Mistrovství světa FCI IPO Švédsko – závěr
Naposledy tímto zdravím všechny ty, kteří drželi pěsti českému týmu – moc všem děkujeme!
Jestli jste četli můj článek o tom, jak se Kulajda otrávila, víte, že vám dlužím pokračování.
Jestli jste četli můj článek o tom, jak se Kulajda otrávila, víte, že vám dlužím pokračování.
Veterinář ji prohlédl a potvrdil mi, že je intoxikovaná. Dostala jsem pro ni prášky a následující den jsem měla na kontrolu donést vzorek ranní moči, pokud by se mi to povedlo. Nepovedlo se.
Ani s těmi léky to nebylo jednoduché, ale o tom vám napíšu jindy. Ráno už naštěstí Kulajda vypadala o poznání lépe. Předvedla se panu doktorovi v plné síle. Po píchnutí dalších dvou injekcí histericky vyváděla, takže jsme oba, já i doktor, uznali, že z nejhoršího je venku. V podobných chvílích si vždycky říkám: Je stokrát lepší, když mě zlobí, než když je jí zle a na lumpárny se nezmůže.
„Ještě jí čtyři dny dávejte tyhle prášky – pomůžou vyčistit ledviny a játra. Už ji nakrmte, ale ať má jen netučnou dietu. Nejlíp jen rejži a uvařený kuřecí maso. Možná trochu vařený kořenový zeleniny. Ale rozhodně nic tučnýho, slanýho ani kořeněnýho. Nesmíte teď její trávicí trakt ničím zatěžovat. A nelekejte se, kdyby měla žlutý bobky. To je úplně normální, když jí světlé maso místo granulí. Mrkev samozřejmě taky barví do žlutooranžova. Kdyby se to nezlepšilo, měla průjem, jinak barevnou stolici nebo zvracela, tak zase přijďte.“
Znovu už jsme na veterinu nemusely. Třetí den byla Kulajda v pořádku, vypadala a chovala se jako normálně. Ale udržet ji na tak přísné dietě šlo jedině s náhubkem. Od otravy ho nosí na každé procházce, protože jsem ještě nepřišla na jiný způsob, jak ji nebezpečného zlozvyku pojídání odpadků a podobných věcí na ulici zbavit. Jestli víte, jak na to, poraďte mi prosím, budu vám vděčná!
Naposledy tímto zdravím všechny ty, kteří drželi pěsti českému týmu – moc všem děkujeme!
Mezi malým a velkým zvířetem je znatelný rozdíl, to dá rozum. Občas si to ale neuvědomíme a krmíme všechny psy stejně jako sebe, velikost, nevelikost. Jenomže bišonek vyžaduje zcela jiný způsob stravování, než třeba vlčák, a jeho potřebám je při volbě...
Včerejší ne úplně ideální den jsme hodili za hlavu a do soboty vstoupili s novými očekáváními a nadějemi. Ráno v 6.54 měla poslušnost Míša Kuncová, a tak jsme posbírali síly, vypotáceli se z vyhřátých postelí a jeli jí fandit na stadion. Studené ráno...
Pokud budeme vzpomínat na páteční den na Mistrovství světa ve Švédsku, tak asi jako na smolný, poznamenaný především stopami Petra Foltyna a Jirky Čejky. Bohužel Péťův Auzzy dostal 45 bodů, Jirka 0, nicméně postupně…
Na stopách mi bude stačit „tolik a tolik“, slyšela jsem sem tam z našeho týmu v předchozích dnech. Ovšem to ještě všichni počítali s hlínou, resp. uvláčenou podmítkou, a tak hypotetické odhady závodníků nebyly nijak nereálné. Ovšem skutek utek aneb...
Středa byla prvním dnem, kdy už se toho opravdu hodně dělo. A začala pro mne telefonátem z kanceláře závodu, že se mění program, a to posunem zkušebního psa na 14.30 a porady vedoucích týmu na 15.30. Čekala jsem, kdy se co dalšího ještě změní, nicméně...
Zase jednou jsem narazila na něco nového. Slyšeli jste někdy o „domestikačním syndromu“? Jestli ne, můžete si přečíst aspoň můj stručný překlad článku, ze kterého tuto informaci mám.
Včera jsem zmiňovala, že k nám má večer přijet na návštěvu slovenský tým, a tak se i stalo. Takže jsme sestěhovali stoly z teras, usadili se okolo nich, nachystali něco dobrého k jídlu a k tomu si nalili dobré pití. Vašek Kejř mě požádal, ať dojdu do...
Druhá noc na švédských matracích už byla pro některé členy naší výpravy malinko neklidnější, jednak za to mohou příliš měkké matrace, a pak se nám začíná krátit čas do samotného závodu... Nicméně atmosféra je stále uvolněná a pohodová. Dnes jsem s...
Konečně jsme se s Lukášem prokousali nezbytnými technickými základy focení a můžeme se věnovat postřehům z praxe psího fotografa. Někteří psi se fotí sami, s jinými je to trochu těžší. Lukáš pro vás napsal, jak hodnotí své modely on (a předpokládám, že...
Je to tu! V pátek vyvrcholily poslední naše přípravy na cestu, dostali jsme s sebou skvělé dárky od sponzorů, zadali kódy do navigace, přestěhovali své životně důležité věci do aut a – v sobotu ráno konečně cesta do švédského Malmö, kynologické Mekky...
Taky to vašemu psovi tolik chutná? A smutně kouká? A nezaslouží si jíst pořád dokola to samé? A proto dostane něco dobrého tu z ledničky, tu pod stolem? Jeden lichý argument za druhým. Jediný důvod, proč pořád dokola slyšíme, že se to nemá, je ten, že...