Bodnutí hmyzu a první pomoc

Že sem tam chlupáč šlápne na vosu nebo včelu, to se stává. Kolikrát jsem to asi ani nezaznamenala, pokud na to pes sám neupozornil “povyskočením” a olizováním ranky. Jenže čumák, tlama a její okolí a, nedej bože, jazyk, to už může způsobit pěkné patálie. I když je pravda, že každý pes reaguje úplně jinak, a tak nezbývá než jej pozorovat, ale zároveň celou situaci nepodceňovat!

Nedávno se to přihodilo malému psíkovi mé známé. Pro jistotu dostal, chudák, žihadla dvě. Jedno do tlapky a druhé do jazyku, když si na výletě hrál na neohroženého lovce. S tlapkou si prý poradil hravě, prostě skákal po třech. Obdržet žihadlo kdekoli na hlavě může vést nejen k zarudnutí a otoku, ale v horším případě i k anafylaktickému šoku a výletu na veterinu.

Naštěstí to nebyl tento případ a psík byl bez jakékoli reakce, ačkoli spadal do “rizikovější” kategorie, kam se vedle malých psů řadí i štěňata a psi - alergici. Když jsem si o tom zjišťovala víc, hned mě napadla otázka, jak ale poznám, jestli mám psa alergika? Dočetla jsem se totiž, že první píchnutí většinou alergii ještě neprozradí.

A tak nezbývá než doufat, že to třeba nikdy nezjistím a pro jistotu do psí lékárničky zařadím léky na alergii, například Zyrtec. Jak je to ale s dávkováním? Řešila jsem to s jedním pejskařem a shodli jsme se, že bude nejlepší poradit se s veterinářem. Ten by totiž podle váhy a dalšího měl doporučit vhodnou dávku pro případ reakce psího parťáka na hmyzí píchanec.

Četla jsem, že někteří psi prý pod vlivem bolesti způsobené jedem z žihadla mohou začít panikařit, což je prý ze všeho úplně nejhorší. Začnou rychle dýchat a mohou z toho ztratit i vědomí. Ať už je to jen hysterie, nebo v horším případě skutečně alergický šok, je potřeba psovi zajistit jazyk před zapadnutím a doporučuje se i trošičku zaklonit hlavu.

Vedle zrychleného dechu pes může začít zvracet anebo mít průjem, upozornila mě veterinářka. Pejsek může mít i obtíže s dýcháním. Otéct můžou i pysky nebo i víčka a pes se může obsypat kopřivkou stejně jako alergický člověk. Píchnutí do jazyka a v okolí hrtanu většinou bohužel vyžadují veterináře, který pejskovi podá injekci. Pokud se nejedná o alergii, tak by většinou otok měl do 2 - 4 hodin zmizet.

Rovněž jsem přemýšlela, jestli při “první pomoci” můžu postupovat jako u člověka - odstranit opatrně žihadlo, chladit a pak přiložit octový obklad na otok. Rady poučených známých mne v tomto postupu utvrdily, jen prý pozor s octem na tlamu psa. To, co jsem ale neznala, je, že je dobré ránu očistit například jódovým roztokem nebo i roztokem vody s jedlou sodou, který jed v rance neutralizuje. Určitě to pak chce chlupáčovi zabránit před tím, aby si ranku olizoval.

Letošní léto nám po mírné zimě přineslo hodně vos, doufám, že však málo úrazů s bodnutím!