Serval: Trochu kočka, trochu pes

Tato africká kočkovitá šelma má na kočku dosti netypickou stavbu těla. Díky svým dlouhým nohám vypadá spíše jako pes. A ač jde o zvíře divoké, často hraje i roli domácího mazlíčka.

Serval je africká kočkovitá šelma s velkýma kulatýma ušima. Jeho vysoká a štíhlá postava se ale podobá spíše psovi s kočičí hlavou. Má dlouhé nohy (zřejmě nejdelší z kočkovitých šelem), uzpůsobené k pohybu ve vysoké trávě, které mu umožňují skákat vysoko a pohybovat se s neobvyklou elegancí, lehkostí a rychlostí na krátké vzdálenosti. Však také jeho rodové jméno Leptailurus v řečtině znamená “úžasně mrštný”. Zbarvením srsti se podobá gepardovi, má krémovou barvu s černými fleky. Vyskytují se ale i černě zbarvení servalové.

Žijí jižně od Sahary, ve stepích a lesostepích i horských oblastech. Živí se převážně malými savci. V jídelníčku se ale objevují také obojživelníci a rád si i zarybaří. Nesmí chybět ani tráva a ovoce. Svou kořist obvykle loví za šera a v noci. Vystopuje ji pomocí sluchu a ukořistí prudkým skokem, který může dosahovat až čtyřmetrové vzdálenosti. I ve skoku do výšky serval exceluje, zvládne vyskočit až 3 metry vysoko. Oproti ostatním kočkám se jeho úspěšnost v lovu pohybuje celkem vysoko, a to až kolem 50 %. 

Ač je serval stále divokým zvířetem, často se chová i jako domácí “mazlíček”. Narazit na něj můžete i v českých domácnostech. Pokud je odebrán v mládí, sice celkem lehce zkrotne, ale co si budeme povídat, pořád jde o divoké zvíře a může být nebezpečný, obzvláště pak pro malé děti.

Pokud byste se ovšem rozhodli servala chovat, potřebovali byste k tomu zvláštní povolení Veterinární správy. To by mu mělo zajistit vhodné podmínky pro život a vhodné zabezpečení. Buďte si také jisti, že péče o tuto kočkovitou šelmu se dosti liší od péče o kočku domácí. Je to exotická kočka se specifickými nároky i potřebami. Předem je tedy vhodné, zjistit si o chovu co nejvíce informací.

Pro nás ostatní, kterým doma stačí ten obyčejný kočičí chlupáč, je tu možnost zajít se na servala podívat do ZOO nebo do specializované chovatelské stanice.

 

Související články

5 způsobů jak přimět kočku cvičit

Kočičí obezita je vážný zdravotní problém. Skvělým způsobem, jak proti ní bojovat, je kromě kvalitní vyvážené stravy i cvičení. Přesvědčit ale kočku k pohybu nemusí být tak jednoduché, jako je tomu u psa. 

Jak se žije s vlky, prozrazuje Jiří Andrle

Vlci se od psů v mnohém liší. Kromě více či méně odlišného vzhledu ani neprošli dlouhými lety domestikace a šlechtění. Co Jiřího přivedlo právě k vlkům, jak se liší od psů a jak se s nimi žije, nám v rozhovoru prozradí tento dlouholetý chovatel a...

Možnosti ochrany mazlíků před klíšťaty

Sezóna klíšťat už je v plném proudu, a pokud jste tak ještě neudělali, je nejvyšší čas pořídit mazlíkovi vhodnou ochranu. Jaké možnosti máme, v čem se jednotlivé druhy liší a v čem vidím jejich výhody a nevýhody?

Mondioring aneb psí kruhový trénink

Mondioring, ač pro oko laika může vypadat jednoduše, je bezesporu jednou z nejtěžších kynologických disciplín vůbec. Pes při něm musí být schopen soustředěné práce po dobu až 45 minut, být naprosto perfektně ovladatelný a vše zvládat v pro něj cizím...

I pes může mít alergii na pyl

Tento čas je krom užívání si sluníčka a probouzející se přírody pro mnohé spojený i s nepříjemnými alergickými reakcemi. Napadlo vás ale někdy, že na pyl může být alergický i váš psí parťák? Jak to poznat a co dělat?

Jak začít s agility, radí trenér Juraj Ruža

Přemýšlíte, že byste začali s agility, ale hlavou se vám místo rozhodnutí honí jen samé otázky? Hodí se můj pesan pro tento sport? A hodím se pro něj vůbec já? Jak a kdy začít? Na tohle všechno a ještě víc jsem se zeptala trenéra agility Juraje Ružu.

Jak se po venčení postarat o psa v době pandemie

V současné době dbáme na zvýšená hygienická opatření. Jakmile přijdeme z venku, sundáváme svršky, zujeme boty a umýváme si ruce. Pokud s námi přichází také psí společník, nesmíme zapomínat ani na něj. Hrozí totiž, že nám vir zanese domů. Jak se o psa v...