Jak pomoci psovi od stresu či bázlivosti
Možná i vy máte doma malého čtyřnohého stresaře. V takovém případě čtěte pozorně, třeba tu narazíte na něco, co jste ještě ve snaze zbavit parťáka stresu nezkoušeli.
Coronavirová pandemie zasáhla do života téměř všech lidí. Byla výrazně omezena možnost našeho cestování, najednou jsme začali trávit většinu svého času doma, v mnoha případech s našimi chlupatými parťáky. Pro ně to také byla změna. Najednou svého člověka viděli téměř neustále, cítili jeho nálady, jeho stresy a museli si zvyknout i na změnu životního rytmu. Zvykli si na naši přítomnost, přivykli pravidelným vycházkám, přijali nové, ustálené rituály. Teď se zdá, že by se život mohl pomalu vracet do svých normálních kolejí a stojí otázka „co s tím?“. Možná je budeme muset opustit ze dne na den a jejich svět se zase změní. Přitom pejsek ani kočička neví, že páníček musí každé ráno do práce. Pro ně je najednou všechno jinak a změny přinášejí stres. Proto je dobré, možná přímo nezbytné, je na tyto změny připravit. Zároveň nám tento trénink pomůže upevnit naše vztahy s parťáky.
Kočky jsou velmi citlivé na veškeré změny v jejich okolí a na tyto změny „umí“ reagovat zhoršením zdravotního stavu. Připravit kočku na nastávající změny je velmi důležité. Kočce je dobré, nemá-li ho již z dřívějška, připravit místo, kam si může zalézt. Stačí bedýnka, krabice, kenelka, která se umístí do místa, kde kočka ráda lehává. Je důležité začít kočce postupně na určitou dobu přes den zamezit ve styku s člověkem, aby si začala zvykat na samotu. I když to tak nevypadá, pro kočku může být samota stresující a bez pravidelného kontaktu s člověkem, na který byla zvyklá, jí není úplně příjemně. Kočku stačí na chvilku zavřít do druhé místnosti a po chvíli pro ni přijít. Je důležité v té chvíli jí nabídnout pamlsek, pohladit jí a promluvit na ní. Kočka se tak naučí, že je všechno v pořádku, když její páníček na chvilku „zmizí“.
Příprava pejska na normální, „předcovidový“ život je také velmi důležitá. Pejsek je vysoce sociální, smečkové zvíře, pro které odloučení od jeho „smečky“ může být velmi stresující. Pejsek v takové situaci umí svůj smutek dát velmi hlasitě najevo. To pak může být stresující i pro naše sousedy.
Trénink na samotu musí začít „zpevněním“ denního programu. Měli bychom všechny činnosti, vycházky, trénink, jídlo naplánovat tak, aby probíhaly vždycky ve stejný čas a odpovídaly svým rytmem době, kdy budeme v práci. Psi takovýto pevný rytmus vyžadují, je velmi důležitý pro jejich duševní zdraví a pohodu.
Současně s tím začneme pejska učit samotě. Zpočátku ho zavřeme do druhé místnosti, kde bude sám, jen na pár chvil. Po příchodu ho hodně pochválíme a odměníme. Tyto intervaly neustále prodlužujeme až asi na 30 minut. Pokud pejsek vydrží 30 minut sám, vydrží už prakticky jakkoliv dlouhé odloučení. Ideálním je pro tyto účely trénink pejska na „místo“. Velmi dobře se v této situaci uplatňuje např. kenelka, větší pejsky je dobré oddělit např. na chodbu. Pejsek si musí zvyknout na jedno konkrétní místo, kde bude na svého páníčka čekat. Několik dnů před nástupem do práce, nebo jinou změnou životního rytmu, se na tomto místě s pejskem rozloučíme a tady bude probíhat i vítání. Je proto velmi dobré je-li toto místo zvoleno někde blízko vchodu do obytných prostor. Při loučení bychom neměli používat žádný povel, jako je např. zůstaň, čekej apod. tento povel totiž po odchodu nemáme možnost zrušit. Pejsek by s ho zrušil sám, což pro výcvik a výchovu není zrovna optimální. Je dobré při odchodu použít slova jako „ahoj, čau“ a podobně a samozřejmě použít pamlsek.
Všichni se už těšíme, až zase bude svět takový, jako dřív. Teď máme nejlepší příležitost, jak svým parťákům ukázat, že je máme rádi, že nám na nich záleží a pomoci jim, jak se dostat do toho „normálního světa“ bez bebíček na duši.
Možná i vy máte doma malého čtyřnohého stresaře. V takovém případě čtěte pozorně, třeba tu narazíte na něco, co jste ještě ve snaze zbavit parťáka stresu nezkoušeli.
Pravděpodobně jste se setkali s názorem, že mnohem důležitější než to, co psovi říkáte, je, jakým způsobem (tónem) to říkáte. Ukazuje se ale, že psi lidské řeči mohou rozumět lépe, než jim obecně přisuzujeme.
Každý z nás určitě rád fotí svoje mazlíky. Ne vždy ale fotky vyjdou podle očekávání. Tady je proto pár rad, jak fotografování zvládnout, a co nejlépe zachytit ty naše chlupaté společníky.
Mohlo by se zdát, že čím menší zvíře, tím méně péče bude vyžadovat. Nenechte se však mýlit. I pokud máte doma myšku, křečka nebo třeba morče, měli byste péči o něj přizpůsobovat ročnímu období a situacím, jimž je vystavujete. V parných dnech, jaké nás...
Mnohokrát jsem zůstala při padacích manévrech své kočičí parťačky udiveně zírat s otevřenou pusou. Nedalo mi to a začala jsem hledat více informací o tom, kde se vzala kočičí šikovnost dopadnout vždycky na všechny čtyři a být… jak to říct… gumová.
Srí Lanka – dovolenkový ráj v jihovýchodní Asii, pro cestovatele země zaslíbená. Domluvit se anglicky tam není problém, ceny jsou vcelku nízké, domorodci jsou chudí, ale přátelští… Milovníkům psů se tam však naskýtá kromě pohádkových panoramat i smutný...
Domácí mazlíček přináší radost, to ví každý, kdo s nějakým žije v jedné domácnosti. Svojí hravostí a nepodmíněnou láskou nás často odpoutá od stresujících myšlenek a povinností. Učí nás žít tady a teď, soustředit se chvíli na přítomnost. Možná i to je...
V tomto cyklu se seznámíme se slavnými psími osobnostmi. Psi v našem životě hrají přeci důležitou roli, tak se pojďme podívat, co vše už za dobu našeho soužití dokázali. Bobbie ušel neuvěřitelných 4000 kilometrů, aby se vrátil ke své rodině.
Pokud váš pes při procházkách očichává každý roh, nosework pro něj bude zřejmě tím pravým sportem. Víte, o co jde?
Nejen psi se v horku mohou přehřát. Toto nebezpečí hrozí i kočkám. Sice si libují ve vyhřívání na sluníčku, ale jako u všeho - čeho je moc, toho je příliš. Tady máte pár tipů, jak se o kočku starat ve vedrech a jak ji popřípadě zchladit.
Věděli jste, že takové hlídky existují? Můžete se do nich zapojit i vy. Zmínku o tom, že nějaké takové hlídky existují, jsem poprvé zaslechla letos na dovolené při přechodu Šumavy. A musela jsem si samozřejmě zjistit víc!
Stejně jako psích rekordmanů, i těch kočičích najdeme dost. Víte třeba, jaký je rekord v počtu koček žijících pod jednou střechou?