Proč jsou ochranné sítě stejně důležité v přízemí jako v desátém patře
Nezáleží na tom, v jakém patře bydlíte. Parapety patří mezi oblíbená místa našich kočičích společníků. Neštěstí se tak může stát lehce kdekoli.
Coronavirová pandemie zasáhla do života téměř všech lidí. Byla výrazně omezena možnost našeho cestování, najednou jsme začali trávit většinu svého času doma, v mnoha případech s našimi chlupatými parťáky. Pro ně to také byla změna. Najednou svého člověka viděli téměř neustále, cítili jeho nálady, jeho stresy a museli si zvyknout i na změnu životního rytmu. Zvykli si na naši přítomnost, přivykli pravidelným vycházkám, přijali nové, ustálené rituály. Teď se zdá, že by se život mohl pomalu vracet do svých normálních kolejí a stojí otázka „co s tím?“. Možná je budeme muset opustit ze dne na den a jejich svět se zase změní. Přitom pejsek ani kočička neví, že páníček musí každé ráno do práce. Pro ně je najednou všechno jinak a změny přinášejí stres. Proto je dobré, možná přímo nezbytné, je na tyto změny připravit. Zároveň nám tento trénink pomůže upevnit naše vztahy s parťáky.
Kočky jsou velmi citlivé na veškeré změny v jejich okolí a na tyto změny „umí“ reagovat zhoršením zdravotního stavu. Připravit kočku na nastávající změny je velmi důležité. Kočce je dobré, nemá-li ho již z dřívějška, připravit místo, kam si může zalézt. Stačí bedýnka, krabice, kenelka, která se umístí do místa, kde kočka ráda lehává. Je důležité začít kočce postupně na určitou dobu přes den zamezit ve styku s člověkem, aby si začala zvykat na samotu. I když to tak nevypadá, pro kočku může být samota stresující a bez pravidelného kontaktu s člověkem, na který byla zvyklá, jí není úplně příjemně. Kočku stačí na chvilku zavřít do druhé místnosti a po chvíli pro ni přijít. Je důležité v té chvíli jí nabídnout pamlsek, pohladit jí a promluvit na ní. Kočka se tak naučí, že je všechno v pořádku, když její páníček na chvilku „zmizí“.
Příprava pejska na normální, „předcovidový“ život je také velmi důležitá. Pejsek je vysoce sociální, smečkové zvíře, pro které odloučení od jeho „smečky“ může být velmi stresující. Pejsek v takové situaci umí svůj smutek dát velmi hlasitě najevo. To pak může být stresující i pro naše sousedy.
Trénink na samotu musí začít „zpevněním“ denního programu. Měli bychom všechny činnosti, vycházky, trénink, jídlo naplánovat tak, aby probíhaly vždycky ve stejný čas a odpovídaly svým rytmem době, kdy budeme v práci. Psi takovýto pevný rytmus vyžadují, je velmi důležitý pro jejich duševní zdraví a pohodu.
Současně s tím začneme pejska učit samotě. Zpočátku ho zavřeme do druhé místnosti, kde bude sám, jen na pár chvil. Po příchodu ho hodně pochválíme a odměníme. Tyto intervaly neustále prodlužujeme až asi na 30 minut. Pokud pejsek vydrží 30 minut sám, vydrží už prakticky jakkoliv dlouhé odloučení. Ideálním je pro tyto účely trénink pejska na „místo“. Velmi dobře se v této situaci uplatňuje např. kenelka, větší pejsky je dobré oddělit např. na chodbu. Pejsek si musí zvyknout na jedno konkrétní místo, kde bude na svého páníčka čekat. Několik dnů před nástupem do práce, nebo jinou změnou životního rytmu, se na tomto místě s pejskem rozloučíme a tady bude probíhat i vítání. Je proto velmi dobré je-li toto místo zvoleno někde blízko vchodu do obytných prostor. Při loučení bychom neměli používat žádný povel, jako je např. zůstaň, čekej apod. tento povel totiž po odchodu nemáme možnost zrušit. Pejsek by s ho zrušil sám, což pro výcvik a výchovu není zrovna optimální. Je dobré při odchodu použít slova jako „ahoj, čau“ a podobně a samozřejmě použít pamlsek.
Všichni se už těšíme, až zase bude svět takový, jako dřív. Teď máme nejlepší příležitost, jak svým parťákům ukázat, že je máme rádi, že nám na nich záleží a pomoci jim, jak se dostat do toho „normálního světa“ bez bebíček na duši.
Nezáleží na tom, v jakém patře bydlíte. Parapety patří mezi oblíbená místa našich kočičích společníků. Neštěstí se tak může stát lehce kdekoli.
https://krmivo-brit.cz/cs/breed-catalog/pincove-kniraci-plemena-molossoidni-a-svycarsti-salasnicti-psi/tibetska-doga Čas od času narazíte na příběh opuštěného psa, co se přidá k člověku při jeho větším či menším dobrodružství. Meře její dobrodružství...
O kočkách se často říká, že jsou velmi empatické a dokáží vycítit, jak se lidé cítí nebo že je něco bolí. Je jasné, že soužití s nimi zlepšuje kvalitu našeho života i naše zdraví. Dokáží ale naši kočičí společníci lidskou bolest cítit a reagovat na ni?
Hoopers je poměrně nová psí sportovní disciplína. Možná, že jste o ní tedy ještě ani neslyšeli. Překážky jsou koncipovány s minimálními nároky na pohybový aparát psa i psovoda. Hodí se tak i pro starší čtyřnohé mazlíčky i psy pohybově ne zcela zdatné.
To, že je spousta pokojových květin pro kočky jedovatá, asi každý z nás ví. Napadlo vás ale někdy přemýšlet i o řezaných květinách, které si přinesete domů?
Je jasné, že o bílou srst je třeba se starat, aby nežloutla, nerezla nebo nehnědla. Napadlo vás ale někdy, že je možné zářivě bílý kožich podpořit i pomocí krmiva a doplňků stravy?
Evropská krátkosrstá kočka má obyčejný vzhled, a navíc ne tak ustálenou povahu jako jiná plemena. Proto není ve světě nijak extra oblíbená, až na Skandinávii, kde si popularitu drží.
Tenhle věčně živý a hravý společník je nejstarším psím plemenem ve střední Evropě. Mezi jeho předky se řadí i psi z doby kamenné. Je to mimořádně učenlivý pes a skvělý hlídač. Charakteristická je pro něj velmi bohatá srst odstávající od těla.
Pokud s vámi doma žije alespoň jeden kočičí společník, určitě jste se už někdy probudili s vrnícím tělem na svých nohou, břiše, zádech nebo dokonce hlavě. Jen málokterá kočka pohrdne teplem postele. Přemýšleli jste už ale někdy o tom, proč si kočky...
Aportování bylo považováno za chování výlučně psí, získané během 15 000 let domestikace. Vědci teď ale zjistili, že aportují i vlčí mláďata. Výsledky výzkumu naznačují, že tahle forma hry může být vrozená všem psím druhům.
Víte, jak vlastně psovi teplotu změřit, nebo jaká je vůbec jeho přirozená teplota? Připravte se raději dřív, než to budete potřebovat, ať vás pak situace nezaskočí.
Toto kočičí plemeno si jen tak s žádným jiným nespletete. Má nápadně tečkovanou tabby kresbu srsti a zvláštní pružnou a plynulou chůzi. Při pohledu na ni vás okamžitě napadne spojení s leopardem.