Evropská krátkosrstá kočka má obyčejný vzhled, a navíc ne tak ustálenou povahu jako jiná plemena. Proto není ve světě nijak extra oblíbená, až na Skandinávii, kde si popularitu drží.
Toto plemeno vzhledem připomíná obyčejné domácí kočky, které můžete potkat na ulicích. Povolené barvy srsti jsou jen takzvané “přírodní”, to jsou černá, červená, želvovinová, modrá a krémová. Možné jsou i kombinace s bílými skvrnami, s bílou kresbou i čistě bílá.
Díky svému dosti obyčejnému vzhledu, barvě i podobnosti s britskou krátkosrstou kočkou a americkou krátkosrstou kočkou, tak nejsou tyto kočky tolik oblíbené jako jiná exotičtější plemena. Popularitu si drží v podstatě jen ve Skandinávii, kde jsou hojně chované.
Jsou to středně velké až velké kočky s robustním a dobře osvaleným tělem. Od obyčejných koček se liší prakticky jen ustálenými plemennými znaky a lepší srstí. Ta je krátká, pružná a lesklá. Péče o ni vám mimo dobu línání nezabere skoro žádný čas.
Povaha evropské krátkosrsté kočky není tak jednoznačná, jak tomu bývá u jiných plemen. Může za to fakt, že plemeno vzniklo z obyčejných domácích koček, které se od sebe povahou velmi liší. Mezi zástupci tohoto plemene tak najdete mazlivé pecivály i samotářské lovce.
Charakter se však ale do jisté míry dědí, a tak je u koťat možné ho celkem dobře předvídat podle jejich rodičů. Většina evropských krátkosrstých koček je ovšem přátelská. Dobře vycházejí s jinými kočkami i se psy. Jsou to inteligentní a hravé kočky. To mají společné stejně jako to, že jsou to zdravé a silné kočky. Skoro každá z nich je také schopná udržet váš domov nebo usedlost bez myší.
I když jde prakticky o obyčejnou domácí kočku, která se nevyjímá zajímavým vzhledem ani charakteristickými rysy, její čistokrevnost má stále své výhody. Máte jistotu, že kočka není zatížena žádnou dědičnou chorobou ani povahovou vadou, jako je například plachost nebo agrese.
Snad každý, kdo má doma psa, by chtěl mít jeho fotky, nejlépe pořízené vlastní rukou. Slíbila jsem vám proto sérii článků o focení psů, takže hurá do toho. S tím, jak zaujmout psa při focení, aby se hezky tvářil, jak ho na focení připravit, jak vybrat...
Itálii si pejskaři obecně dost chválí.
Sotva to začalo chodit, už to milovalo balóny. Ještě to nemělo tlamku dost velkou ani na golfový míček, ale odhodlaně se to snažilo zakousnout tenisák. To je celá Kulajda. Jenomže tahle zprvu roztomilá vášeň postupně přerostla v nepříjemný zlozvyk.
Houbařská sezóna začala, je na čase vyrazit do lesa a podívat se, jestli už rostou. Pokud máte jistotu, že vám pes neuteče za zvěří a že se nikde v okolí nepotulují myslivci s nabitými puškami, vezměte si ho na pomoc. Jestli utíká, zkuste ho nejprve...
Pokud cestujete, nemáte nikoho, kdo by byl ochotný pohlídat vám psa nebo kočku a hotel pro zvířata není to pravé pro vás, je tu ještě jedno řešení. Obyčejní lidé :) Takovým řešením jsem se pro Radku stala i já.
Ne vždy si můžete vzít psa s sebou na dovolenou a ne každý z nás má příbuzné nebo známé, kteří se nám o něho postarají. Jsou destinace, kam bych s sebou Kulajdu ani brát nechtěla, třeba kvůli nebezpečným parazitům nebo náročným podmínkám, jako jsou...
Zahrádky už ožily a všechen ten rybíz, jahody, ředkvičky a spousty dalších dobrot lákají nejen nás, ale i naše psy. Něco z naší sklizně jim prospívá a něco naopak vyloženě škodí. Připravila jsem pro vás stručný přehled toho, co by pes mohl v divočině...
Líbí se vám Kulajda na úvodní fotce tady na blogu? Mně moc. Hlavně proto, že si pokaždé, když ji vidím, vzpomenu na to divadýlko okolo.
Ať už se chystáte vyrazit kamkoli do zahraničí, před odjezdem vždy doveďte psa k veterináři, i když víte, že jste splnili základní požadavky pro cestování a de facto za hranice můžete. Mít v cestovním pasu čerstvé potvrzení o dobrém zdravotním stavu...
Všichni moc dobře víme, jak dovedou být třicetistupňová vedra nepříjemná. A teď si představte, že na sobě máte kožich a vaše tělo na všechno reaguje znatelně rychleji. Já bych v takovém počasí rozhodně nechtěla být v psí kůži. Zeptala jsem se pana...
Nevím, jak vy, ale já klíšťata prostě nesnáším. Miluju všechna zvířata včetně pavouků, hadů a škvorů, ale klíšťata prostě ne. Postrádají smysl. Možná že dřív žil nějaký živočišný druh, který se jimi živil, ale dnes už je ani nic nežere. Takže já důvody...
Já jsem se s vámi podělila o zážitky s Kulajdinou otravou, vy jste se zase podělili o svoje zkušenosti. Moc vám děkuji za rady. Napsala jsem i na jejich základě tento článek. Je určený nejen těm, kdo se starají o malé štěně, ale i ostříleným páníčkům s...
