Orientálky se vzhledem i charakterem velmi podobají siamkám. Tyto elegantní kočky se hodí pro extroverty, co hledají společníka na 100%. O jejich přítomnosti totiž vždy víte a případný nedostatek pozornosti vám jistě dají najevo.
Orientálka je vzhledem i povahou velmi podobná siamské kočce. Rozdíl mezi nimi je hlavně v barvě srsti a barvě očí - u orientálních krátkosrstých koček nenalezneme zbarvené odznaky typické pro siamské kočky, a na místo modrých očí mají smaragdově zelené.
Orientální krátkosrstá kočka je výsledkem křížení siamek s neušlechtilými domácími kočkami a jinými plemeny. Kolem roku 1950 totiž zejména angličtí chovatelé zatoužili po siamkách bez jejich typických odznaků. Díky velkému množství překřižovaných koček, se orientálky vyskytují v mnoha barvách a kresbách, vyjma siamského (himalájského) zbarvení. Najdeme je tedy v plných barvách, s náznakem kresby, s plnou kresbou i želvovinové, vždy v mnoha barevných varietách.
Jak už bylo řečeno, povahou se dají orientálky přirovnat k siamkám. Někteří říkají, že ta orientální je méně hlučná, ale nemusí tomu tak být vždy. Dobře vycházejí s ostatními kočkami i se psy, velmi dobrý vztah navazují s dětmi. Orientálky jsou velmi sociální kočky, které snášejí samotu opravdu velmi špatně. Pokud tedy lidští členové její smečky tráví většinu dne mimo domov, měla by mít k sobě alespoň kočičí společnost. Jinak by se mohla i pomalu usoužit a svou nespokojenost by pravděpodobně dala najevo demolicí domácnosti nebo nečistotností.
Ruku v ruce se společenskou náturou jde i jejich záliba v mazlení a hlazení. Nedostatek pozornosti si dokáží vynucovat, odbýt se moc nedají. Do vysokého věku zůstávají hravé a díky své vysoké inteligenci se poměrně rychle dokáží naučit i různé kousky. Mezi jejich oblíbené hry patří třeba aportování kuliček. Líbí se jim divoké hry, takže na ně nemusíte být při hraní zrovna opatrní, nějaké to šťouchnutí vydrží.
V centru pozornosti chtějí orientálky být i před vašimi návštěvami, které podrobí důkladné inspekci a dají jim poznat i něco z jejich neodbytnosti. Jsou i dosti zvědavé, což v kombinaci s jejich inteligencí může vést i k nepříjemnostem. Rychle přijdou na to, jak se pouští voda z kohoutku nebo otevírají dvířka s pamlsky.
Jak je vidno, o orientálních kočkách v domácnosti vždy víte. Nehodí se proto moc pro ty, co si váží svého klidu nebo tráví většinu času mimo domov. Lásku, která jim je dána, ale dokáží dvojnásobně oplatit.
Sotva to začalo chodit, už to milovalo balóny. Ještě to nemělo tlamku dost velkou ani na golfový míček, ale odhodlaně se to snažilo zakousnout tenisák. To je celá Kulajda. Jenomže tahle zprvu roztomilá vášeň postupně přerostla v nepříjemný zlozvyk.
Houbařská sezóna začala, je na čase vyrazit do lesa a podívat se, jestli už rostou. Pokud máte jistotu, že vám pes neuteče za zvěří a že se nikde v okolí nepotulují myslivci s nabitými puškami, vezměte si ho na pomoc. Jestli utíká, zkuste ho nejprve...
Pokud cestujete, nemáte nikoho, kdo by byl ochotný pohlídat vám psa nebo kočku a hotel pro zvířata není to pravé pro vás, je tu ještě jedno řešení. Obyčejní lidé :) Takovým řešením jsem se pro Radku stala i já.
Ne vždy si můžete vzít psa s sebou na dovolenou a ne každý z nás má příbuzné nebo známé, kteří se nám o něho postarají. Jsou destinace, kam bych s sebou Kulajdu ani brát nechtěla, třeba kvůli nebezpečným parazitům nebo náročným podmínkám, jako jsou...
Zahrádky už ožily a všechen ten rybíz, jahody, ředkvičky a spousty dalších dobrot lákají nejen nás, ale i naše psy. Něco z naší sklizně jim prospívá a něco naopak vyloženě škodí. Připravila jsem pro vás stručný přehled toho, co by pes mohl v divočině...
Líbí se vám Kulajda na úvodní fotce tady na blogu? Mně moc. Hlavně proto, že si pokaždé, když ji vidím, vzpomenu na to divadýlko okolo.
Ať už se chystáte vyrazit kamkoli do zahraničí, před odjezdem vždy doveďte psa k veterináři, i když víte, že jste splnili základní požadavky pro cestování a de facto za hranice můžete. Mít v cestovním pasu čerstvé potvrzení o dobrém zdravotním stavu...
Všichni moc dobře víme, jak dovedou být třicetistupňová vedra nepříjemná. A teď si představte, že na sobě máte kožich a vaše tělo na všechno reaguje znatelně rychleji. Já bych v takovém počasí rozhodně nechtěla být v psí kůži. Zeptala jsem se pana...
Nevím, jak vy, ale já klíšťata prostě nesnáším. Miluju všechna zvířata včetně pavouků, hadů a škvorů, ale klíšťata prostě ne. Postrádají smysl. Možná že dřív žil nějaký živočišný druh, který se jimi živil, ale dnes už je ani nic nežere. Takže já důvody...
Já jsem se s vámi podělila o zážitky s Kulajdinou otravou, vy jste se zase podělili o svoje zkušenosti. Moc vám děkuji za rady. Napsala jsem i na jejich základě tento článek. Je určený nejen těm, kdo se starají o malé štěně, ale i ostříleným páníčkům s...
Jestli se letos chystáte na dovolenou k moři, tak vám zaprvé závidím a zadruhé pro vás mám pár užitečných pejskařských rad:
Vážně, není. Kulajdu sprchuji bez boje a naučím to i vás.
