Středa byla prvním dnem, kdy už se toho opravdu hodně dělo. A začala pro mne telefonátem z kanceláře závodu, že se mění program, a to posunem zkušebního psa na 14.30 a porady vedoucích týmu na 15.30. Čekala jsem, kdy se co dalšího ještě změní, nicméně naštěstí k tomu nedošlo. A tak jsme si na stadionu v klidu prohlédli stánky a pozdravili se s Elenou Suskovou, první náhradnicí českého týmu, která místo závodění pilně poletovala ve svém stánku (včera nás překvapila večerní návštěvou u nás v kempu, a tak i včerejší večer proběhl v duchu společenské konverzace :-).
Středa byla prvním dnem, kdy už se toho opravdu hodně dělo. A začala pro mne telefonátem z kanceláře závodu, že se mění program, a to posunem zkušebního psa na 14.30 a porady vedoucích týmu na 15.30. Čekala jsem, kdy se co dalšího ještě změní, nicméně naštěstí k tomu nedošlo. A tak jsme si na stadionu v klidu prohlédli stánky a pozdravili se s Elenou Suskovou, první náhradnicí českého týmu, která místo závodění pilně poletovala ve svém stánku (včera nás překvapila večerní návštěvou u nás v kempu, a tak i včerejší večer proběhl v duchu společenské konverzace :-).
Na stadionu jsme poprvé na tomto mistrovství usedli do celkem pohodlných sedaček a zhlédli výkon zkušebního psa. Poprvé jsme viděli při práci figuranty, přílišné nadšení sice nevyvolali, ale snad se ukáže jejich volba zástupci Pracovní komise FCI jako správná a přežijí to jak oni, tak všichni psi v pořádku.
Hned po skončení programu na stadionu jsme my s Vaškem Kejřem nabrali tempo a zamířili do hotelu Mercure na poradu vedoucích týmu. Seděli jsme hned v první řadě a vznášeli nespočet dotazů na organizátory i jednotlivé rozhodčí – všichni působili mile, tak snad budou stejně dobře naladěni i v následujících dnech. Trochu nás jen nepotěšila jejich odpověď na otázku, zda může být vedoucí týmu přítomen závěrečnému vyhodnocení výkonu – to když závodník nebude rozumět posudku, tak aby se mohl například včas odvolat. Jejich odpověď byla zamítavá, prý je to někde v pravidlech, ale vlastně toto opravdu nechápu… Ale to hlavní – nalosovala jsem našemu týmu pro večerní losování číslo 22! Mohlo to být vzhledem k počtu 34 zemí i horší, nicméně jsem si stejně vysloužila od Jirky Čejky dotaz (samozřejmě myšlený v hezkém), jestli jsem si umyla před losováním ruce :-). Asi jsem týmu zapomněla sdělit, že já vždycky losuju spíš špatně, ale závodníci to pak vyrovnají a nalosují si skvěle – tak uvidíme :-).
Porada se protáhla na téměř hodinu a půl, takže jsme se s Vaškem vrátili akorát tak přesně, abychom se začali chystat na slavnostní nástup. V podstatě celý tým měl na obličeji namalované nebo nalepené české vlaječky, měli jsme tři velké vlajky a několik malých – prostě dokonalý český fanklub :-), a moc milý byl švédský klučík, který nesl název naší země. Honza Böhm si ho posadil na ramena, a hned tak dojal několik švédských organizátorů :-). Když pak ještě zjistil, že se malý Švéd jmenuje Juhan, tedy česky nejspíš Honza, zasmáli jsme se té náhodě všichni. Nástup byl jako obvykle malinko zdlouhavý, na stadionu v hledišti skoro nikdo nebyl, ale snad nějací fanoušci a zástupci sportovní kynologie ještě dorazí.
Po nástupu jsme šli rovnou na losování a Vašek Kejř při již druhé cestě ten den do hotelu Mercur trousil něco v tom smyslu: „Nohy mě bolej, hlad mám, to mám opravdu za odměnu tohle…“ :-)
A samotné losování? V neskutečně nacpaném sále, kde jsme si neměli kam sednout a seděli buď na stole u zdi, nebo na zemi, si český tým nakonec nalosoval takto:
Martin Plecháček – startovní číslo 16
Míša Kuncová – startovní číslo 4
Víťa Holan – startovní číslo 29
Petr Foltyn – startovní číslo 73
Jirka Čejka – startovní číslo 78
Luděk Šilhavý jakožto divoká karta – startovní číslo 79
Takže jednotlivé disciplíny mají:
Martin Plecháček – A: 11. 9. v 10.30; B: 13. 9. v 11.22; C: 12. 9. v 8.13
Míša Kuncová – A: 11. 9. v 8.00; B: 13. 9. v 6.54; C: 12. 9. ve 12.31
Víťa Holan – A: 11. 9. ve 13. 10; B: 12. 9. v 7.18; C: 13. 9. v 8.23
Petr Foltyn – A: 12. 9. ve 14.20; B: 13. 9. v 17.29; C: 14. 9. v 7.43
Jirka Čejka – A: 12. 9. ve 14.20; B: 13. 9. v 18.17; C: 14. 9. v 8.33
Luděk Šilhavý – A: 12. 9. v 15.40; B: 14. 9. v 8.44; C: 11. 9. ve 12.01
Jedeme z kopce, přátelé, více info zase zítra, dopoledne patří stopám Míši, Martina a Víti, v poledne bohužel neuvidím Luďkovi obranu, protože budu se stopaři v terénu, nicméně nějaké info určitě budu mít :-)
Draha Mašková :-)
Asi vás nepřekvapí, že německý ovčák je nejen nejrozšířenějším pracovním plemenem ve světě, ale i nejrozšířenějším psím plemenem vůbec. Jsou to inteligentní, vytrvalí a neohrožení psi, kteří rádi pracují - a jen tak jsou spokojení.
Aby vaše kočka prospívala, byla spokojená a zdravá, je třeba věnovat jí náležitou péči. Krom naší pozornosti a kvalitní stravy se musíme starat i o její kožíšek, drápky, uši, oči a chrup. A ačkoli potřeby se samozřejmě liší podle plemene, typu srsti i...
Tím nejznámějším a nejrozšířenějším kočičím plemenem ve světě je bezesporu perská dlouhosrstá kočka. Mimo jiné pro její velmi vyrovnanou a přítulnou povahu. Péče o její srst je ale dosti náročná.
Strávit několik dní mimo civilizaci - v lese, na hřebenech hor - daleko od ruchu měst, v divoké přírodě a ideálně se svým psem. Pomyslný návrat k přírodě je trendem, který se nevyhnul ani světu domácích mazlíčků. Co je ale vlastně na divočině tak...
Rozhodnutí pořídit si domácího mazlíčka neznamená pouze koupit mu potřebné věci. Jedná se o změnu v chodu celé rodiny a jejího denního rytmu. Musíme počítat s tím, že každé zvíře má svá specifika a je jedinečné, proto bychom měli mít na paměti, že mu...
Možná si říkáte, že naše země je malá, ne tak bohatá na přírodu nebo hory jako u našich sousedů. Přesto se u nás ale před nedávnem konal už 22. ročník Šediváčkova longu - jednoho z nejtěžších závodů psích spřežení na dlouhé vzdálenosti v Evropě. Víte,...
Je jistě bez pochyb, že labrador patří mezi ta nejznámější a nejoblíbenější psí plemena. Může za to jeho mimořádná všestrannost, přizpůsobivost, inteligence a oddanost. Podobně jako britská krátkosrstá kočka tak dokáže být i labradorský retrívr...
I u jednotlivých hlodavců najdme plemena, která jsou u chovatelů více oblíbená. Jedním takovým je americký teddy, typický svou zvláštní strukturou srsti, která mu propůjčuje vzhled plyšového medvídka.
Britská krátkosrstá kočka je bezesporu tím nejoblíbenějším kočičím plemenem nejen u nás, ale i ve zbytku Evropy. Může za to nejen její vzhled malého plyšového medvídka, ale i mírná bezproblémová povaha.
Věděli jste, že mezi naše smysly patří i vnímání magnetického pole? Zatímco u nás tato schopnost již téměř vymizela, psi ji stále mají a využívají ji každý den. Víte k čemu?
Pokud jste si všimli, že si váš chlupáč nadměrně olizuje či okusuje tlapky, neměli byste to nechat být jen tak. Příčin může být hned několik. Ať už jde o psychický problém, alergii, kvasinky nebo jiný problém, situaci je třeba řešit.
Spousta milovníků králíků si plemeno vybírá hlavně podle jeho vzhledu. Čím rozkošnější, tím lepší. Možná ale netuší, že v přírodě žije určitý druh z řádu zajícovců, kterému se co do roztomilosti vyrovná jen málokterý domácí králík. Stejně jako kdysi...
