Nekupujte, adoptujte
Pořád ještě se mi honí hlavou myšlenka pořídit si nového psa. Udělala jsem si celkem jasno v tom, jak si ho vybrat. Nemám teď na mysli vzhled ani povahu psa, ale jeho původ. Rozhodně totiž nechci podporovat množírny psů.
Sotva to začalo chodit, už to milovalo balóny. Ještě to nemělo tlamku dost velkou ani na golfový míček, ale odhodlaně se to snažilo zakousnout tenisák. To je celá Kulajda. Jenomže tahle zprvu roztomilá vášeň postupně přerostla v nepříjemný zlozvyk.
Sotva to začalo chodit, už to milovalo balóny. Ještě to nemělo tlamku dost velkou ani na golfový míček, ale odhodlaně se to snažilo zakousnout tenisák. To je celá Kulajda. Jenomže tahle zprvu roztomilá vášeň postupně přerostla v nepříjemný zlozvyk.
Čistá radost ze stojícího míčku zmizela a Kulajda potřebovala, aby se ta věc hýbala. Každé ráno mě budilo nejdřív tiché kníkání, pak kníkovrčení a nakonec si sem tam i štěkla, jen aby mě donutila vstát a hodit jí míček. Bylo mi úplně jasné, co musím udělat – naučit ji aportovat. Jenomže tenkrát jsem ještě neměla k dispozici šikovné video Aport z online seriálu Brit Training Tips. Nezbylo mi, než poprat se s tím po svém.
Kulajda jakž takž chápala, že když hračku vyplivne zhruba do vzdálenosti jednoho metru ode mě, zvyšuje to šanci, že ji vezmu a zahodím. Zkoušela jsem ji chválit pokaždé, když ji ke mně přinesla, ale Kulajdu pochvaly ani odměny nikdy nezajímaly. Takže ji dál zvesela plivala porůznu kolem mě a čekala, až se sehnu. Jednou z večera jsme se s mým bratrem hluboce zamýšleli nad tím, jak psa naučit, aby nám dával míček nejlíp přímo do ruky. Už si nepamatuji, jestli to bylo ze srandy, nebo ze zoufalství, ale skončili jsme u toho, že jsme si předávali balónek po vyslovení povelu: „Dej mi to.“ Brácha zavelel, já podala – pak naopak a pořád dokola.
Kulajda fascinovaně (téměř psychopaticky) pozorovala svou vytouženou hračku a hltala všechno, co jsme dělali a říkali. Netrvalo ani půl hodiny, než se povel naučila. A já konečně mohla jen líně spustit ruku z postele a říct: „Dej mi to.“ Za čas mi v ní končily i všechny ostatní hračky a dnes už ani nemusím nic říkat, stačí pouze nastavit dlaň a Kulajda už ví.
Z toho vyplývají dvě věci. Zaprvé pokud vašeho psa zajímá hra víc než jídlo, odměňujte ho hračkou, ne pamlsky. Zadruhé pokud ho nezajímají odměny, sehrajte s ním podobné divadýlko.
Jak jste naučili vašeho psa aportovat vy?
Pořád ještě se mi honí hlavou myšlenka pořídit si nového psa. Udělala jsem si celkem jasno v tom, jak si ho vybrat. Nemám teď na mysli vzhled ani povahu psa, ale jeho původ. Rozhodně totiž nechci podporovat množírny psů.
Při výběru štěněte je potřeba brát ohled na několik zásadních věcí. Jsou tak samozřejmé, že nás paradoxně často ani nenapadnou.
Kulajdina falešná březost mě přivedla na myšlenku adopce. Ne pro mě, ale pro ni. Poslední dobou je sama doma častěji než dřív. Nudí se a přemýšlí o nesmyslech. Veterinář mi řekl, že ji mám přivést na jiné myšlenky. Jenomže venku pořád pršelo a ve městě...
Před nějakým časem jsem narazila na článek o zajímavém výzkumu, který uskutečnila Friederike Rangeová z vídeňské Univerzity veterinární medicíny. Nebojte se, žádné zvířátko při něm netrpělo.
Posledně jsem vám doporučila stříhat pejska doma, pokud nerad navštěvuje psí salóny. To se ale snadno řekne, že. Abych vám práci na vizáži vašeho chlupáče usnadnila, přidávám k dobru ještě moje vlastní zkušenosti s domácím stříháním. Třeba se vám můj...
Chtěli byste vycestovat se psem na Island? Pokud ano, raději se na to pečlivě připravte.
Když po mně chtěl veterinář vzorek Kulajdiny moči poprvé, nevěřícně jsem na něj vykulila oči a v duchu si říkala, jestli bych se neměla poohlédnout po doktorovi, který není blázen. Všiml si mého výrazu a dal mi potřebné instrukce:
Léto se blíží a já už pomalu rozmýšlím, kam na dovolenou. Vybírám si samozřejmě místa, na kterých můžu strávit příjemný týden i se psem. Kulajda je maličká a nejsou s ní problémy (až na to, že si často a ráda hraje na alarm). I přesto pokaždé pečlivě...
Posledně jsem vám slíbila, že se tu rozepíšu o tom, co mi řekne veterinář ke Kulajdině falešné březosti. Návštěva ordinace už proběhla a já mám pro vás od doktora Šímy a od výživáře Kváše odpovědi na nejzásadnější otázky:
Nikdy jsem nechtěla malého bílého chundelatého psíka (dále jen MBCHP). Kulajda mi do jednoho z nich vyrostla zcela neplánovaně. Ještě jako poloslepé štěně měla hnědé fleky a tvářila se, že bude mít srst jako liška, leč vyrostla z ní ovečka.
Neuběhly ani dva týdny ode dne, kdy se Kulajda otrávila, a hned ji trápí další problém – falešná březost. Že něco není v pořádku, jsem si uvědomila asi před týdnem. Kulajda totiž začala být doslova posedlá polštářem mého přítele.
Psí hračky to mají děsně těžké. Vážně, nechtěla bych být v jejich kůži. Kulajda například musí všechny plyšáky a balónky za každou cenu zničit. Jednou jsem jí pořídila hračku...