Jestli jste četli můj článek o tom, jak se Kulajda otrávila, víte, že vám dlužím pokračování.
Jestli jste četli můj článek o tom, jak se Kulajda otrávila, víte, že vám dlužím pokračování.
Veterinář ji prohlédl a potvrdil mi, že je intoxikovaná. Dostala jsem pro ni prášky a následující den jsem měla na kontrolu donést vzorek ranní moči, pokud by se mi to povedlo. Nepovedlo se.
Ani s těmi léky to nebylo jednoduché, ale o tom vám napíšu jindy. Ráno už naštěstí Kulajda vypadala o poznání lépe. Předvedla se panu doktorovi v plné síle. Po píchnutí dalších dvou injekcí histericky vyváděla, takže jsme oba, já i doktor, uznali, že z nejhoršího je venku. V podobných chvílích si vždycky říkám: Je stokrát lepší, když mě zlobí, než když je jí zle a na lumpárny se nezmůže.
„Ještě jí čtyři dny dávejte tyhle prášky – pomůžou vyčistit ledviny a játra. Už ji nakrmte, ale ať má jen netučnou dietu. Nejlíp jen rejži a uvařený kuřecí maso. Možná trochu vařený kořenový zeleniny. Ale rozhodně nic tučnýho, slanýho ani kořeněnýho. Nesmíte teď její trávicí trakt ničím zatěžovat. A nelekejte se, kdyby měla žlutý bobky. To je úplně normální, když jí světlé maso místo granulí. Mrkev samozřejmě taky barví do žlutooranžova. Kdyby se to nezlepšilo, měla průjem, jinak barevnou stolici nebo zvracela, tak zase přijďte.“
Znovu už jsme na veterinu nemusely. Třetí den byla Kulajda v pořádku, vypadala a chovala se jako normálně. Ale udržet ji na tak přísné dietě šlo jedině s náhubkem. Od otravy ho nosí na každé procházce, protože jsem ještě nepřišla na jiný způsob, jak ji nebezpečného zlozvyku pojídání odpadků a podobných věcí na ulici zbavit. Jestli víte, jak na to, poraďte mi prosím, budu vám vděčná!
Už několikrát jsem se setkala s tvrzením, že chůze ze schodů může být pro štěňata, a pro malá plemena i v dospělosti, nezdravá. Prý je náročná pro jejich páteř a může způsobit trvalé následky zapříčiněné skřípnutým nervem, zablokovaným obratlem a tak...
Podzim a línání přicházejí ruku v ruce. Výměna srsti se ale u psů změnila v závislosti na jejich soužití s člověkem. Může se zdát, že probíhá celý rok nebo naopak téměř vůbec. A snadno ji lze zaměnit i s nemocí. Pokud se vám zdá, že se letošní...
Vycvičit loveckého psa můžete, i když s ním na skutečný hon třeba nikdy nevyrazíte. Je to zábavný způsob výchovy a navíc v přírodě. O svých začátcích mi vyprávěla Irena Schneiderová, hrdá majitelka německé krátkosrsté ohařky Arlety. Když začala působit...
Život v teráriu může být pro hlodavce dokonce příjemnější než „divočina“. Zvlášť pokud uděláte všechno pro jejich spokojenost – to se týká i péče o jejich sociální vyžití. Ne všechny druhy hlodavců žijí ve volné přírodě o samotě a bez vhodné...
Prvního psa, Dixiho, jsem si pořídila s bývalým přítelem ještě na střední škole. Bylo to jedno z těch horších rozhodnutí v mém životě. Ani jeden z nás toho o psech moc nevěděl a o Dixiho jsme se starali dost podobně, jako o sebe – roztržitě a...
Lovecký výcvik může být tou správnou cestou pro vašeho psa, aniž byste byli myslivec nebo měli zalíbení ve zbraních. Můžete být dokonce i zapřisáhlý vegetarián. Pokud bydlíte v přírodě a bojíte se, že by váš pes mohl prohánět zvěř jako divý, díky...
Někteří lidé považují soužití psa a hlodavce za nesmysl. Já se jim ani nedivím, vždyť jsme vyšlechtili plemena přímo za účelem lovu hlodavců. Z toho plyne obava, že pes bude chtít každé drobné domácí zvířátko ulovit. To ale vůbec nemusí být pravda –...
Tančení se psem není pro každého. Nejde ale jen o velikost nebo rasu pejska, záleží hlavně na tom, jak jste pilní vy sami. Potvrdila by vám to i Vanda Gregorová, která své psy dovedla k mnohým oceněním za dogdancing. Její čivava Roxy a australský ovčák...
Psi si podzim vychutnávají, ať už se válí v listí nebo v blátě. Jejich majitelé si ho užívají o poznání méně – po příchodu z procházky je dost často místo pohodičky s nohama nahoře čeká koupání, sušení a v některých případech i trocha zápasení. Pokud...
„Bude z něj ohromný pes, tak musí hodně jíst a hodně běhat.“ To si řekne nejeden čerstvý majitel velkého plemene. Opak je ale pravdou.
Nedávno jsem se setkala s člověkem, který pronesl, že kočku by doma mít nechtěl, protože se na rozdíl od psa nedá vychovat. S tímhle názorem rozhodně nemůžu souhlasit.
Není ani tak hrozné, když vám pes zmokne, jako když zůstane mokrý. Na možná rizika jsem se zeptala MVDr. Jana Šímy.
