Jak poznat panleukopénii, jedno z nejzávažnějších onemocnění koček

Jen když se řekne kočičí mor, možná vám – chovatelům kočiček – naskočí husí kůže. Právě tímto označením se někdy nazývá panleukopénie, velmi nebezpečná kočičí nemoc. Lze jí nejen předejít, ale i včas odhalit její příznaky, jen je nutné mít informace.

Panleukopénie nebo také parvoviróza je agresivní a silně nakažlivé onemocnění, postihující jen kočky (potažmo kočkovité šelmy). Zrádné je pro svůj rychlý průběh, který se projevuje silnými, až krvavými, průjmy a zvracením. Vysílené zvíře se pak rychle dostává do smrtelného ohrožení. Ještě před propuknutím zažívacích obtíží začne být kočička zpravidla apatická a ztratí chuť k jídlu i pití.

“Panleukopénie koček je vážné smrtelné onemocnění, kterému lze předejít včasnou a správnou vakcinací nejlépe v kotěcím věku. Při propuknutí onemocnění je ihned nutné zahájit intenzivní terapii, která vyžaduje hospitalizaci pacienta. Diagnotiska onemocnění spočívá ve zhodnocení klinického stavu a krevního obrazu. Dále je možné diagnostiku doplnit komerčním testem na průkaz viru v trusu. I včasně zahájená terapie však nemusí být úspěšná,” dodává veterinářka MVDr. Aneta Kasanová.

Inkubační doba kočičího moru bývá 2 až 10 dní. K nákaze může dojít například skrze slinami kontaminovanou misku s vodou apod. Zákeřný a velmi odolný parvovirus, který onemocnění způsobuje, se přenáší všemi tělními tekutinami. Nakažená místa zůstávají infekční i několik měsíců. Dokonce i úspěšně přeléčená kočka vir přenáší několik dalších týdnů.

Parvovirus se po nákaze rychle množí a postupně se dostane do krve, kterou se začne šířit tělem a napadat různé orgány, včetně trávicího ústrojí. Zároveň napadá a snižuje množství bílých krvinek, čímž se u nakažené kočky výrazně snižuje obranyschopnost.

Jestli vás panleukopénie děsí, zeptejte se veterináře na možnost očkování. Prevence je v tomto případě více než žádoucí, po propuknutí nemoci totiž zvířeti bohužel už často není pomoci, minimálně je léčba komplikovaná.

Související články

Co obnáší být figurantem při psí obraně

Nechat na sebe dobrovolně pouštět rozzuřeně vypadající psy, kteří mají jediný úkol – zadržet a zpacifikovat vás, jistě není pro každého. Je to ale ve skutečnosti vážně tak hrozivé, jak to může vypadat zvenku pro oko laika? Na vše okolo toho, co být...

Když psa uštkne zmije

Hadi a štíři prý vylézají na svatého Jiří. Ten už svátek dávno oslavil, a není tedy divu, že při procházce v přírodě nebo i na zahradě můžeme potkat ještěrku nebo hada. Ti se stoupající teplotou již opustili své podzemní úkryty určené k přezimování....

5 způsobů jak přimět kočku cvičit

Kočičí obezita je vážný zdravotní problém. Skvělým způsobem, jak proti ní bojovat, je kromě kvalitní vyvážené stravy i cvičení. Přesvědčit ale kočku k pohybu nemusí být tak jednoduché, jako je tomu u psa. 

Jak se žije s vlky, prozrazuje Jiří Andrle

Vlci se od psů v mnohém liší. Kromě více či méně odlišného vzhledu ani neprošli dlouhými lety domestikace a šlechtění. Co Jiřího přivedlo právě k vlkům, jak se liší od psů a jak se s nimi žije, nám v rozhovoru prozradí tento dlouholetý chovatel a...

Možnosti ochrany mazlíků před klíšťaty

Sezóna klíšťat už je v plném proudu, a pokud jste tak ještě neudělali, je nejvyšší čas pořídit mazlíkovi vhodnou ochranu. Jaké možnosti máme, v čem se jednotlivé druhy liší a v čem vidím jejich výhody a nevýhody?

Mondioring aneb psí kruhový trénink

Mondioring, ač pro oko laika může vypadat jednoduše, je bezesporu jednou z nejtěžších kynologických disciplín vůbec. Pes při něm musí být schopen soustředěné práce po dobu až 45 minut, být naprosto perfektně ovladatelný a vše zvládat v pro něj cizím...

I pes může mít alergii na pyl

Tento čas je krom užívání si sluníčka a probouzející se přírody pro mnohé spojený i s nepříjemnými alergickými reakcemi. Napadlo vás ale někdy, že na pyl může být alergický i váš psí parťák? Jak to poznat a co dělat?

Jak začít s agility, radí trenér Juraj Ruža

Přemýšlíte, že byste začali s agility, ale hlavou se vám místo rozhodnutí honí jen samé otázky? Hodí se můj pesan pro tento sport? A hodím se pro něj vůbec já? Jak a kdy začít? Na tohle všechno a ještě víc jsem se zeptala trenéra agility Juraje Ružu.