Mazlení a hlazení není všechno. Kočky si velice užívají i společný čas strávený hrou, navíc i tato činnost vede k upevnění vašeho vztahu. Chlupáč se vyřádí a za zkrácení dlouhé chvíle vám bude jistě vděčný.
Kočky jsou samostatná zvířata, některé více, jiné méně. Téměř každá ale bude vděčná za zpestření dne nějakou tou společnou hrou. Většina z nich je navíc velmi družná a vaši společnost si užívá. Trávit společný čas i jinak než na vašem klíně tak pro ně bude jistě skvělým rozptýlením. Vybijete tak navíc jejich energii, kterou by jinak mohly využít k nějakým těm lumpárnám.
S lovením a chytáním nešlápnete vedle u žádného kočičáka. Koneckonců jejich lovecký pud se prostě nezapře. Ke hře vám bude stačit prut s pírkem nebo hračkou, na trhu najdete nespočet různých mávátek a udic. Mně vždy nejlépe fungovalo jednoduché mávátko s obyčejným peřím, existují ale i varianty s vycpanou šustící či chrastící hračku nebo hračkou s catnipem.
Ať už má vaše kočka přebytek energie, nebo ji chcete opravdu utahat, můžete místo udice sáhnout po laserovém ukazovátku. To vám propůjčuje mnohem větší prostor pro honěnou, lze s ním totiž lépe uhýbat. Kořist je prostě rychlejší, mrštnější a hra může probíhat po celém pokoji. Jen si musíte dát pozor, kam s ním míříte, lehce byste taky mohli přijít o vázu na poličce, kořenky nebo o televizi. Tato hra ale není pro všechny. Některé kočičí lovce může frustrovat, že se jim červené světélko nikdy nepovede chytit. Stejně tak funguje, někdy i nevědomky, hra se stíny. To je naše oblíbená večerní hra na gauči, kdy kočka chytá stíny ruky vrhané na pohovku.
Naší další oblíbenou hrou jsou “výpady z úkrytu”. Kočky se rády městnají do malých prostorů, jako jsou papírové krabice či tašky a podobně. Když se nám tedy doma objeví prázdná krabice, před vyhozením si s ní ještě pohrajeme a většinou ji i řádně doničíme. Po obvodu většinou vyříznu několik malých otvorů, takzvaných “šmírdír”, pak už stačí položit ji na zem a téměř okamžitě je okupovaná chlupatým tankistou. Pak už stačí jen něčím šmátrat kolem krabice a tlapky máchají na všechny strany. Jelikož má kočičák většinou i vytasené drápky, nepoužívám už ruce, ale většinou mávátko.
Některé kočky se celkem lehce naučí aportovat. Ideální je k tomu použít zmuchlaný kousek papíru. S technikou vám moc neporadím, všechny moje pokusy skončily znechuceným pohledem typu “to si jako děláš srandu?!” a zakopnutím kuličky pod gauč. Návod ale najdete třeba v tomto videu.
Další jednoduchou a zároveň velmi účinnou hrou jsou skořápky. Kočky při nich skvěle procvičí své soustředění a pozornost. Ale pozor, stejně jako u lidí může být i u koček tato hra návyková. Výhodou ovšem je, že při ní neprohrají veškeré svoje granule :).
V létě může k osvěžující hře posloužit hrnec nebo lavor s vodou a brčka. Kočičky je budou rády lovit na hladině a přitom si namočí čumáček a packy v příjemně studené vodě.
A jaká je vaše oblíbená společná hra?
Ježci a podzim už k sobě neodmyslitelně patří. Spousta z vás si při pohledu na ně pomyslí: Chudáci, možná nestihnou zazimovat, co když potřebují teplo a jídlo? Také jsem tak přemýšlela – až do loňského podzimu. Dnes mi při pohledu na ježka prolétne...
Rok 2014 je rokem oslav – máme za sebou krásných 20 let!
Naposledy tímto zdravím všechny ty, kteří drželi pěsti českému týmu – moc všem děkujeme!
Včerejší ne úplně ideální den jsme hodili za hlavu a do soboty vstoupili s novými očekáváními a nadějemi. Ráno v 6.54 měla poslušnost Míša Kuncová, a tak jsme posbírali síly, vypotáceli se z vyhřátých postelí a jeli jí fandit na stadion. Studené ráno...
Mezi malým a velkým zvířetem je znatelný rozdíl, to dá rozum. Občas si to ale neuvědomíme a krmíme všechny psy stejně jako sebe, velikost, nevelikost. Jenomže bišonek vyžaduje zcela jiný způsob stravování, než třeba vlčák, a jeho potřebám je při volbě...
Pokud budeme vzpomínat na páteční den na Mistrovství světa ve Švédsku, tak asi jako na smolný, poznamenaný především stopami Petra Foltyna a Jirky Čejky. Bohužel Péťův Auzzy dostal 45 bodů, Jirka 0, nicméně postupně…
Středa byla prvním dnem, kdy už se toho opravdu hodně dělo. A začala pro mne telefonátem z kanceláře závodu, že se mění program, a to posunem zkušebního psa na 14.30 a porady vedoucích týmu na 15.30. Čekala jsem, kdy se co dalšího ještě změní, nicméně...
Na stopách mi bude stačit „tolik a tolik“, slyšela jsem sem tam z našeho týmu v předchozích dnech. Ovšem to ještě všichni počítali s hlínou, resp. uvláčenou podmítkou, a tak hypotetické odhady závodníků nebyly nijak nereálné. Ovšem skutek utek aneb...
Zase jednou jsem narazila na něco nového. Slyšeli jste někdy o „domestikačním syndromu“? Jestli ne, můžete si přečíst aspoň můj stručný překlad článku, ze kterého tuto informaci mám.
Druhá noc na švédských matracích už byla pro některé členy naší výpravy malinko neklidnější, jednak za to mohou příliš měkké matrace, a pak se nám začíná krátit čas do samotného závodu... Nicméně atmosféra je stále uvolněná a pohodová. Dnes jsem s...
Včera jsem zmiňovala, že k nám má večer přijet na návštěvu slovenský tým, a tak se i stalo. Takže jsme sestěhovali stoly z teras, usadili se okolo nich, nachystali něco dobrého k jídlu a k tomu si nalili dobré pití. Vašek Kejř mě požádal, ať dojdu do...
Konečně jsme se s Lukášem prokousali nezbytnými technickými základy focení a můžeme se věnovat postřehům z praxe psího fotografa. Někteří psi se fotí sami, s jinými je to trochu těžší. Lukáš pro vás napsal, jak hodnotí své modely on (a předpokládám, že...
