Coronavirová pandemie zasáhla do života téměř všech lidí. Byla výrazně omezena možnost našeho cestování, najednou jsme začali trávit většinu svého času doma, v mnoha případech s našimi chlupatými parťáky. Pro ně to také byla změna. Najednou svého člověka viděli téměř neustále, cítili jeho nálady, jeho stresy a museli si zvyknout i na změnu životního rytmu. Zvykli si na naši přítomnost, přivykli pravidelným vycházkám, přijali nové, ustálené rituály. Teď se zdá, že by se život mohl pomalu vracet do svých normálních kolejí a stojí otázka „co s tím?“. Možná je budeme muset opustit ze dne na den a jejich svět se zase změní. Přitom pejsek ani kočička neví, že páníček musí každé ráno do práce. Pro ně je najednou všechno jinak a změny přinášejí stres. Proto je dobré, možná přímo nezbytné, je na tyto změny připravit. Zároveň nám tento trénink pomůže upevnit naše vztahy s parťáky.
Kočky jsou velmi citlivé na veškeré změny v jejich okolí a na tyto změny „umí“ reagovat zhoršením zdravotního stavu. Připravit kočku na nastávající změny je velmi důležité. Kočce je dobré, nemá-li ho již z dřívějška, připravit místo, kam si může zalézt. Stačí bedýnka, krabice, kenelka, která se umístí do místa, kde kočka ráda lehává. Je důležité začít kočce postupně na určitou dobu přes den zamezit ve styku s člověkem, aby si začala zvykat na samotu. I když to tak nevypadá, pro kočku může být samota stresující a bez pravidelného kontaktu s člověkem, na který byla zvyklá, jí není úplně příjemně. Kočku stačí na chvilku zavřít do druhé místnosti a po chvíli pro ni přijít. Je důležité v té chvíli jí nabídnout pamlsek, pohladit jí a promluvit na ní. Kočka se tak naučí, že je všechno v pořádku, když její páníček na chvilku „zmizí“.
Příprava pejska na normální, „předcovidový“ život je také velmi důležitá. Pejsek je vysoce sociální, smečkové zvíře, pro které odloučení od jeho „smečky“ může být velmi stresující. Pejsek v takové situaci umí svůj smutek dát velmi hlasitě najevo. To pak může být stresující i pro naše sousedy.
Trénink na samotu musí začít „zpevněním“ denního programu. Měli bychom všechny činnosti, vycházky, trénink, jídlo naplánovat tak, aby probíhaly vždycky ve stejný čas a odpovídaly svým rytmem době, kdy budeme v práci. Psi takovýto pevný rytmus vyžadují, je velmi důležitý pro jejich duševní zdraví a pohodu.
Současně s tím začneme pejska učit samotě. Zpočátku ho zavřeme do druhé místnosti, kde bude sám, jen na pár chvil. Po příchodu ho hodně pochválíme a odměníme. Tyto intervaly neustále prodlužujeme až asi na 30 minut. Pokud pejsek vydrží 30 minut sám, vydrží už prakticky jakkoliv dlouhé odloučení. Ideálním je pro tyto účely trénink pejska na „místo“. Velmi dobře se v této situaci uplatňuje např. kenelka, větší pejsky je dobré oddělit např. na chodbu. Pejsek si musí zvyknout na jedno konkrétní místo, kde bude na svého páníčka čekat. Několik dnů před nástupem do práce, nebo jinou změnou životního rytmu, se na tomto místě s pejskem rozloučíme a tady bude probíhat i vítání. Je proto velmi dobré je-li toto místo zvoleno někde blízko vchodu do obytných prostor. Při loučení bychom neměli používat žádný povel, jako je např. zůstaň, čekej apod. tento povel totiž po odchodu nemáme možnost zrušit. Pejsek by s ho zrušil sám, což pro výcvik a výchovu není zrovna optimální. Je dobré při odchodu použít slova jako „ahoj, čau“ a podobně a samozřejmě použít pamlsek.
Všichni se už těšíme, až zase bude svět takový, jako dřív. Teď máme nejlepší příležitost, jak svým parťákům ukázat, že je máme rádi, že nám na nich záleží a pomoci jim, jak se dostat do toho „normálního světa“ bez bebíček na duši.
Ledviny plní jednu z nejdůležitějších funkcí v těle - čistí krev. Ty kočičí jsou navíc kvůli příjmu malého množství vody zatíženější více než u ostatních živočichů, proto se u nich ledvinové problémy v pokročilém věku objevují poměrně často.
Dnes se podíváme na infekční peritonitidu koček - FIP, naprosto výjimečné virové onemocnění, které má vždy fatální konec. S viry způsobujícími FIP se za život dostane do styku většina koček, i když propuknutí nemoci se dostaví jen u malé části z nich....
Alergie je nepřiměřená reakce imunitního systému na běžné podněty. Nelze ji vyléčit, můžeme ale tlumit její projevy. V posledních letech alergií u domácích zvířat a především u psů přibývá. V současnosti trpí alergií přibližně 10% domácích psů. Kde se...
O svých zkušenostech se psy a dalším zvířectvem se s vámi dělím už nějaký ten pátek a napadlo mě zabrousit taky trochu do historie, ale zajímavé! Ráda bych vám představila několik známých psích osobností, které svým způsobem obdivuji. Psi v našem...
Určitě se už každý z nás u svého chlupáče setkal s průjmem. Většinou o nic nejde, tělo jen reaguje na stravu, kterou nedokáže strávit nebo mu neudělala dobře. Je ale dobré vědět, kdy stav psa dokážeme vyřešit sami a kdy je lepší vyhledat pomoc...
Ačkoli psi prošli dlouhými léty domestikace, stále jim zůstávají základní instinkty, tak jako i nám lidem. Nejsou sice už tak silné jako u divokých psů, stále ale hrají v životě a chování psa velmi důležitou roli. Pokud tedy doma máme psího společníka,...
Na rozdíl od psů mají kočky silnou vazbu na místo, kde žijí. Proto je pro ně stěhování velmi stresující a tento stres může vyvolat řadu nemocí. Je dobré si vše dobře naplánovat, abyste situaci změny místa kočce co nejvíce ulehčili. A jak jsme na tom...
Pokud rádi chodíte na treky se svými chlupáči, je geocaching něco přesně pro vás. Zpestříte si tak výlety a třeba i objevíte místa, která byste jinak nenašli. Já a moje smečka si to nemůžeme vynachválit.
Pejskaře můžeme rozdělit na dvě skupiny. Na ty, kteří psa do postele pouští a na ty, u kterých to nepřipadá v úvahu. Pojďme se podívat na to, co vlastně takové sdílení postele se psem obnáší.
Pes domácí je nejstarší domestikované zvíře a člověka provází už minimálně 14 tisíc let. Za tu dobu prošel tento druh řadou změn a dlouhým vývojem. Všechny dnešní plemena psů jsou výsledkem lidské činnosti - šlechtění podle našich specifických potřeb....
Pokud máte doma štěněcí slečnu, mohlo by vás první hárání zaskočit, není tedy od věci se na to dopředu trochu připravit.
Činčily svým vzhledem přímo lákají k mazlení. Vypadají trochu jako plyšová zvířátka a jejich oči připomínající korálky jim dodávají přátelský a dobrácký vzhled. Nenechte se ale zmást! Tihle hlodavci rozhodně nejsou žádní flegmatičtí mazlíčci, se...
