Osmapadesátiletý Chris našel v záchraně koček a péči o ně znovu smysl života poté, co mu zemřel syn. Pomáhá mu to vyrovnávat se s žalem a má se zase čemu věnovat.
Chris Arsenault přenechal celý svůj dům i zahradu opuštěným kočkám, krom malé ložnice, kde spí a jí. Vytvořil tak útočiště pro 300 kočičích bezdomovců, kde jim poskytuje kompletní péči. Celé dny tráví vynášením záchodků, vytíráním podlahy, doplňováním misek na vodu a pečením kuřat k večeři pro své čtyřnohé rezidenty. Den pro něj začíná v 7 hodin ráno a víkendy nezná.
Chris své nové poslání opravdu miluje a říká, že pokud je člověk pro něco opravdu nadšený, zvládne překonat jakékoli překážky. Třeba ubytovat 300 koček ve svém domě v Medfordu v New Yorku. Veškeré změny na domě si navrhl a zrealizoval sám, přičemž prioritou pro něj byla bezpečnost a hygiena koček. Tomu jsou uzpůsobeny veškeré povrchy jak uvnitř, tak na zahradě. Vše je lehce dostupné a omyvatelné.
Zatímco u nás spousta lidí bydlících v domě přenechá svým venkovním kočičím přátelům jako útočiště kotelnu, u Chrise je tomu naopak. Vybudoval si v ní místo pro sebe, kde má malou koupelnu a kuchyňku. Je neuvěřitelné, do jaké míry se někteří z nás dokážou vzdát svého pohodlí, aby pomáhali němým tvářím.
Pro otevření dveří svého domu kočkám, dnes útulku Happy Cat Sanctuary, se rozhodl v roce 2006, několik měsíců po synově smrtelné nehodě na motorce. Poté, co u železniční trati nalezl kolonii třiceti nemocných koťat. Věděl, že kdyby je tam nechal, zemřela by, a protože je od malička milovníkem zvířat, bylo mu jasné, co musí udělat.
Brzy si uvědomil, že po synově smrti má díky kočkám opět co dělat. V následujících letech tedy začal kontaktovat útulky a místní charitativní organizace a poskytovat svůj domov čím dál více kočkám, až se jejich počet dostal ke třem stovkám.
Celý projekt Chris financuje z vlastní kapsy a z darů veřejnosti. Provoz útulku ročně vyjde na víc jak 100 000 dolarů. Jen na veterině utratí přes 20 000 dolarů, i když jednodušší případy léčí sám. Říká ale, že poskytnutí domova opuštěným kočkám je mu samo o sobě odměnou a je na svou práci pyšný. Podle mě tedy opravdu má na co, nemyslíte?
Sotva to začalo chodit, už to milovalo balóny. Ještě to nemělo tlamku dost velkou ani na golfový míček, ale odhodlaně se to snažilo zakousnout tenisák. To je celá Kulajda. Jenomže tahle zprvu roztomilá vášeň postupně přerostla v nepříjemný zlozvyk.
Houbařská sezóna začala, je na čase vyrazit do lesa a podívat se, jestli už rostou. Pokud máte jistotu, že vám pes neuteče za zvěří a že se nikde v okolí nepotulují myslivci s nabitými puškami, vezměte si ho na pomoc. Jestli utíká, zkuste ho nejprve...
Pokud cestujete, nemáte nikoho, kdo by byl ochotný pohlídat vám psa nebo kočku a hotel pro zvířata není to pravé pro vás, je tu ještě jedno řešení. Obyčejní lidé :) Takovým řešením jsem se pro Radku stala i já.
Ne vždy si můžete vzít psa s sebou na dovolenou a ne každý z nás má příbuzné nebo známé, kteří se nám o něho postarají. Jsou destinace, kam bych s sebou Kulajdu ani brát nechtěla, třeba kvůli nebezpečným parazitům nebo náročným podmínkám, jako jsou...
Zahrádky už ožily a všechen ten rybíz, jahody, ředkvičky a spousty dalších dobrot lákají nejen nás, ale i naše psy. Něco z naší sklizně jim prospívá a něco naopak vyloženě škodí. Připravila jsem pro vás stručný přehled toho, co by pes mohl v divočině...
Líbí se vám Kulajda na úvodní fotce tady na blogu? Mně moc. Hlavně proto, že si pokaždé, když ji vidím, vzpomenu na to divadýlko okolo.
Ať už se chystáte vyrazit kamkoli do zahraničí, před odjezdem vždy doveďte psa k veterináři, i když víte, že jste splnili základní požadavky pro cestování a de facto za hranice můžete. Mít v cestovním pasu čerstvé potvrzení o dobrém zdravotním stavu...
Všichni moc dobře víme, jak dovedou být třicetistupňová vedra nepříjemná. A teď si představte, že na sobě máte kožich a vaše tělo na všechno reaguje znatelně rychleji. Já bych v takovém počasí rozhodně nechtěla být v psí kůži. Zeptala jsem se pana...
Nevím, jak vy, ale já klíšťata prostě nesnáším. Miluju všechna zvířata včetně pavouků, hadů a škvorů, ale klíšťata prostě ne. Postrádají smysl. Možná že dřív žil nějaký živočišný druh, který se jimi živil, ale dnes už je ani nic nežere. Takže já důvody...
Já jsem se s vámi podělila o zážitky s Kulajdinou otravou, vy jste se zase podělili o svoje zkušenosti. Moc vám děkuji za rady. Napsala jsem i na jejich základě tento článek. Je určený nejen těm, kdo se starají o malé štěně, ale i ostříleným páníčkům s...
Jestli se letos chystáte na dovolenou k moři, tak vám zaprvé závidím a zadruhé pro vás mám pár užitečných pejskařských rad:
Vážně, není. Kulajdu sprchuji bez boje a naučím to i vás.
