Jak vlci zachránili Yellowstonský park

Když necháme přírodu pracovat a nepleteme se jí do cesty, dokáže divy. Vypuštění vlků do Yellowstonského parku a ponechání jich vlastnímu osudu nám krásně ukazuje, jak je příroda komplexní systém a jak tři desítky šelem dokáží proměnit celý ekosystém tak rozsáhlé oblasti.

Vše začalo v roce 1995, kdy pracovníci Yellowstonského parku během roku vypustili do přírody 31 vlků šedých a dále do jejich života nijak nezasahovali. I když počítali se změnami, jistě ani v nejmenším nečekali, jakou kaskádu ekologických změn způsobí. Dodnes jsou ekologové udivováni pokračující vlnou přímých i nepřímých důsledků tohoto kroku v celém ekosystému.

Díky tomuto jednorázovému zásahu člověka se ekosystém parku stal mnohem komplexnějším a začal neobvykle prosperovat. Přítomnost vlků vyvolala stále se rozvíjející kaskádový efekt mezi zvířaty a rostlinami. Jako když hodíte z kamenitého svahu oblázek, který strhne cestou dolů lavinu.

Populace vlků se stabilizovala na počtu asi stovky jedinců. To mělo za následek snížení výskytu sobů, kteří do té doby neměli v parku žádného přirozeného predátora. Objevily se i nové zvířecí druhy z kategorie masožravců i býložravců. Změnil se dokonce i dominantní druh býložravce v oblasti - již zmíněného soba nahradil bizon a prosperovat začala i populace medvěda grizzlyho. Losi se naproti tomu z oblasti stáhli. Vítanou změnou byl i návrat bobra (před vypuštěním vlků zde žila pouhá jedna kolonie).

Všechny tyto změny v životě zvířat měly blahodárný vliv i na místní vegetaci, která do té doby poměrně strádala. Jelikož od 30. let, kdy tu byl vlk vyhuben a populace losů a sobů se přemnožila a v zimě příliš nemigrovala. To se neblaze projevilo na vegetaci mladých vrb, osinek a bavlny. Tato skutečnost měla zas neblahé důsledky na bobry, kteří pro přežití zimy vrby potřebují.

S návratem bobrů pokračoval dále kaskádový efekt změn. Začali stavět nové přehrady a rybníky, které mají vliv na proudovou hydrologii. Dokážou tak dokonce vyrovnat sezónní rozdíly a navíc poskytují studenou a zastíněnou vodu rybám, zatímco zarostlé vřesoviště na břehu poskytuje útočiště zpěvným ptákům.

 

 

 

Související články

Vlčí mláďata na Třeboňsku

Vlci bývají ještě dnes hojně diskutovaným tématem a část obyvatel se stále na jejich přítomnost v našich lesích dívá negativně. Důvodem je fakt, že si na jejich výskyt během několika desítek let, kdy tu nežili, odvykli. Přitom mají tyto šelmy...

Psí lupy: Proč se dělají a jak na ně

Suchá kůže dokáže potrápit i naše zvířecí parťáky. Než ji začneme léčit, je potřeba přijít na příčinu, což nemusí být úplně jednoduchý úkol. Jak se lupy u psů projevují, jaké mají příčiny a jak se jich šetrně zbavit?

Piják lužní: Psí nepřítel

Nepřítel je možná slabé slovo, vhodnější by zřejmě bylo říct rovnou zabiják. Tento vzácný druh klíštěte se pomalu šíří Českem a psy dokáže nakazit nemocí připomínající malárii.

S morčetem na cestách

Cestování samo o sobě pro některé znamená radost, ale i trochu stresu. Abych na nic nezapomněla a taky aby vše probíhalo podle plánu. Co když se ale na cestu vydám se svým malým kamarádem morčetem? Společně se podíváme, na co bychom neměli při...

Rozdíly mezi psím a kočičím krmivem

To, že se pro kočky a psy prodávají různé konzervy a granule, není jen marketingovým tahem. Obě šelmy mají své specifické výživové potřeby, které se v lecčems rozcházejí, a pokud jim krmivo prohodíte, velmi rychle začnou strádat.

FeLV - virová leukémie koček

Vedle FIP a FIV je FeLV další smrtelné virové onemocnění koček. Často je nazýváno kočičí leukémií, protože právě ta je jedním z častých příznaků nemoci. Jak se jí vaše kočka může nakazit, jak to poznáte a jak ji léčit?

Jak psovi vybrat tu nejlepší masovou konzervu

Chcete psovi dopřát to nejlepší, ale na trhu je tolik značek a druhů konzerv, že vám z toho jde hlava kolem? Přináším vám pár tipů, podle čeho vybírat, co by v konzervě chybět nemělo a co by se tam naopak nemělo vůbec ukázat.