Nekupujte, adoptujte
Pořád ještě se mi honí hlavou myšlenka pořídit si nového psa. Udělala jsem si celkem jasno v tom, jak si ho vybrat. Nemám teď na mysli vzhled ani povahu psa, ale jeho původ. Rozhodně totiž nechci podporovat množírny psů.
Mazlení a hlazení není všechno. Kočky si velice užívají i společný čas strávený hrou, navíc i tato činnost vede k upevnění vašeho vztahu. Chlupáč se vyřádí a za zkrácení dlouhé chvíle vám bude jistě vděčný.
Kočky jsou samostatná zvířata, některé více, jiné méně. Téměř každá ale bude vděčná za zpestření dne nějakou tou společnou hrou. Většina z nich je navíc velmi družná a vaši společnost si užívá. Trávit společný čas i jinak než na vašem klíně tak pro ně bude jistě skvělým rozptýlením. Vybijete tak navíc jejich energii, kterou by jinak mohly využít k nějakým těm lumpárnám.
S lovením a chytáním nešlápnete vedle u žádného kočičáka. Koneckonců jejich lovecký pud se prostě nezapře. Ke hře vám bude stačit prut s pírkem nebo hračkou, na trhu najdete nespočet různých mávátek a udic. Mně vždy nejlépe fungovalo jednoduché mávátko s obyčejným peřím, existují ale i varianty s vycpanou šustící či chrastící hračku nebo hračkou s catnipem.
Ať už má vaše kočka přebytek energie, nebo ji chcete opravdu utahat, můžete místo udice sáhnout po laserovém ukazovátku. To vám propůjčuje mnohem větší prostor pro honěnou, lze s ním totiž lépe uhýbat. Kořist je prostě rychlejší, mrštnější a hra může probíhat po celém pokoji. Jen si musíte dát pozor, kam s ním míříte, lehce byste taky mohli přijít o vázu na poličce, kořenky nebo o televizi. Tato hra ale není pro všechny. Některé kočičí lovce může frustrovat, že se jim červené světélko nikdy nepovede chytit. Stejně tak funguje, někdy i nevědomky, hra se stíny. To je naše oblíbená večerní hra na gauči, kdy kočka chytá stíny ruky vrhané na pohovku.
Naší další oblíbenou hrou jsou “výpady z úkrytu”. Kočky se rády městnají do malých prostorů, jako jsou papírové krabice či tašky a podobně. Když se nám tedy doma objeví prázdná krabice, před vyhozením si s ní ještě pohrajeme a většinou ji i řádně doničíme. Po obvodu většinou vyříznu několik malých otvorů, takzvaných “šmírdír”, pak už stačí položit ji na zem a téměř okamžitě je okupovaná chlupatým tankistou. Pak už stačí jen něčím šmátrat kolem krabice a tlapky máchají na všechny strany. Jelikož má kočičák většinou i vytasené drápky, nepoužívám už ruce, ale většinou mávátko.
Některé kočky se celkem lehce naučí aportovat. Ideální je k tomu použít zmuchlaný kousek papíru. S technikou vám moc neporadím, všechny moje pokusy skončily znechuceným pohledem typu “to si jako děláš srandu?!” a zakopnutím kuličky pod gauč. Návod ale najdete třeba v tomto videu.
Další jednoduchou a zároveň velmi účinnou hrou jsou skořápky. Kočky při nich skvěle procvičí své soustředění a pozornost. Ale pozor, stejně jako u lidí může být i u koček tato hra návyková. Výhodou ovšem je, že při ní neprohrají veškeré svoje granule :).
V létě může k osvěžující hře posloužit hrnec nebo lavor s vodou a brčka. Kočičky je budou rády lovit na hladině a přitom si namočí čumáček a packy v příjemně studené vodě.
A jaká je vaše oblíbená společná hra?
Pořád ještě se mi honí hlavou myšlenka pořídit si nového psa. Udělala jsem si celkem jasno v tom, jak si ho vybrat. Nemám teď na mysli vzhled ani povahu psa, ale jeho původ. Rozhodně totiž nechci podporovat množírny psů.
Při výběru štěněte je potřeba brát ohled na několik zásadních věcí. Jsou tak samozřejmé, že nás paradoxně často ani nenapadnou.
Kulajdina falešná březost mě přivedla na myšlenku adopce. Ne pro mě, ale pro ni. Poslední dobou je sama doma častěji než dřív. Nudí se a přemýšlí o nesmyslech. Veterinář mi řekl, že ji mám přivést na jiné myšlenky. Jenomže venku pořád pršelo a ve městě...
Před nějakým časem jsem narazila na článek o zajímavém výzkumu, který uskutečnila Friederike Rangeová z vídeňské Univerzity veterinární medicíny. Nebojte se, žádné zvířátko při něm netrpělo.
Posledně jsem vám doporučila stříhat pejska doma, pokud nerad navštěvuje psí salóny. To se ale snadno řekne, že. Abych vám práci na vizáži vašeho chlupáče usnadnila, přidávám k dobru ještě moje vlastní zkušenosti s domácím stříháním. Třeba se vám můj...
Chtěli byste vycestovat se psem na Island? Pokud ano, raději se na to pečlivě připravte.
Když po mně chtěl veterinář vzorek Kulajdiny moči poprvé, nevěřícně jsem na něj vykulila oči a v duchu si říkala, jestli bych se neměla poohlédnout po doktorovi, který není blázen. Všiml si mého výrazu a dal mi potřebné instrukce:
Léto se blíží a já už pomalu rozmýšlím, kam na dovolenou. Vybírám si samozřejmě místa, na kterých můžu strávit příjemný týden i se psem. Kulajda je maličká a nejsou s ní problémy (až na to, že si často a ráda hraje na alarm). I přesto pokaždé pečlivě...
Posledně jsem vám slíbila, že se tu rozepíšu o tom, co mi řekne veterinář ke Kulajdině falešné březosti. Návštěva ordinace už proběhla a já mám pro vás od doktora Šímy a od výživáře Kváše odpovědi na nejzásadnější otázky:
Nikdy jsem nechtěla malého bílého chundelatého psíka (dále jen MBCHP). Kulajda mi do jednoho z nich vyrostla zcela neplánovaně. Ještě jako poloslepé štěně měla hnědé fleky a tvářila se, že bude mít srst jako liška, leč vyrostla z ní ovečka.
Neuběhly ani dva týdny ode dne, kdy se Kulajda otrávila, a hned ji trápí další problém – falešná březost. Že něco není v pořádku, jsem si uvědomila asi před týdnem. Kulajda totiž začala být doslova posedlá polštářem mého přítele.
Psí hračky to mají děsně těžké. Vážně, nechtěla bych být v jejich kůži. Kulajda například musí všechny plyšáky a balónky za každou cenu zničit. Jednou jsem jí pořídila hračku...