI) a k čemu ji využíváme, zjistíme, že pro užití canisterapie v KI máme velmi mnoho příležitostí. Zkráceně, jde o intervenci s osobou, která se nachází v psychické či už v psychosomatické nepohodě až tísni (používá se také termín zatížení) a cílí na akutní tíživou situaci – teď a tady. Tedy neřešíme psycho-nekomfort z dvacet let starých křivd. Taková osoba se může nacházet kdekoliv – třeba v pobytovém sociálním zařízení jako domov seniorů, v nemocnici, v domácnostech, ale i ve školách. 

O jakém diskomfortu či situaci se bavíme?

Jde o náhlé, smutné události v životě, jakými jsou např. úmrtí spolubydlícího v domově seniorů, úmrtí spolupacienta na pokoji v nemocnici, vyrovnání se s velmi nepříznivou zdravotní zprávou o sobě (špatné výsledky z rozborů krve, jiných vzorků, s fatálními následky), špatné zprávy o našich blízkých, osobní traumatizující události v životě (rozvod, existenční potíže), které může prožívat právě i lékař, pečovatelka či pedagožka. Netýká se to tedy jen pacientů či těch, kteří se v pobytových zařízeních nachází, ale i pracovníků, kteří se o pacienty a ty, kteří péči vyžadují, starají. 

Tedy, pokud je canisterapeut vycvičen i v KI, naskýtá se u velmi mnoho příležitostí k zapojení zvířete do této formy pomoci

Jak konkrétně taková krizová intervence za pomoci psího terapeuta probíhá?

Probíhá obdobně jako KI bez psa, KI má jasná a daná pravidla (metodiku). Je to samostatný obor a je nutné v něm projít výcvikem. Skloubení canisterapie s KI nám skýtá další možnosti uvnitř standardního postupu. A právě u této formy intervence je velmi významné, že při přítomnosti psa dojde k urychlení vzniku terapeutického vztahu mezi canisterapeutem a klientem. KI je odlišná zejména citlivostí tématu a emoční náloží i intimností osobních informací tváří v tvář, proto důvěra mezi klientem a terapeutem je naprosto stěžejní. Znalý intervent také ví, že je to prostor velmi citlivý i na neprofesionální zásah a z pomoci se může stát i ublížení. Intervent tedy zvíře běžně k intervenci nabídne, ale zůstává dále v procesu standardních úkonů KI. Zvíře pak může být jak tím, co ulehčuje pojmenování těžkých témat, tak i prostředkem k přemostění do další fáze v intervenci a také k ukončení intervence. 

Jedná se o jednorázovou intervenci, nebo docházíte za klientem v akutním stavu opakovaně?

Toto posoudí canisterapeut a je to řízeno tím, jak danou krizovou situaci klient vnímá. Hloubka prožívání nepohody je totiž čistě subjektivní. Někomu shoří celý dům a on se psychicky s daným traumatem vypořádá poměrně snadno a rychle, jinému se zatopí garáž u domu na patnáct centimetrů a prožívá tuto událost velmi silně a poměrně dlouho. Nikdo nemá patent na délku truchlení a špatné psychiky, a proto nikomu nenáleží soudit druhé, jak dlouho se s traumatem perou. Někdy jde o jednorázovou akci, jindy přicházíme i čtyřikrát, než se pomyslná spirála kolem jádra traumatu té osoby rozvine a my se můžeme začít spolu podívat na to, jak půjde život dál.

Může se na vás obrátit kdokoliv, nebo spolupracujete s krizovými centry?

Může se na nás obrátit kdokoli v rozsahu našeho kraje (Liberecký kraj, pozn. redakce). 

O jaké akutní stavy se například může jednat? A jak lidé v těchto stavech na psa reagují?

Jak jsem již popsala, může jít o úmrtí blízkého, špatný zdravotní stav blízkého nebo přímo klienta. Náhle se zhoršil, přihodil se mu náhlý úraz či přišla zpráva o nehodě blízkého. Nebo přišla velká negativní životní změna jako odhalení nevěry, rozvod, užití drog u potomka, ztráta zaměstnání, krach vlastní firmy, člověk se stal obětí násilí nebo jiné trestné činnosti apod.

Lidé obvykle reagují tak, že po rychlejším navázání důvěry začnou svůj příběh vyprávět a o zejména mnohdy právě s očním kontaktem na psa, je to zřejmě pro ně jednodušší... Při pláči pak často volí objetí se zvířetem, nebo alespoň jeho hlazení.

Jak při těchto akutních stavech postupuje pes?

Většina psů, které jsem viděla při této práci, se chová klidně, staticky. Navenek tedy hraje jen pasivní roli.

Jak rozšířená je taková intervence u nás a ve světě?

Více než osmnáct let probíhá například v Krajské nemocnici Liberec stabilně, dále v zařízeních kde se vyskytují zooterapeuti z naší organizace ELVA HELP. V Česku oficiálně zahájila svou službu rokem 2009, kde jsme tuto metodiku představili zástupcům záchranného systému jako formu naší pomoci například v evakuačních centrech, kde jsou lidé, kteří právě prožili trauma z povodní, požáru domu, úniku plynu, apod. V ELVA HELP své pracovníky vzděláváme v zooterapii, ale požadujeme i akreditované vzdělání v krizové intervenci.

V zahraničí se canisterapie v KI nejvíce zviditelnila po „pádu dvojčat“  11.9.2001, kde tamní organizace AACR (Animal assisted crisis response), docházela si vyslechnout, popovídat a uklidnit účastníky hledání přeživších a odklízení ostatků obětí, ale i rodinných příslušníků hledaných v troskách. V Polsku ve Varšavě byla asi v letech 2008-2012 skupina vycvičených canisterapeutů k dispozici na obrovském hlavním letišti, pro psychický komfort cestujících ve chvílích odkladů odletů a tedy po působení silné frustrace a strachu.

Je poptávka po těchto psích terapeutech pro krizové intervence?

Tam, kde zažili tuto službu a jsou znalí důležitosti služby KI, tam je velmi žádána – zejména v nemocničním prostředí.

Pozorujete například zvýšení poptávky po psích terapeutech za poslední rok, tedy kvůli pandemii?

Ano, nepochybně došlo k nárůstu projevů psychické lability u jinak stabilních osob a také k rozvoji forem psychických atak a sebepoškozování i u mládeže a dětí. Nepochybně lze tento propad přiřknout dění okolo covidové pandemie.

 

Foto z archivu Andreay Tvrdé, J. Růžička

Související články

Když má vaše kočka mlsný jazýček

Kočky jsou známé nejen svou vybíravostí, ale také mlsností. Jak správně sestavit kočičí jídelníček a nepodlehnout upřenému pohledu na oblíbenou pochoutku? Detaily o vhodném krmení koček mi prozradil výživový odborník značky Brit, Ing. Martin Kváš.

Kousnout může každý

Z médií často slýcháme, že pes napadl dospělého člověka či dítě. Bohužel se občas stává, že i dobře vycvičený pes kousne a většinou nerad. V souvislosti s tímto tématem je velmi důležité si uvědomit, že majitel psa nese zodpovědnost za jakékoliv jeho...

Psí kusy aneb kdy začít se cvičením – Díl 1

Psi jsou často velmi hravá a energická zvířata. My se pak během jejich života stáváme svědky nikdy nekončící show plné psích kusů. Jak je to ale s jejich výcvikem? Kdy začít a je to vůbec nutné? Na tyto a více dotazů jsme vyzpovídali odborníka na...

Psychologická typologie psů

Přemýšleli jste někdy nad tím, jestli je váš pes melancholik, cholerik, sangvinik nebo flegmatik? Stejně jako u lidí, i u psů existují různé typy povah. Psi se liší nejen rasou, velikostí, srstí a zbarvením, ale také svým temperamentem. Co z toho...

Armáda potkanů

Jsou malí, hbití, čistotní, velmi inteligentní a přátelští a patří mezi oblíbené hlodavce k chovu doma. Řeč je o potkanech. Ten, kdo měl nebo má doma potkana, ví, že s ním nudu rozhodně nezažil. Věděli jste ale, že potkani mohou být i nesmírně užiteční...

Škrabadla pro kočky?

Kočky jsou nezávislá a velmi svérázná stvoření. S lehkostí a svižností akrobatů dokáží pohybovat po podlaze i předmětech různé výšky. Vedle lezení milují taky škrábání všeho, co jim zrovna přijde pod packu. Proč ale kočky vlastně škrábou a k čemu nám...

Sluší nám to, i když je počasí pod psa

Venku prší a fouká studený vítr. Také znáte ty dny, kdy, když vykouknete z okna ven, nejraději byste si zalezli zpátky do pelechu? Ani psi nemají rádi počasí pod psa. To, že je na rozdíl od nás zahřívá kožich, neznamená, že nevnímají pocitovou teplotu...

Mýtus o sněhu a sklovině

Mezi pejskaři se často traduje, že není zdravé házet psovi sněhové kouličky, nechávat ho nabírat sníh do tlamy nebo kousat rampouchy. Prý by studená voda na zubech ohřívaných horkým dechem mohla způsobit poničení skloviny. Pro mě je to jen další mýtus,...

Hlodavec jako ideální parťák pro děti. Jak na to?

Chcete dítě naučit zodpovědnosti? Hledáte první chovatelský stupeň, který prokáže, zda je váš potomek připravený postarat se o živého tvora, a to s dostatečnou péčí? Hlodavec je sice ideální parťák pro děti, ale to neznamená, že není potřeba pečlivě se...

Se psem na běžky

Hned na úvod musím zdůraznit, že brát na běžky nedostatečně vycvičeného psa je nerozum. Pokud váš pes ještě nereaguje na přivolání a nedokáže se držet v patřičné vzdálenosti vedle vás i bez napnutého vodítka, znepříjemní sportovní zážitek nejen vám,...

Péče o tlapky v zimě

Jakmile napadne sníh, přijde na řadu odhrnování a posyp. To znamená, že městské psy začnou nohy zábst a pálit zároveň. Nadměrné solení cest pro ně není vůbec příjemné, posypová sůl je agresivní a dráždí kůži na polštářcích tlapek. Pejskaři by na to...

Psí spřežení

Jeden pes vám nestačí a hledáte záminku, která vám doma pomůže obhájit celou smečku? Pak máte dvě možnosti – buď se stát lovcem, nebo musherem – závodníkem se psím spřežením. O tom, co obnáší prohánět se krajinou s pomocí tažných psů, nám vyprávěl...