Stejně jako lidé, i naši čtyřnozí miláčci mohou vykazovat nepříznivé reakce na některá krmiva nebo jejich složky. Ať už jim podáváme granule nebo je krmíme syrovým masem, vždy existuje riziko, že našim mazlíčkům nebude zvolený způsob stravování vyhovovat, jednoduše třeba proto, že jej nedokážou strávit. Jak tyto nepříznivé reakce na krmení rozpoznat a jak s nimi bojovat? Na to jsme se ptali veterinářky Veroniky Leisukové.
Co může způsobit nežádoucí reakci na krmivo u domácích mazlíčků?
Pojem nežádoucí reakce na krmivo je poměrně obecný. Spadají pod něj nejčastěji dva problémy, a sice potravní alergie a potravní intolerance. U potravní alergie je původ problému imunologický, jedná se totiž o hypersenzitivitu. V případě potravní intolerance se nejedná o imunologický problém. Klinicky jsou však oba stavy nerozlišitelné a řešitelné jsou oba stejně.
Jak se takové nežádoucí reakce mohou projevit?
Nejčastějšími projevy jsou projevy gastroenterologické či dermatologické. Taková zvířata mohou z dlouhodobého hlediska trpět omezeným růstem, hubnutím a zhoršeným zdravotním stavem, obecně hůře prospívají, mohou být nadměrně unavitelná. Mohou trpět zvracením a nebo průjmy, zvýšenou frekvencí kálení, flatulencí a meteorismem. Ze spektra dermatologických obtíží je nejčastějším klinickým příznakem svědivost, která je typicky nesezónní. Vyskytuje se celoročně především na hlavě, v meziprstí, v oblasti anální krajiny a podpaží. Dále trpí pacienti zvýšeným výskytem pyotraumatické dermatitidy (tzv. hot-spot), zhoršenou kvalitou srsti, vylysáváním, tvorbou různých kožních defektů, častými jsou také záněty zevního zvukovodu kvasinkového původu.
Co se týče alergií, jedná se o vrozené reakce nebo je mazlíčci získávají v průběhu života?
Pacienti se mohou narodit s vrozenou predispozicí, známou nejčastěji u různých plemen (např. WHWT, německý ovčák, labradoři a retrívři, ale i spousta dalších), ale alergické projevy a to, na jaké suroviny zvířata alergická jsou, se u nich rozvíjí až v průběhu života. Problémy se mohou objevit jak v útlém věku, tak u geriatrických pacientů.
Jak lze takové alergie léčit? Lze s nimi nějak bojovat?
Pro boj s potravinovými alergiemi existují speciální krmiva k tomu navržená a vyrobená výrobci krmiv a také eliminační dieta, kterou majitel sestavuje zvířeti sám. Krmiva ve formě granulí či konzerv obsahují hypoalergenní suroviny, a aby dieta správně fungovala, měly by bílkoviny v krmivu být tzv. hydrolyzované. Hydrolyzací se totiž rozbíjejí na jednotlivé stavební složky, které nedráždí imunitní systém v trávicím traktu a snižují či zcela potlačují rozvoj nežádoucí reakce na krmivo.
Zmínila jste se o eliminační dietě? Co si pod tímto pojmem můžeme představit?
Eliminační dietu může ve formě syrové či vařené stravy svému psovi jednoduše navrhnout kterýkoliv majitel. Spočívá v minimálně šestitýdenním podávání jednoho typu živočišné bílkoviny, přičemž efekt se hodnotí právě nejdříve za šest týdnů. Tak dlouho se totiž alergeny dříve podávaného krmiva mohou vylučovat z organismu pryč. Po té době, vyhovuje-li zdroj živočišných bílkovin, lze přidat na šest týdnů rostlinnou složku – například rýži – a ve zhodnocení efektu postupovat stejně. Ať už budete psovi podávat jakoukoliv variantu, je třeba dodržovat to, že pes bude dostávat po uvedenou dobu pouze a jen toto krmivo, bez jakýchkoliv přidaných dobrot a pamlsků, které často potlačují snahu majitele. Zcela vyloučeno je podávání jídla tzv. „od stolu“, určeného pro lidi.
Vyskytují se některé potravinové alergie u zvířat nyní častěji než v minulosti? Existuje prvek, na který jsou zvířata citlivější, než tomu bylo dřív?
Otázkou je, jak poznáme a z čeho lze usoudit, zda na něco zvířata trpí nyní více než dříve. Medicína se stále rozvíjí a posouvá kupředu a my, veterinární lékaři, se musíme neustále vzdělávat. Dříve byli pacienti s potravní alergií často zaměňováni například za pacienty primárně gastroenterologické či dermatologické, a proto mohly být potravní alergie tzv. poddiagnostikované, přestože tu nejspíše byly. Aktuálně mezi nejčastější alergeny můžeme zařadit suroviny, které se ve velké míře používají nebo používaly k výrobě krmiv. Jedná se o hovězí bílkovinu, mléčnou bílkovinu, kuřecí bílkovinu. Z rostlinných surovin nejčastěji sóju, pšenici, kukuřici a ječmen.
Vlci bývají ještě dnes hojně diskutovaným tématem a část obyvatel se stále na jejich přítomnost v našich lesích dívá negativně. Důvodem je fakt, že si na jejich výskyt během několika desítek let, kdy tu nežili, odvykli. Přitom mají tyto šelmy...
Suchá kůže dokáže potrápit i naše zvířecí parťáky. Než ji začneme léčit, je potřeba přijít na příčinu, což nemusí být úplně jednoduchý úkol. Jak se lupy u psů projevují, jaké mají příčiny a jak se jich šetrně zbavit?
Nepřítel je možná slabé slovo, vhodnější by zřejmě bylo říct rovnou zabiják. Tento vzácný druh klíštěte se pomalu šíří Českem a psy dokáže nakazit nemocí připomínající malárii.
Cestování samo o sobě pro některé znamená radost, ale i trochu stresu. Abych na nic nezapomněla a taky aby vše probíhalo podle plánu. Co když se ale na cestu vydám se svým malým kamarádem morčetem? Společně se podíváme, na co bychom neměli při...
O kočkách je známo, že se velmi rády vyhřívají na sluníčku. To ovšem neznamená, že jim nikdy není vedro a netýká se jich riziko přehřátí.
To, že se pro kočky a psy prodávají různé konzervy a granule, není jen marketingovým tahem. Obě šelmy mají své specifické výživové potřeby, které se v lecčems rozcházejí, a pokud jim krmivo prohodíte, velmi rychle začnou strádat.
V létě psům nehrozí jen přehřátí. Vysoké teploty mohou i popálit jejich tlapky, pokud je necháme chodit po rozpálených površích.
Vedle FIP a FIV je FeLV další smrtelné virové onemocnění koček. Často je nazýváno kočičí leukémií, protože právě ta je jedním z častých příznaků nemoci. Jak se jí vaše kočka může nakazit, jak to poznáte a jak ji léčit?
Abyssinian, neboli Habešská kočka, je krátkosrstá elegantní dáma se silnou osobností a historií sahající až do starého Egypta. Chce být právoplatným členem rodiny a jejího hustého a hedvábného kožíšku se nebudete moci nabažit.
Pokud hledáte společenské plemeno jako vyšité, už ho máte. Japonský chin totiž bere roli společníka jako své životní poslání. Tenhle minipsík je veselý, hravý a poslušný parťák pro děti i dospělé.
Chcete psovi dopřát to nejlepší, ale na trhu je tolik značek a druhů konzerv, že vám z toho jde hlava kolem? Přináším vám pár tipů, podle čeho vybírat, co by v konzervě chybět nemělo a co by se tam naopak nemělo vůbec ukázat.
Vztahy mezi kočkou a psem bývají všelijaké. Někteří jsou parťáci na život a na smrt, jiní úhlavní nepřátelé. Tady je příběh naší smečky, kterou si prošly všelijaké charaktery, ale vždy jsme se nějak sžili.
