Středa byla prvním dnem, kdy už se toho opravdu hodně dělo. A začala pro mne telefonátem z kanceláře závodu, že se mění program, a to posunem zkušebního psa na 14.30 a porady vedoucích týmu na 15.30. Čekala jsem, kdy se co dalšího ještě změní, nicméně naštěstí k tomu nedošlo. A tak jsme si na stadionu v klidu prohlédli stánky a pozdravili se s Elenou Suskovou, první náhradnicí českého týmu, která místo závodění pilně poletovala ve svém stánku (včera nás překvapila večerní návštěvou u nás v kempu, a tak i včerejší večer proběhl v duchu společenské konverzace :-).
Středa byla prvním dnem, kdy už se toho opravdu hodně dělo. A začala pro mne telefonátem z kanceláře závodu, že se mění program, a to posunem zkušebního psa na 14.30 a porady vedoucích týmu na 15.30. Čekala jsem, kdy se co dalšího ještě změní, nicméně naštěstí k tomu nedošlo. A tak jsme si na stadionu v klidu prohlédli stánky a pozdravili se s Elenou Suskovou, první náhradnicí českého týmu, která místo závodění pilně poletovala ve svém stánku (včera nás překvapila večerní návštěvou u nás v kempu, a tak i včerejší večer proběhl v duchu společenské konverzace :-).
Na stadionu jsme poprvé na tomto mistrovství usedli do celkem pohodlných sedaček a zhlédli výkon zkušebního psa. Poprvé jsme viděli při práci figuranty, přílišné nadšení sice nevyvolali, ale snad se ukáže jejich volba zástupci Pracovní komise FCI jako správná a přežijí to jak oni, tak všichni psi v pořádku.
Hned po skončení programu na stadionu jsme my s Vaškem Kejřem nabrali tempo a zamířili do hotelu Mercure na poradu vedoucích týmu. Seděli jsme hned v první řadě a vznášeli nespočet dotazů na organizátory i jednotlivé rozhodčí – všichni působili mile, tak snad budou stejně dobře naladěni i v následujících dnech. Trochu nás jen nepotěšila jejich odpověď na otázku, zda může být vedoucí týmu přítomen závěrečnému vyhodnocení výkonu – to když závodník nebude rozumět posudku, tak aby se mohl například včas odvolat. Jejich odpověď byla zamítavá, prý je to někde v pravidlech, ale vlastně toto opravdu nechápu… Ale to hlavní – nalosovala jsem našemu týmu pro večerní losování číslo 22! Mohlo to být vzhledem k počtu 34 zemí i horší, nicméně jsem si stejně vysloužila od Jirky Čejky dotaz (samozřejmě myšlený v hezkém), jestli jsem si umyla před losováním ruce :-). Asi jsem týmu zapomněla sdělit, že já vždycky losuju spíš špatně, ale závodníci to pak vyrovnají a nalosují si skvěle – tak uvidíme :-).
Porada se protáhla na téměř hodinu a půl, takže jsme se s Vaškem vrátili akorát tak přesně, abychom se začali chystat na slavnostní nástup. V podstatě celý tým měl na obličeji namalované nebo nalepené české vlaječky, měli jsme tři velké vlajky a několik malých – prostě dokonalý český fanklub :-), a moc milý byl švédský klučík, který nesl název naší země. Honza Böhm si ho posadil na ramena, a hned tak dojal několik švédských organizátorů :-). Když pak ještě zjistil, že se malý Švéd jmenuje Juhan, tedy česky nejspíš Honza, zasmáli jsme se té náhodě všichni. Nástup byl jako obvykle malinko zdlouhavý, na stadionu v hledišti skoro nikdo nebyl, ale snad nějací fanoušci a zástupci sportovní kynologie ještě dorazí.
Po nástupu jsme šli rovnou na losování a Vašek Kejř při již druhé cestě ten den do hotelu Mercur trousil něco v tom smyslu: „Nohy mě bolej, hlad mám, to mám opravdu za odměnu tohle…“ :-)
A samotné losování? V neskutečně nacpaném sále, kde jsme si neměli kam sednout a seděli buď na stole u zdi, nebo na zemi, si český tým nakonec nalosoval takto:
Martin Plecháček – startovní číslo 16
Míša Kuncová – startovní číslo 4
Víťa Holan – startovní číslo 29
Petr Foltyn – startovní číslo 73
Jirka Čejka – startovní číslo 78
Luděk Šilhavý jakožto divoká karta – startovní číslo 79
Takže jednotlivé disciplíny mají:
Martin Plecháček – A: 11. 9. v 10.30; B: 13. 9. v 11.22; C: 12. 9. v 8.13
Míša Kuncová – A: 11. 9. v 8.00; B: 13. 9. v 6.54; C: 12. 9. ve 12.31
Víťa Holan – A: 11. 9. ve 13. 10; B: 12. 9. v 7.18; C: 13. 9. v 8.23
Petr Foltyn – A: 12. 9. ve 14.20; B: 13. 9. v 17.29; C: 14. 9. v 7.43
Jirka Čejka – A: 12. 9. ve 14.20; B: 13. 9. v 18.17; C: 14. 9. v 8.33
Luděk Šilhavý – A: 12. 9. v 15.40; B: 14. 9. v 8.44; C: 11. 9. ve 12.01
Jedeme z kopce, přátelé, více info zase zítra, dopoledne patří stopám Míši, Martina a Víti, v poledne bohužel neuvidím Luďkovi obranu, protože budu se stopaři v terénu, nicméně nějaké info určitě budu mít :-)
Tím nejznámějším a nejrozšířenějším kočičím plemenem ve světě je bezesporu perská dlouhosrstá kočka. Mimo jiné pro její velmi vyrovnanou a přítulnou povahu. Péče o její srst je ale dosti náročná.
Strávit několik dní mimo civilizaci - v lese, na hřebenech hor - daleko od ruchu měst, v divoké přírodě a ideálně se svým psem. Pomyslný návrat k přírodě je trendem, který se nevyhnul ani světu domácích mazlíčků. Co je ale vlastně na divočině tak...
Rozhodnutí pořídit si domácího mazlíčka neznamená pouze koupit mu potřebné věci. Jedná se o změnu v chodu celé rodiny a jejího denního rytmu. Musíme počítat s tím, že každé zvíře má svá specifika a je jedinečné, proto bychom měli mít na paměti, že mu...
Možná si říkáte, že naše země je malá, ne tak bohatá na přírodu nebo hory jako u našich sousedů. Přesto se u nás ale před nedávnem konal už 22. ročník Šediváčkova longu - jednoho z nejtěžších závodů psích spřežení na dlouhé vzdálenosti v Evropě. Víte,...
Je jistě bez pochyb, že labrador patří mezi ta nejznámější a nejoblíbenější psí plemena. Může za to jeho mimořádná všestrannost, přizpůsobivost, inteligence a oddanost. Podobně jako britská krátkosrstá kočka tak dokáže být i labradorský retrívr...
I u jednotlivých hlodavců najdme plemena, která jsou u chovatelů více oblíbená. Jedním takovým je americký teddy, typický svou zvláštní strukturou srsti, která mu propůjčuje vzhled plyšového medvídka.
Britská krátkosrstá kočka je bezesporu tím nejoblíbenějším kočičím plemenem nejen u nás, ale i ve zbytku Evropy. Může za to nejen její vzhled malého plyšového medvídka, ale i mírná bezproblémová povaha.
Věděli jste, že mezi naše smysly patří i vnímání magnetického pole? Zatímco u nás tato schopnost již téměř vymizela, psi ji stále mají a využívají ji každý den. Víte k čemu?
Pokud jste si všimli, že si váš chlupáč nadměrně olizuje či okusuje tlapky, neměli byste to nechat být jen tak. Příčin může být hned několik. Ať už jde o psychický problém, alergii, kvasinky nebo jiný problém, situaci je třeba řešit.
Spousta milovníků králíků si plemeno vybírá hlavně podle jeho vzhledu. Čím rozkošnější, tím lepší. Možná ale netuší, že v přírodě žije určitý druh z řádu zajícovců, kterému se co do roztomilosti vyrovná jen málokterý domácí králík. Stejně jako kdysi...
Pokud jste se rozhodli pořídit si čistokrevnou kočku, stále před sebou máte hodně otázek. Jaké plemeno vybrat? Kočku, nebo kocoura? Kotě, nebo dospěláka? Jen pokud vše pečlivě zvážíte, získáte toho pravého společníka právě pro vás.
Většina majitelů považuje doma chovaná zvířata za plnohodnotné členy rodiny. A rok od roku do nich investuje více a více peněz. Jen za krmivo pro psy a kočky Češi utrácejí ročně kolem osmi miliard korun. Byznys kolem domácích mazlíčků zažívá vedle...