V Choceradech na Berounsku se na ploše jednoho a půl hektaru rozkládá Les psích duší. Tento unikátní projekt má posloužit přírodě i lidem, kterým odešel čtyřnohý člen rodiny.
Za Lesem psích duší stojí občanské sdružení stejného názvu. Jde o projekt, který nemá v celé Evropě obdoby. Prvotně šlo jen o přání kynoložky a organizátorky projektu Evy Slivanské, zachránit kus přírody, která ji energeticky učarovala podobně, jako historie tohoto místa. Rychle se ale zrodila myšlenka projektu a les psích duší začal pomalu dostávat svou podobu.
Tento prostor má fungovat jako jakési klidné místo, kam mohou lidé chodit vzpomínat na svého zesnulého čtyřnohého parťáka. I když dnes už fungují i zvířecí hřbitovy, někdo má mazlíka i doma v urničce, stále je víceméně zvykem nechat tělíčko u veterináře.
V Lesu psích duší můžete svému čtyřnohému členu rodiny, který odešel, zasadit strom a případně ho i osadit cedulkou se jménem a daty mazlíka. Nepleťte si ale místo s klasickým hřbitovem, pochovávat těla tu povoleno není. Nenechte se zmást jménem, strom tu můžete zasadit i kočce nebo jinému zvířátku, pár jich je tu už vysazeno třeba křečkům. Jeden ze stromů je zde dokonce věnovaný i všem lidem s roztroušenou sklerózou. Jen je třeba zvolit správný druh stromu, kterému se tu bude dařit. Podporována je výsadba jakéhokoli listnáče, který je u nás běžně vidět ve volné přírodě.
Ačkoli jde o soukromý pozemek, otevřený je všem lidem, kteří tu mohou trávit svůj čas, procházet se, venčit psa nebo si chodit zavzpomínat na odešlé kamarády. Vysazení stromku byste však neměli dělat na vlastní pěst, ale předem kontaktovat sdružení a domluvit se s ním. Následnou péči o zeleň po vysazení jako je zálivka, ochranu a ošetření stromku pak už přebírá samo občanské sdružení.
Už jste někdy v Lesu psích duší byli, nebo tam dokonce vysadili za svého kamaráda strom? Já se tam budu muset co nejdříve podívat, myšlenka projektu mě oslovila a jsem zvědavá, jakou náladu bude místo šířit.
Vlci bývají ještě dnes hojně diskutovaným tématem a část obyvatel se stále na jejich přítomnost v našich lesích dívá negativně. Důvodem je fakt, že si na jejich výskyt během několika desítek let, kdy tu nežili, odvykli. Přitom mají tyto šelmy...
Suchá kůže dokáže potrápit i naše zvířecí parťáky. Než ji začneme léčit, je potřeba přijít na příčinu, což nemusí být úplně jednoduchý úkol. Jak se lupy u psů projevují, jaké mají příčiny a jak se jich šetrně zbavit?
Nepřítel je možná slabé slovo, vhodnější by zřejmě bylo říct rovnou zabiják. Tento vzácný druh klíštěte se pomalu šíří Českem a psy dokáže nakazit nemocí připomínající malárii.
Cestování samo o sobě pro některé znamená radost, ale i trochu stresu. Abych na nic nezapomněla a taky aby vše probíhalo podle plánu. Co když se ale na cestu vydám se svým malým kamarádem morčetem? Společně se podíváme, na co bychom neměli při...
To, že se pro kočky a psy prodávají různé konzervy a granule, není jen marketingovým tahem. Obě šelmy mají své specifické výživové potřeby, které se v lecčems rozcházejí, a pokud jim krmivo prohodíte, velmi rychle začnou strádat.
Vedle FIP a FIV je FeLV další smrtelné virové onemocnění koček. Často je nazýváno kočičí leukémií, protože právě ta je jedním z častých příznaků nemoci. Jak se jí vaše kočka může nakazit, jak to poznáte a jak ji léčit?
Abyssinian, neboli Habešská kočka, je krátkosrstá elegantní dáma se silnou osobností a historií sahající až do starého Egypta. Chce být právoplatným členem rodiny a jejího hustého a hedvábného kožíšku se nebudete moci nabažit.
Pokud hledáte společenské plemeno jako vyšité, už ho máte. Japonský chin totiž bere roli společníka jako své životní poslání. Tenhle minipsík je veselý, hravý a poslušný parťák pro děti i dospělé.
Chcete psovi dopřát to nejlepší, ale na trhu je tolik značek a druhů konzerv, že vám z toho jde hlava kolem? Přináším vám pár tipů, podle čeho vybírat, co by v konzervě chybět nemělo a co by se tam naopak nemělo vůbec ukázat.
Vztahy mezi kočkou a psem bývají všelijaké. Někteří jsou parťáci na život a na smrt, jiní úhlavní nepřátelé. Tady je příběh naší smečky, kterou si prošly všelijaké charaktery, ale vždy jsme se nějak sžili.