Thajské kočky: jak probíhá život a záchrana tohoto plemene?

Je thajská kočka ohroženým plemenem?

Ano je, ale odpověď není až tak jednoduchá. V současné chvíli bych řekla, že se těší stále větší oblibě a „znovuvzkříšení“. Stále více lidí zajímá její unikátní povaha i vzhled. Díky uznání ve FiFe v roce 2017 se dostává hodně do povědomí veřejnosti, protože se může plně účastnit na výstavách. Výstavy jsou pro laickou veřejnost velmi zajímavé, protože si lidé mohou kočky prohlédnout a dostat se do přímého kontaktu s chovateli a majiteli. Thajská kočka za poslední roky sice získává celosvětově na oblíbenosti v rámci plemen, ale zdaleka nezaznamenává takové počty jako například mainská mývalí nebo britská kočka. 

Proč tomu tak je?

Thajská kočka, dříve nazývána Královská kočka ze Siamu, byla díky šlechtění v Evropě, které začalo téměř okamžitě po prvním importu prvního chovného páru ze Siamu (dnešního Thajska) v roce 1884, téměř vyhubena a stala se z ní siamská kočka. Kolem roku 1950 se v Evropě názor na vzhled tehdejší siamské kočky, jak se začalo říkat KKzS na základě standardu z roku 1894 začal výrazně štěpit. Na jedné straně byly tendence dále modernizovat vzhled plemene a na druhé straně začal sílit tlak k návratu vzhledu KKzS. Bylo tedy potřeba vymyslet jiný název pro původní KKzS, aby mohlo vzniknout samostatné plemeno s vlastním standardem splňující původní vzhled KKzS. Byl zvolen název thajská kočka. Organizovaná záchrana thajské kočky začala v Evropě kolem roku 1950. Díky snaze o znovuzískání a zachování původního vzhledu byly do chovu zařazeny nejen jedinci připomínající nejvíce původní typ, ale i jiná plemena jako například britská kočka. Tím se typ kočky značně roztříštil. První standard plemene thajské kočky vznikl v roce 1990 pod WCF (World Cat Federation).

Funguje princip záchrany tohoto plemene ve světě?

Mnoho chovatelů bohužel nepochopilo záměr záchrany plemene a toto plemeno opět šlechtí a jde cestou trendu a poptávky na trhu. Znamená to, že se snaží o více barevných variant, než jsou čtyři základní (seal, blue, chocolate, lila), přirozeně se vyskytující v Thajsku. Dále se někteří chovatelé snaží, aby thajky měli dominantnější a tmavší, až fialové oko a v neposlední řadě i stavbu a tvar hlavy, vypadající více roztomile.

Jak probíhá záchrana plemene v rámci vaší chovatelské stanice?

Máme tu obrovskou výhodu, že máme kočku přímo z Thajska, která je i zakladatelkou naší chovatelské stanice. Snažíme se držet původního vzhledu, který nevylepšujeme, ale uchováváme. Velmi pečlivě vybíráme krevní linie, které nejsou zatížené šlechtěním a tím i možnou hrozbou dědičných nemocí od přikřížených plemen. Spolupracujeme pouze s chovateli, kteří k chovu přistupují stejně jako my. V praxi to znamená, že okruh potenciálních chovatelů ke spolupráci je velmi úzký. Máme to štěstí, že naši ideologii sdílí další dvě CHS v ČR: Dark Paws a Silky Talisman, se kterými vytváříme dlouhodobé chovatelské plány. Spolupráci mimo ČR musíme směřovat do Thajska a částečně do Ruska či Ukrajiny, kde nebyl trend KKzS šlechtit. Do budoucna plánujeme pořízení dalších chovných jedinců importovaných opět přímo z Thajska.

Co pro správný chov, a tedy záchranu, mohou udělat ostatní chovatelé koček?

Hlavně si uvědomit tři věci:

1) Proč chovají – kvůli záchraně plemene nebo pro vlastní zisk? Produkce koťat s průkazy původu na stejných jedincích stále dokola je finančně velmi výhodná, ale není to chov.

2) Chovají, nebo pouze produkují koťata s průkazem? Pokud z vrhu žádné kotě nepředčí své rodiče a není zařazeno do chovu, spojení rodičů nemá smysl opakovat. Vyráběním pouze mazlíků ničeho v chovu bohužel nedosáhnou a thajkám tak nijak nepomůžou.

3) Jaký typ chovají, jak moc se blíží tomu původnímu? Je zapotřebí snažit se do chovu přispět geneticky novými jedinci a podpořit původní typ plemene.

Jaký je běžný život thajských koček?

Thajky jsou velmi hravé a společenské. Pokud jsou ve smečce, vidíte neustálou interakci a péči. Nejsou příliš hlasité. Mají rády střední výšky, ale nikterak jim nevadí být i na zemi. Jsou schopné však z místa vyskočit i do výšky tří metrů díky svému osvalení a atletické stavbě těla. Pro člověka žijícího v domácnosti s thajkou není domov nikdy nudný a opuštěný. Thajky se obecně docela rády koupají, rády cestují a doprovází své páníčky na procházky, jsou-li tomu naučeny. Nejjednodušší je přirovnat jejich vztah k člověku ke vztahu člověka a psa. Thajky si sami vyberou svého stěžejního člověka, kterého doprovází po svůj život s láskou a věrností.

Je na odchovu thajských koček něco obtížného? Vážou se k tomu nějaké specifické aspekty?

Thajské kočky jsou hodně vázané na člověka, proto je celý proces chovu hodně pomalý, přeci jen nejde nakoupit dvacet nepříbuzných jedinců najednou. Je potřeba počítat s tím, že s vámi kočka zůstane více než patnáct let, z toho minimálně šest let bude v důchodu. Proto je důležité pečlivě zvážit, kdy je správný čas pořídit si dalšího člena rodiny.

Jako specifikum plemene bych možná zmínila, že každá kočka má vybraného svého pána, jak jsem již uvedla výše, takže když přijde například na porod, kočka chce rodit se svým klíčovým člověkem.

Jak reagovat například na specifické poptávky trhu?

Je důležité nepodlehnout tlaku poptávky a trendu, kdy po vás zájemci chtějí typ či zbarvení, které nepatří mezi původní a chovatelsky nedává smysl. Při setkání zájemců o koťátko se zvířaty necháváme, aby si kotě vybíralo svého majitele samo. Tím může vzniknout jedinečné pouto, které vydrží celý život. Bohužel ne každý zájemce to chápe nebo chce chápat, a proto si myslím, že někteří chovatelé tohle neřeší a prodají kotě jako mazlíčka komukoliv, kdo zaplatí. Tím však ničí nejen možnost vybudovat si se zvířetem úžasné pouto, ale současně i pověst thajek, protože nenastane ten úžasně popisovaný vztah a přijde zklamání.

Co je pro ně nejnebezpečnější?

Podle mě je to právě jejich vzhled a oddanost vůči člověku. Hodně lidí si thajskou kočku pořizuje pouze kvůli jejich vzhledu a už nedomýšlí, jak kočka bude trpět, pokud se rozhodnou ji dát pryč. Jinak na ně číhá nebezpečí asi jako na každou jinou kočku. Je třeba domýšlet a zajistit její bezpečnost v prostředí, ve kterém žije.

Je možné záchranu thajských koček (a tedy vaši chovatelskou stanici) nějak podpořit?

Určitě ano, hlavně osvětou. Je potřeba stále opakovat nejen základní věci, jako že by koťátka neměla z CHS odcházet nekastrovaná (zrovna u tohoto plemene to vyloženě svádí k množení), ale především poukazovat na rozdíly v typu a zdraví.

Také přízeň sponzorů je pro nás velmi důležitá, protože nám umožňuje použít ušetřené finanční prostředky na pořízení nových chovných jedinců, kde se ceny pohybují kolem 100.000 Kč.

Hodně pomůže, když si zájemci zjišťují informace o jednotlivých CHS a co daná stanice v ceně koťátka nabízí. Nejnižší ceny by často předčily naše, kdyby koťátkům byly poskytnuty stejně kvalitní vakcíny, odčervení, čipy, kastrace, testy rodičů a další.

Nejvíce nám pomáhají milující majitelé našich vykastrovaných jedinců, kteří nemohou být zařazeny do chovatelského programu. Bez nich by to nešlo, protože šťastný život našich miminek je pro nás jedním z nejdůležitějších faktorů v chovu a kdybychom ho nemohli zajistit, tak bychom nemohli chovat.

V neposlední řadě nám pomáhá ochota majitelů vykastrovaných koťátek účastnit se na výstavách. Ta je neocenitelná, protože jde o propagaci plemene a lidé se mohou dozvědět, jaké to je žít s thajkou v jedné domácnosti, která není chovatelskou stanicí. 

 

FOTO KREDIT: Jana Anastázie Kadlecová