Jezevčíci, od hladkosrstých přes hrubosrsté a krátkosrsté až po dlouhosrsté, patří k oblíbeným společníkům, a to nejen u nás, ale i ve světě. A že jsou to společníci výborní! I když mají vlastní hlavu.
Jezevčíci patří mezi velmi oblíbená psí malá plemena nejen mezi myslivci. Pro svou povahu a kompaktní vzrůst si rychle našli cestu i do našich domácností. Své jméno získali podle německého “dachshund”, v doslovném překladu “jezevčí pes”.
První připomínky tohoto plemena se objevují už ve starém Egyptě v podobě rytin a sošek psů s dlouhým hřbetem a krátkýma nohama. O plemenu jako takovém se ale prvně mluví až ve 14. století. V 16. století pak vznikl křížením jezevčík dlouhosrstý, v 18. století jezevčík hrubosrstý a v 19. století trpasličí.
I když byl v Česku jezevčík ještě v první polovině 20. století poměrně vzácný, dnes na něj můžete narazit na každém rohu a hojně se objevují i na výstavách. Toto plemeno asi není třeba popisovat, jeho vzhled je nezaměnitelný. Podle dlouhého trupu na krátkých nohách ho pozná snad každý, prostě takový klasický Špagetka z oblíbeného večerníčku.
Do rodin si tito psíci našli cestu díky tomu, že jsou tak společenští a přátelští. Jsou to milí, hraví a oddaní parťáci, se kterými se sotva budete nudit. Velmi dobře ale zastávají i roli hlídače. Nejenže na nezvaného hosta hlasitě upozorní, v případě nutnosti neváhají ani zakročit.
Protože však mají vlastní rozum (jinak řečeno bývají pěkní paličáci), při výchově je třeba důslednost a pevná ruka. Díky svým loveckým instinktům patří spousta jezevčíků mezi útěkáře, proto je žádoucí mít dobře oplocenou zahradu a z vodítka zejména v lese pouštět jen psy s perfektním přivoláním.
Na jeho lovecký původ je třeba pamatovat i v jiném ohledu. Mějte na mysli, že ač si ho dnes spousta lidí pořizuje jako psa společenského, není to žádný gaučák. Potřebuje poměrně dost pohybu, ideálně na čerstvém vzduchu. Úplně nejšťastnější bude v lese.
Už několikrát jsem se setkala s tvrzením, že chůze ze schodů může být pro štěňata, a pro malá plemena i v dospělosti, nezdravá. Prý je náročná pro jejich páteř a může způsobit trvalé následky zapříčiněné skřípnutým nervem, zablokovaným obratlem a tak...
Podzim a línání přicházejí ruku v ruce. Výměna srsti se ale u psů změnila v závislosti na jejich soužití s člověkem. Může se zdát, že probíhá celý rok nebo naopak téměř vůbec. A snadno ji lze zaměnit i s nemocí. Pokud se vám zdá, že se letošní...
Vycvičit loveckého psa můžete, i když s ním na skutečný hon třeba nikdy nevyrazíte. Je to zábavný způsob výchovy a navíc v přírodě. O svých začátcích mi vyprávěla Irena Schneiderová, hrdá majitelka německé krátkosrsté ohařky Arlety. Když začala působit...
Život v teráriu může být pro hlodavce dokonce příjemnější než „divočina“. Zvlášť pokud uděláte všechno pro jejich spokojenost – to se týká i péče o jejich sociální vyžití. Ne všechny druhy hlodavců žijí ve volné přírodě o samotě a bez vhodné...
Prvního psa, Dixiho, jsem si pořídila s bývalým přítelem ještě na střední škole. Bylo to jedno z těch horších rozhodnutí v mém životě. Ani jeden z nás toho o psech moc nevěděl a o Dixiho jsme se starali dost podobně, jako o sebe – roztržitě a...
Lovecký výcvik může být tou správnou cestou pro vašeho psa, aniž byste byli myslivec nebo měli zalíbení ve zbraních. Můžete být dokonce i zapřisáhlý vegetarián. Pokud bydlíte v přírodě a bojíte se, že by váš pes mohl prohánět zvěř jako divý, díky...
Někteří lidé považují soužití psa a hlodavce za nesmysl. Já se jim ani nedivím, vždyť jsme vyšlechtili plemena přímo za účelem lovu hlodavců. Z toho plyne obava, že pes bude chtít každé drobné domácí zvířátko ulovit. To ale vůbec nemusí být pravda –...
Tančení se psem není pro každého. Nejde ale jen o velikost nebo rasu pejska, záleží hlavně na tom, jak jste pilní vy sami. Potvrdila by vám to i Vanda Gregorová, která své psy dovedla k mnohým oceněním za dogdancing. Její čivava Roxy a australský ovčák...
Psi si podzim vychutnávají, ať už se válí v listí nebo v blátě. Jejich majitelé si ho užívají o poznání méně – po příchodu z procházky je dost často místo pohodičky s nohama nahoře čeká koupání, sušení a v některých případech i trocha zápasení. Pokud...
„Bude z něj ohromný pes, tak musí hodně jíst a hodně běhat.“ To si řekne nejeden čerstvý majitel velkého plemene. Opak je ale pravdou.
Nedávno jsem se setkala s člověkem, který pronesl, že kočku by doma mít nechtěl, protože se na rozdíl od psa nedá vychovat. S tímhle názorem rozhodně nemůžu souhlasit.
Není ani tak hrozné, když vám pes zmokne, jako když zůstane mokrý. Na možná rizika jsem se zeptala MVDr. Jana Šímy.
