Formy psího strachu - je třeba rozlišovat příčinu strachu a reakci psa v dané situaci

Příčin psího strachu může být více. A prvním krokem k jeho odbourání je zjištění jeho původu a příčiny.

Příčin psího strachu může být více. A prvním krokem k jeho odbourání je zjištění jeho původu a příčiny.

Vrozený strach

Tzv. vrozená deprivace je forma strachu, se kterou se člověk zas tak často nesetkává. Objevuje se především u divokých a polodivokých psů. Setkat se s ní ale můžete třeba u psů z množírny, kde se psi nekontrolovaně množí a nejsou v kontaktu s člověkem. Tímto strachem trpěla moje první fenka. Pocházela z kauzy asi stovky psů, kteří žili sami ve vybydleném domě, bez jakéhokoli lidského dohledu. Zde hraje důležitou roli povaha rodičů. Plachost se tak může dědit po několik generací.

Psi s vrozenou deprivací jsou uzpůsobení pro život ve smečce. Od člověka na sebe dobrovolně nenechají sáhnout, při dotyku se chvějí. Prostě nestojí o kontakt s ním, snaží se mu vyhnout, často i kousáním. Nerespektují ho, neposlouchají. I takoví psi jdou pod rukama odborníků socializovat, je to ale zdlouhavý a pro psa velmi stresující proces, který ne vždy vyjde.

Vždy je tedy třeba v takové situaci velmi pečlivě zhodnotit, jestli pejska socializovat, nebo mu najít smečku, ve které bude moci dožít spokojeně i bez socializace. Pro takové psy u nás fungují organizace, které si k sobě tyto neumístitelné pejsky berou na dožití. Jsou zařazeni do smečky a mohou žít v klidu ve výběhu.

Větší šance na socializaci psů s vrozeným strachem je u štěňat. Musí se ale začít včas a ne vždy se pes strachu zbaví úplně.

Získaný strach

Takový strach pes získá týráním, šokem (špatnou zkušeností) nebo špatnou socializací ve štěněcím věku. Mezi šestým a dvacátým týdnem věku si pejsek utváří vzorce chování, které pak používá po celý život. Je tedy důležité ho v tomto věku seznamovat s co nejvíce věcmi a situacemi. Pokud bude pejsek chovaný izolovaně, nezíská zkušenosti s lidmi, ostatními psy a jinými zvířaty, situacemi, pachy, zvuky a podobně. V budoucnu na vše tedy bude reagovat nedůvěřivě, vystrašeně nebo agresivně.

Strach může pes získat špatnou výchovou, nevědomým chováním. Pokud je pes - ať už z jakéhokoli důvodu - bázlivý, potřebuje ve svém pánovi pevnou oporu. Tedy neohroženého a nezpochybnitelného vůdce smečky.  Důležité je psa v situaci, ve které se bojí, neutěšovat a nehladit. To ho upevní v přesvědčení, že má strach oprávněně. Pejskovi nejvíc prospějí jasná pravidla, cvičení základní ovladatelnosti a suverénní páníček.

Měli jste u svého pejska problém se strachem? Dokázali jste se s ním vypořádat sami, nebo jste potřebovali odbornou pomoc?

Související články

Pes a kočka v jedné domácnosti

Ačkoliv se traduje, že pes a kočka jsou přirozenými nepřáteli, v mnoha případech si mohou vytvořit silné přátelství. Jejich soužití pod jednou střechou opravdu nemusí být soubojem dvou neslučitelných rivalů. Důležité je překonat trochu krušnější...

Když je pes slepý

Stejně jako lidé i psi mohou trpět postupným selháním zraku, například vlivem věku nebo onemocnění. Psovi, kterému se zhoršuje zrak, bohužel nepomohou brýle, ale jeho pán pro něj může udělat mnohé. Přestože péče o slepého či slepnoucího psa může být...

Jak se co nejlépe připravit na příchod koťátek?

Rozhodli jste se pro uchovnění své kočky a nyní očekáváte příchod prvních koťátek? Využijte proto těch několika týdnů březosti, abyste se mohli na příchod malých roztomilých koťátek pořádně připravit. V článku přinášíme tipy, díky kterým bez problému...

Bázlivý pes – co s tím?

Vystraší se váš pes, pokud slyší nečekaný zvuk, nebo se vám vystrašeně krčí k nohám, jakmile se ocitne v blízkosti jiného psa? Stejně jako lidé mohou psi zažívat strach. V takových chvílích musíme být svým čtyřnohým parťákům oporou a udělat vše,...