Torze žaludku

V poslední době jsme s naším novým chlupáčem na veterině téměř jako doma - museli jsme totiž přeléčit parazity a doháněli povinnou vakcinaci, kterou zanedbal původní chovatel. I proto využívám častá setkání s naší paní veterinářkou k tomu, že si doplňuji celkové znalosti nejen o péči, ale také o zdraví psů obecně.

Začala jsem se i více zajímat o torzi žaludku. Od malička jsem věděla, že to slovo znamená velký průšvih. Byla jsem také rodiči poučena, že po jídle má mít pes alespoň hodinu i více klid. Až teď jsem si však uvědomila, že nevím úplně přesně, jak se torze projevuje a čeho se přesně vyvarovat, krom skotačení po krmení.

K zjišťování více informací mě rovněž inspirovalo naše nové trdlo, Rozárka, která velmi rychle dostála pověsti retrieverů (ačkoli je kříženka, tak je jisté, že část genů má z retrievera), a to svým hltáním jídla. Po jídle také často trpí škytavkou. Zpočátku jsem se vylekala a hned jsem konzultovala s veterinářkou.

Ta mě uklidnila, že s přetočením žaludku se u štěňat ještě nesetkala. Prý to postihuje hlavně psy v pokročilejším věku. Z příběhů na internetu jsem však zjistila, že se to nevyhýbá ani těm mladším :-(

Na hltání mi bylo doporučeno namáčení granulí, které je obecně doporučováno jako prevence torze, pokud jimi psa krmíme. Pes jí pomaleji a navíc se plyny vzniklé bobtnáním vyloučí mimo žaludek, který se kvůli nim jinak nafukuje. Paní veterinářka mi řekla, že plynatost ovlivňuje hlavně kvalita krmení, proto mám prý vybírat pouze kvalitní krmivo.

A k tomu polykání vzduchu při jídle a škytání jsem zjistila, že prý existují i speciální “anti-hltací” misky. U štěňat navíc automaticky rozdělujeme krmení do více dávek - já krmím naši Rozinku stále 4x denně. I dospělí psi by měli jíst dvakrát denně - doporučuje se ráno ⅓ a večer zbylé ⅔. Pochopila jsem, že žaludek, který vypadá jako horizontálně zavěšený balónek, potřebuje trénink, aby byl pružný.

Dočetla jsem se, že v opačném případě dochází snáze k jeho přetočení a následnému zauzlení na jeho koncích. Tím je žaludek zablokován na obou koncích a nemůže nic dovnitř, ani ven. Navíc se zauzlením zaškrtí cévy vedoucí do/z žaludku. Nedochází ke správnému okysličování a v těle může nastat selhání krevního oběhu.

Když jsem se ponořila do problematiky hlouběji, narazila jsem na následující principy prevence:

• Krmit pravidelně ve stejný čas a nepřekrmovat!
• Nekrmit ihned po procházce (obzvlášť po velké fyzické zátěži), zároveň po krmení psovi dopřát na několik hodin klid (a to včetně vynechání jízdy autem!).
• Pokud je to rarach, jako ta naše malá fenečka, tak hladit a konejšit, aby se pes zklidnil. Pokud by ale pejsek naopak reagoval skotačením, raději ho nechte v klidu na místě
• Určitě po jídle nenechat psa chodit ze schodů!!!
• Pozor také na nadměrné pití vody po jídle, i ta v žaludku může způsobit neplechu.
• Větším plemenům psů umístit misky s vodou i jídlem výše (do úrovně jejich hrudníku).
• Obecně se nedoporučují prudší skoky u psů, kteří proto mají predispozice (hluboký hrudník).

Jenže co když se to přeci jen stane? Po nastudování všech těchto informací jsem se začala trochu o svého psa bát. Znejistěla jsem, jestli bych takový stav vlastně rozpoznala. Odborná odpověď přišla s následujícím: Pes začne kňučet, má nafouklé a tvrdé bříško, které je na dotek bolestivé. Nemůže se posadit nebo lehnout, staví se do netypických pozic, může se i hrbit. Začne nadměrně slinit a pokouší se vyzvracet, ale jdou z něj jen hleny a sliny (to je způsobené ucpáním žaludku, kdy nic nejde ven). Zrychlí se mu dech a tím i tlukot srdce. Má nadměrnou žízeň.

Dovolím si se s vámi podělit o jednu radu na závěr, kterou mi dala zkušenější kamarádka: torzi nelze rozchodit, po prvních projevech příznaků okamžitě páděte k veterináři, protože rozhodují desítky minut!