Orientálky se vzhledem i charakterem velmi podobají siamkám. Tyto elegantní kočky se hodí pro extroverty, co hledají společníka na 100%. O jejich přítomnosti totiž vždy víte a případný nedostatek pozornosti vám jistě dají najevo.
Orientálka je vzhledem i povahou velmi podobná siamské kočce. Rozdíl mezi nimi je hlavně v barvě srsti a barvě očí - u orientálních krátkosrstých koček nenalezneme zbarvené odznaky typické pro siamské kočky, a na místo modrých očí mají smaragdově zelené.
Orientální krátkosrstá kočka je výsledkem křížení siamek s neušlechtilými domácími kočkami a jinými plemeny. Kolem roku 1950 totiž zejména angličtí chovatelé zatoužili po siamkách bez jejich typických odznaků. Díky velkému množství překřižovaných koček, se orientálky vyskytují v mnoha barvách a kresbách, vyjma siamského (himalájského) zbarvení. Najdeme je tedy v plných barvách, s náznakem kresby, s plnou kresbou i želvovinové, vždy v mnoha barevných varietách.
Jak už bylo řečeno, povahou se dají orientálky přirovnat k siamkám. Někteří říkají, že ta orientální je méně hlučná, ale nemusí tomu tak být vždy. Dobře vycházejí s ostatními kočkami i se psy, velmi dobrý vztah navazují s dětmi. Orientálky jsou velmi sociální kočky, které snášejí samotu opravdu velmi špatně. Pokud tedy lidští členové její smečky tráví většinu dne mimo domov, měla by mít k sobě alespoň kočičí společnost. Jinak by se mohla i pomalu usoužit a svou nespokojenost by pravděpodobně dala najevo demolicí domácnosti nebo nečistotností.
Ruku v ruce se společenskou náturou jde i jejich záliba v mazlení a hlazení. Nedostatek pozornosti si dokáží vynucovat, odbýt se moc nedají. Do vysokého věku zůstávají hravé a díky své vysoké inteligenci se poměrně rychle dokáží naučit i různé kousky. Mezi jejich oblíbené hry patří třeba aportování kuliček. Líbí se jim divoké hry, takže na ně nemusíte být při hraní zrovna opatrní, nějaké to šťouchnutí vydrží.
V centru pozornosti chtějí orientálky být i před vašimi návštěvami, které podrobí důkladné inspekci a dají jim poznat i něco z jejich neodbytnosti. Jsou i dosti zvědavé, což v kombinaci s jejich inteligencí může vést i k nepříjemnostem. Rychle přijdou na to, jak se pouští voda z kohoutku nebo otevírají dvířka s pamlsky.
Jak je vidno, o orientálních kočkách v domácnosti vždy víte. Nehodí se proto moc pro ty, co si váží svého klidu nebo tráví většinu času mimo domov. Lásku, která jim je dána, ale dokáží dvojnásobně oplatit.
Ať už se chystáte vyrazit kamkoli do zahraničí, před odjezdem vždy doveďte psa k veterináři, i když víte, že jste splnili základní požadavky pro cestování a de facto za hranice můžete. Mít v cestovním pasu čerstvé potvrzení o dobrém zdravotním stavu...
Všichni moc dobře víme, jak dovedou být třicetistupňová vedra nepříjemná. A teď si představte, že na sobě máte kožich a vaše tělo na všechno reaguje znatelně rychleji. Já bych v takovém počasí rozhodně nechtěla být v psí kůži. Zeptala jsem se pana...
Nevím, jak vy, ale já klíšťata prostě nesnáším. Miluju všechna zvířata včetně pavouků, hadů a škvorů, ale klíšťata prostě ne. Postrádají smysl. Možná že dřív žil nějaký živočišný druh, který se jimi živil, ale dnes už je ani nic nežere. Takže já důvody...
Já jsem se s vámi podělila o zážitky s Kulajdinou otravou, vy jste se zase podělili o svoje zkušenosti. Moc vám děkuji za rady. Napsala jsem i na jejich základě tento článek. Je určený nejen těm, kdo se starají o malé štěně, ale i ostříleným páníčkům s...
Jestli se letos chystáte na dovolenou k moři, tak vám zaprvé závidím a zadruhé pro vás mám pár užitečných pejskařských rad:
Vážně, není. Kulajdu sprchuji bez boje a naučím to i vás.
Už jsem tady zmiňovala, jak mi jeden veterinář řekl, že v Praze je víc pohotovostí pro zvířata, než pro lidi. Prolétla jsem internet a udělala pro vás seznam nejen pražských nonstop ambulancí seřazený abecedně podle jednotlivých měst z různých koutů...
Už jsem tu jednou naťukla, že beru Kulajdu s sebou do kina. Dělám to jednoduše proto, že nechci, aby celé dny trávila zavřená v bytě a myslela na hlouposti (jako jsou například vymyšlená štěňátka). Když venku prší a ani jedné z nás se nechce běhat v...
Zase jednou jsem se dozvěděla něco nového. Vy jste věděli, že pitbul vlastně vůbec není uznané plemeno?
Vzpomínám si, že když jsme si pořizovali první z našich koček, britskou modrou, chtěli jsme, aby zůstala tak světle stříbrná, jak se narodila. Chovatelka nám tehdy prozradila, že krmiva s mořskou řasou podporují tu správnou tmavě modrou barvu srsti...
Není zas tak neobvyklé, že v období dospívání změní váš pes barvu. Jenomže co když váš dospělý pes přijde domů s barevným přelivem?
Mnozí z vás jistě zaznamenali, že 22. 5. 2014 se v Senátu konala evropská konference Stát a ochrana zvířat. Pořádala ji místopředsedkyně Senátu Miluše Horská. K ústřednímu tématu psích množíren se vyjádřila jasně:
