Jak rozumět obsahu živin
V návaznosti na články Jak rozumět etiketě krmiv a Jak se vyznat v surovinách použitých v krmivu vám tentokrát stručně přiblížím požadavky kladené na uvádění živin obsažených v krmivu.
Evropská krátkosrstá kočka má obyčejný vzhled, a navíc ne tak ustálenou povahu jako jiná plemena. Proto není ve světě nijak extra oblíbená, až na Skandinávii, kde si popularitu drží.
Toto plemeno vzhledem připomíná obyčejné domácí kočky, které můžete potkat na ulicích. Povolené barvy srsti jsou jen takzvané “přírodní”, to jsou černá, červená, želvovinová, modrá a krémová. Možné jsou i kombinace s bílými skvrnami, s bílou kresbou i čistě bílá.
Díky svému dosti obyčejnému vzhledu, barvě i podobnosti s britskou krátkosrstou kočkou a americkou krátkosrstou kočkou, tak nejsou tyto kočky tolik oblíbené jako jiná exotičtější plemena. Popularitu si drží v podstatě jen ve Skandinávii, kde jsou hojně chované.
Jsou to středně velké až velké kočky s robustním a dobře osvaleným tělem. Od obyčejných koček se liší prakticky jen ustálenými plemennými znaky a lepší srstí. Ta je krátká, pružná a lesklá. Péče o ni vám mimo dobu línání nezabere skoro žádný čas.
Povaha evropské krátkosrsté kočky není tak jednoznačná, jak tomu bývá u jiných plemen. Může za to fakt, že plemeno vzniklo z obyčejných domácích koček, které se od sebe povahou velmi liší. Mezi zástupci tohoto plemene tak najdete mazlivé pecivály i samotářské lovce.
Charakter se však ale do jisté míry dědí, a tak je u koťat možné ho celkem dobře předvídat podle jejich rodičů. Většina evropských krátkosrstých koček je ovšem přátelská. Dobře vycházejí s jinými kočkami i se psy. Jsou to inteligentní a hravé kočky. To mají společné stejně jako to, že jsou to zdravé a silné kočky. Skoro každá z nich je také schopná udržet váš domov nebo usedlost bez myší.
I když jde prakticky o obyčejnou domácí kočku, která se nevyjímá zajímavým vzhledem ani charakteristickými rysy, její čistokrevnost má stále své výhody. Máte jistotu, že kočka není zatížena žádnou dědičnou chorobou ani povahovou vadou, jako je například plachost nebo agrese.
V návaznosti na články Jak rozumět etiketě krmiv a Jak se vyznat v surovinách použitých v krmivu vám tentokrát stručně přiblížím požadavky kladené na uvádění živin obsažených v krmivu.
Před časem jsem pro vás napsala článek o tom, že lovecký výcvik není nutně jen záležitostí myslivců, pak jsem se za vás zeptala Ireny Schneiderové, jaké to je být lovec začátečník, a teď přišel čas vyzpovídat skutečnou profesionálku – Silvii...
Antibiotika si rozhodně zaslouží naši vděčnost, ovšem pozor – všeho moc škodí. Měla by se užívat pouze s rozumem, v opodstatněných případech a správným způsobem. To ale neznamená, že byste se jich měli obávat. Jen je dobré vědět o nich něco víc....
Posoudit kvalitu krmiva pouze ze seznamu surovin není pro běžného chovatele snadné. Chce to nejen rozumět názvům konkrétních surovin a pochopit, co přesně tyto názvy znamenají, ale současně být schopný odhalit i občasné drobné „triky“ některých výrobců.
V podzimních měsících stejně jako nás i psy trápí různá infekční onemocnění způsobující kašel. Tyto infekce mají mezi chovateli spoustu názvů, mezi nimi je i psí chřipka, ale ve skutečnosti se přímo o chřipku nikdy nejedná. Pro příznaky uvedené níže v...
Kdy dělají psi nejvtipnější obličeje? Většinou když běží, že ;) A protože snad každý má rád vtipné fotky svého psa, podíváme se dnes na tuto „disciplínu“ zblízka s fotografem Lukášem Skalickým.
Už jsem měla možnost navštívit mnoho domácností a nešlo si nevšimnout, že některé se potýkají s chomáči chlupů poletujícími po podlaze a přistávajícími všude, kde se dá. Někdo však tento boj vyhrává, zatímco jiný naopak – přitom stačí řídit se...
Nejlepší z cest, jak odhadnout kvalitu krmiva, je přečíst si pečlivě jeho etiketu. Jaké náležitosti musí mít, je pevně dané zákonem, ale i tak se ji někteří výrobci snaží poupravit ve vlastní prospěch. V následujícím textu se dozvíte, jak etiketu...
Nakrmit psa rozhodně není totéž jako nakrmit kočku. A nejde jen o to, komu je snazší se jídlem zavděčit. Složení jejich krmiv a rituály krmení se v mnohém liší. O nejzásadnějších rozdílech jsem si popovídala s odborníkem na výživu Ing. Martinem Kvášem:
Podzim je asi nejfotogeničtější roční období, proto jsem požádala Lukáše Skalického, aby se s fanoušky Britu podělil o svoje bohaté zkušenosti se zachycováním psů uprostřed barevného listí. Tady jsou jeho postřehy:
Že vlk a pes nejsou stejní, je známá věc a leckdo by si řekl, že už není potřeba ji dál „rozmazávat“. Mě osobně ale sledování oněch drobných nuancí, které je dělají jiným druhem po psychické stránce, zkrátka baví. Díky výzkumům, které provádějí dámy...
Jel jsem s Michalem a bylo to fajn, jelikož řídil tam i zpět (samozřejmě nejen kvůli tomu). Není vůbec špatný se nechat vozit. To z práce fakt neznám.