Jaké pozitivní efekty mají na děti domácí mazlíčci?

Když jsem byla dítě, náš pes mi změnil život. Naučil mě celoživotní lásce k živým tvorům, ale také zodpovědnosti, trpělivosti a péči o druhé. Podle zjištění vědců tím ale výhody, které má život s chlupáčem směrem k dětem, rozhodně nekončí. Podle zjištění četných studií má přítomnost domácího zvířátka kladný vliv i na samotný vývoj dítěte. Může mu pomoci zvládat některé obtížné nebo stresové situace, které by jinak překonávalo s překážkami. Může jít například o nesoustředěnost na určitou činnost. Přítomnost pesana po mém boku mi jako malé dodávala pocit bezpečí a jistoty, a tedy určitého klidu v duši. Dítě potřebuje parťáka a domácí mazlíček je pro to jako stvořený.

Je zde ještě další rozměr. Děti mají fantazii, kterou dále rozvíjí v kreativitu. Malý živý tvor v nich tuto dovednost může posilovat. Děti jsou nadšené barvami, tvary, zvuky, pohyby. Umí se nadchnout pro krásu přírody. Inspiruje je to. A rozvíjí to jejich vnímavost. Pamatuji si, s jakým okouzlením jsem pozorovala, jak nám roste naše první štěndo. Se stejnou fascinací jsem o pár let později pozorovala mláďata dvou džungarských křečků. A ještě o pár let později koťátka modrého briťáka. Od té doby prošlo naší rodinou několik generací pesanů, kočišťat i hlodavčíků. Každý na mě zanechal svou stopu. Od té doby, co jsem se naučila číst, chtěla jsem se o každém druhu a plemeni dozvídat více z knížek. Zejména díky psímu chlupáčovi jsem měla i dostatek zdravého pohybu venku. Snila jsem, že jednou budu mít malou zoo a vystuduju veterinu.

Patřím tedy k těm, kteří věří, že vzájemná interakce mezi dítětem a zvířecím parťákem má pozitivní vliv na rozvoj socio-emočních i kognitivních schopností. Děti vyrůstající se psem jsou také soběstačnější a mají zdravou sebedůvěru. Jsou prý také méně náladové a méně se u nich objevují poruchy učení. Je dokázáno, že například přítomnost psa pomáhá dětem se lépe soustředit na čtení a rozvíjet tak u nich čtenářskou gramotnost (více o tomto tématu si můžete přečíst v samostatném článku). Nedávno publikovaná studie vědců z výzkumné instituce RAND toto potvrzuje a shrnuje vedle přínosů v oblasti psychického zdraví a rozvoje také další pozitivní efekty jako silnější imunitu nebo menší pravděpodobnost alergií u dětí vyrůstajících s nějakým domácím mazlíčkem.

Psycholožka Elizabeth Anderson, která před deseti lety napsala knížku Silné pouto mezi člověkem a zvířaty (v orig. “The Powerful Bond Between People and Pets”), tvrdí, že výsledkem celé alchymie, ke které dochází mezi zvířaty a dětmi, je kouzlo s léčivou silou. Nejen proto se chlupáči čím dál častěji využívají v nejrůznějších terapeutických metodách zaměřených nejen na děti, ale i na dospělé. Není divu. Kdo by si nepamatoval na situaci, když na něj jako na špunta padly chmury a chtěl se pomazlit. Když byl někde kolem můj psí chlupáč, kterého jsem mohla obejmout, bylo rázem po všech bolestech světa. A funguje to dodnes :).

A jaká je vaše první zkušenost s domácími mazlíčky? Měli jste je už jako děti, nebo jste si je pořídili až v dospělosti?