Portréty oblíbených plemen doma i ve světě: Barmská kočka

Barmu poznáte hlavně podle její hedvábné srsti s krásným, hlubokým leskem a typickými znaky barvy, které se u žádného jiného plemene nevyskytují. Kromě lesklého kožíšku se toto plemeno vyznačuje i skvělým charakterem, který z těchto koček dělá bezvadné společníky.

O kočkách se zářící hnědou srstí se zmiňují již rukopisy starého Thajska kolem roku 1700. Plemeno v té době nazývali “Supalak” nebo “Thong Daeng”. Z Barmy byla první kočka tohoto zvláštního zbarvení vyvezena roku 1930 do San Francisca. Dostala jméno Wong Mau a stala se zakladatelkou plemene.

Od jiných plemen se barmská kočka odlišuje především speciálním rozdělením barev. Její základní barva totiž vykazuje pro ni typický postup intenzity. Na hlavě, ocasu a končetinách je její odstín o něco tmavší než na těle. Může za to tzv. “gen pro barmské ředění”. V posledních letech se barmské kočky využívají k vytvoření nového plemene - burmilly, stříbřitě zbarvené kočky barmského typu.

Kromě úžasné srsti má barma i neodolatelnou povahu. Je klidná, neskutečně milá a přítulná. Společnost naprosto miluje, a navíc je to pěkný zvědavec. Kontakt s lidmi je pro ni nesmírně důležitý. Klidně za vámi bude celý den chodit a vyskočí vám do klína kdykoli si sednete. Většina barmských koček má i velmi silně vyvinuté sociální cítění. K bitkám mezi nimi dochází jen velice zřídka a matky svá koťata provázejí až do dospělosti.

Jsou to výborní společníci, díky své vyrovnanosti a hravosti skvěle vycházejí se psy i s malými dětmi. Jejich pořízení si ale rozmyslete, pokud většinu dne trávíte mimo domov. Samota je pro tyto krasavce opravdu trýznivá. Pokud ale máte tu čest být těmto kočkám společníky, máte opravdu štěstí. Pohled na ně je pastva pro oči. A to nejen pro jejich krásný kožíšek, ale i pro vnitřní klid a harmonii, které z nich vyzařují. Navíc jsou to velmi inteligentní bytosti a nudit se s nimi určitě nebudete. Hravé zůstávají do vysokého věku a díky své chytrosti dokáží být čas od času i pěkně svéhlavé.

Nejčastěji barmu potkáte v hnědé a čokoládové barvě, vyskytují se ale už i modré, lilové, čokoládové, skořicové a další barevné variety. Koťata se navíc rodí o dost světlejší. Než získají svou konečnou barvu a lesk srsti, může to trvat i dva roky.

Když jsem na návštěvě u přátel vlastnících tuhle kočičí nádheru, nemůžu se na ni vynadívat. Ten lesk srsti a hloubka barvy! Navíc opravdu vypadá, jako by se zrovna probrala z meditace. A proti tomu mému vřeštidlu má barma naprosto tichý, jemný hlásek.


 

Související články

Kousnout může každý

Z médií často slýcháme, že pes napadl dospělého člověka či dítě. Bohužel se občas stává, že i dobře vycvičený pes kousne a většinou nerad. V souvislosti s tímto tématem je velmi důležité si uvědomit, že majitel psa nese zodpovědnost za jakékoliv jeho...

Psí kusy aneb kdy začít se cvičením – Díl 1

Psi jsou často velmi hravá a energická zvířata. My se pak během jejich života stáváme svědky nikdy nekončící show plné psích kusů. Jak je to ale s jejich výcvikem? Kdy začít a je to vůbec nutné? Na tyto a více dotazů jsme vyzpovídali odborníka na...

Psychologická typologie psů

Přemýšleli jste někdy nad tím, jestli je váš pes melancholik, cholerik, sangvinik nebo flegmatik? Stejně jako u lidí, i u psů existují různé typy povah. Psi se liší nejen rasou, velikostí, srstí a zbarvením, ale také svým temperamentem. Co z toho...

Armáda potkanů

Jsou malí, hbití, čistotní, velmi inteligentní a přátelští a patří mezi oblíbené hlodavce k chovu doma. Řeč je o potkanech. Ten, kdo měl nebo má doma potkana, ví, že s ním nudu rozhodně nezažil. Věděli jste ale, že potkani mohou být i nesmírně užiteční...

Škrabadla pro kočky?

Kočky jsou nezávislá a velmi svérázná stvoření. S lehkostí a svižností akrobatů dokáží pohybovat po podlaze i předmětech různé výšky. Vedle lezení milují taky škrábání všeho, co jim zrovna přijde pod packu. Proč ale kočky vlastně škrábou a k čemu nám...

Sluší nám to, i když je počasí pod psa

Venku prší a fouká studený vítr. Také znáte ty dny, kdy, když vykouknete z okna ven, nejraději byste si zalezli zpátky do pelechu? Ani psi nemají rádi počasí pod psa. To, že je na rozdíl od nás zahřívá kožich, neznamená, že nevnímají pocitovou teplotu...

Mýtus o sněhu a sklovině

Mezi pejskaři se často traduje, že není zdravé házet psovi sněhové kouličky, nechávat ho nabírat sníh do tlamy nebo kousat rampouchy. Prý by studená voda na zubech ohřívaných horkým dechem mohla způsobit poničení skloviny. Pro mě je to jen další mýtus,...

Hlodavec jako ideální parťák pro děti. Jak na to?

Chcete dítě naučit zodpovědnosti? Hledáte první chovatelský stupeň, který prokáže, zda je váš potomek připravený postarat se o živého tvora, a to s dostatečnou péčí? Hlodavec je sice ideální parťák pro děti, ale to neznamená, že není potřeba pečlivě se...

Se psem na běžky

Hned na úvod musím zdůraznit, že brát na běžky nedostatečně vycvičeného psa je nerozum. Pokud váš pes ještě nereaguje na přivolání a nedokáže se držet v patřičné vzdálenosti vedle vás i bez napnutého vodítka, znepříjemní sportovní zážitek nejen vám,...

Péče o tlapky v zimě

Jakmile napadne sníh, přijde na řadu odhrnování a posyp. To znamená, že městské psy začnou nohy zábst a pálit zároveň. Nadměrné solení cest pro ně není vůbec příjemné, posypová sůl je agresivní a dráždí kůži na polštářcích tlapek. Pejskaři by na to...

Psí spřežení

Jeden pes vám nestačí a hledáte záminku, která vám doma pomůže obhájit celou smečku? Pak máte dvě možnosti – buď se stát lovcem, nebo musherem – závodníkem se psím spřežením. O tom, co obnáší prohánět se krajinou s pomocí tažných psů, nám vyprávěl...

Cesta se psem na hory do zahraničí

České hory toho pro nás letos zatím moc nepřichystaly, a tak jistě mnozí z vás zamíří za sněhem do zahraničí. Pokud se s sebou chystáte vzít i svého psa, neměli byste zapomenout na nic z následujícího seznamu.